Dramatický konec II. světové války na východě Čech vrcholil 12. května prvními poválečnými oslavami

Zdeňka Kulhavá a Jan Hrubecký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Známe hlavní historické momenty konce druhé světové války. ale my bychom dnes rádi přiblížili i události, možná některé i méně známé, z Hradce Králové a okolí. Jak bychom mohli začátek května 1945 charakterizovat tady u nás ve východních Čechách?

Čtěte také

V květnu 1945 Hradec zaplavily davy lidí vítajících sovětské vojáky. Libuši Jámové bylo 23 let

Rozhodně se jednalo o překotné události, které spěly k velkým oslavám konce války, jenž se nevyhnutelně blížil už několik týdnů předtím. Veřejnost to samozřejmě očekávala, ale že se to stane v prvních květnových dnech, to byla novinka. Všichni se z toho moc těšili, ale zároveň se i obávali, protože to nebyla změna ze dne na den, museli si ji vybojovat.

Jakým způsobem se tady v Hradci Králové děly ony oslavy, ale i obavy, jak to všechno bude vypadat? Určitě byli ve městě ještě i nějací Němci, ať už vojáci nebo i němečtí obyvatelé.

Ty klíčové události jsme si zdokumentovali v podstatě den po dni od 4. do 12. května, kdy vše vyvrcholilo prvními poválečnými oslavami. 4. května byl takovým prvním momentem změny telegram protektorátního ministra dopravy Jindřicha Kamenického, který poslal ředitelství státních drah v Hradci Králové. Tam bylo jasně dáno, že se mají sundávat německé nápisy a vyvěšovat československé vlajky. A že má být zavedena čeština jako jediný státní jazyk. Ten telegram se šířil do dalších míst, takže lidé opravdu vyšly do ulic a začali opatrně, postupně ty změny provádět. Sundávání německých nápisů bylo asi nejvíc příznačné.

A už to šlo potom všechno hladce?

Samozřejmě, že ne. Přestože se lidé snažili ty změny provádět, vyvěšovali československé a spojenecké vlajky, portréty Stalina, prezidenta Edvarda Beneše, tak se setkali s negativní reakcí Němců a wehrmachtu.

Čtěte také

Jak vypadal konec války ve východočeských Smiřicích očima tehdejšího školáka Jiřího Zahálky?

Byli násilím nuceni k tomu, aby vše zase sundávali, byli zajímáni i rukojmí. Němci podnikali trestné výpravy po ulicích Hradce, střílelo se tady v Gayerových kasárnách, na Pospíšilově třídě v, Malšovicích, na Novém Hradci. Takže to bylo divoké. Dokonce 5. května byly odpojeny všechny německé telefonní stanice a bylo vyhlášeno stanné právo. Pod pohrůžkou smrti se muselo německé telefonní spojení zase obnovit, tedy pořád to byla velmi napjatá situace.

5. května 1945 se také ozvalo první rozhlasové vysílání z Hradce Králové. Naši posluchači dobře ví, že my letos slavíme osmdesátiny. Všechny zveme na oslavy 24. května do Hradce Králové. Můžeme připomenout, jak to rozhlasové vysílání souviselo s koncem války?

Ten revoluční královéhradecký vysílač byl sestrojený pracovníky východočeských elektráren a vysílal na vlnách pražského rozhlasu, informoval veřejnost o přesunech německých jednotek, o situaci v Praze a také jim vydával pokyny, aby nedošlo k nějakým opravdu větším ztrátám na životech. Protože nebylo jisté, jestli bude moci vysílač dále fungovat, tak byl přesunut do rozvodny ve Všestarech. Fungoval i další vysílač na Novém Hradci v továrně Novotných a všichni ti lidé museli být opravdu hrdiny. Museli být stadeční, protože za to vysílání jim šlo o život.

Čtěte také

Karel Hodek vzpomíná na květen 1945. Bylo mu 15 let, když do Hradce Králové dorazila Rudá armáda

To se tedy dělo v Hradci Králové, Můžeme ale zmínit ještě nějaké další události v okolí?

Východní Čechy se staly ústupovou trasou německé Armádní skupiny střed, kdy můžeme vidět různé incidenty. Ten nejmarkantnější se odehrává v Náchodě v Bělovsi, kdy při odzbrojování jednotek wehrmachtu je přítomná jednotka SS a evidujeme tam více než 20 obětí na životech. Následně se tam pouští s nimi do boje předsunutá dělostřelecká jednotka Rudé armády, která ten boj ukončí. Epilogem těch velmi dramatických událostí je až v uvozovkách kontroverzní z dnešního úhlu pohledu odplata místních občanů na zajatých příslušnících SS, kteří jsou mučeni a popraveni.

Ale dramatické události se odehrávaly i na jiných místech. Ať je to povstání v Holicích, které je klíčové pro odstřižení německé komunikační tepny při tom ústupu, ale i z hlediska trestných výprav. Případ obce Vysoká nad Labem, kde Hradecká posádka na odzbrojení místní německé posádky povstaleckými strukturami, kdy dojde i k úmrtí dvou německých vojáků, reaguje trestnou výpravou, kde naopak spontánně vraždí civilní obyvatelstvo. Kdo těm německým vojákům přijde do ruky, tak je bez soudu a bez jakéhokoliv oprávnění zastřelen.

Jana Kudyvejsová, Zdeňka Kulhavá a Jan Hrubecký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor s historiky Zdeňkou Kulhavou a Janem Hrubeckým z Muzea východních Čech v Hradci Králové o květnových událostech roku 1945 si můžete poslechnlout v našem audioarchivu.