Dopad meteoritu před 66 miliony let vedl k vymírání živočišných druhů. Zmizelo jich přes 75 procent
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.
Čtěte také
Ministerstvo životního prostředí chce bojovat se světelným znečištěním, což si stanovilo za jednu z priorit pro české předsednictví v Radě EU. Za 25 let se zvýšilo světelné znečištění v Evropě o polovinu a zasahuje 99 procent obyvatel. Odhaduje se, že z energetického hlediska se ročně kvůli světelnému znečištění zbytečně utratí energie za deset bilionů eur (asi 245 bilionů korun). Snižování spotřeby světla tak může vést i k úsporám v současné energetické krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajině.
Při americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA) začala působit komise odborníků, kteří prozkoumají data o neidentifikovaných létajících objektech, neboli UFO. Komise bude analyzovat záznamy pořízené lidmi a subjekty z civilního a soukromého sektoru. Obdobnou komisi zřídilo i americké ministerstvo obrany. Jeho experti se budou zabývat vojenskými záznamy. Odborná komise NASA se bude zabývat výlučně daty a informacemi, jež nepodléhají utajení.
Čtěte také
Dopad vesmírného tělesa do Mexického zálivu před 66 miliony let způsobil vlnu tsunami vysokou přes 1000 metrů, která zasáhla pobřeží po celém světě. Ačkoliv není překvapením, že náraz 14 kilometrů širokého meteoritu do vodní plochy vyslal přes celou planetu devastující vlny, je to poprvé, co vědci spočítali jejich sílu a dosah. Dopad meteoritu tehdy vytvořil 180 km široký chicxulubský kráter a vedl ke katastrofickému vymírání druhů. Z povrchu Země jich zmizelo přes 75 procent včetně dinosaurů.
Američtí vědci vyvíjejí aplikaci na rozpoznávání nemocí po hlase pacienta. Pomoci by měla i umělá inteligence. Odborníci chtějí během několika let nasbírat nahrávky hlasů destítek tisíc lidí, spolu s dalšími informace. Tým amerických lékařů věří, že jako se dnes pozná nemoc ze vzorku krve nebo moči, by v budoucnu mohly pomáhat vzorky hlasu.
Čtěte také
Nejprestižnější vědecký grant udělovaný Evropskou výzkumnou radou, ERC Synergy Grant, putuje do týmu Zdeňka Lánského z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV. S francouzskými a americkými kolegy bude zkoumat funkce proteinu zvaného tubulin, který se významně podílí na transportu látek uvnitř buněk. Na výzkum, který může objasnit i molekulární procesy neurodegenerativních onemocnění, tým získává 270 milionů korun (11 milionů eur) na šest let.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Související
-
Techno: Mikroskop, který vidí atomy, 1400 kandidátů na astronauta, černý diamant a neolitická soška
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
V magazínu Techno: Filtr na zachytávání virů, česká družice, Webbův teleskop i fosílie Ichthyosaura
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
V magazínu Techno navigační systém Galileo, vrtulník na Marsu, trvale zmrzlá půda i chrám z Bible
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.