„Dobré a ještě lepší jitro.“ Na rozhlasového vypravěče, spisovatele Františka Nepila, vzpomíná dcera

17. září 2022 08:14
Zprávy

„Když se ozval jeho hlas, zabránilo to člověku spěchat,“ říkal o Františku Nepilovi Miroslav Horníček. Na tatínka - velkého vypravěče, autora kouzelných pohádek i moudrých knížek pro velké - bude v sobotu 17. září 2022 v podvečer v památníku Antala Staška ve Stanovém u Vysokého nad Jizerou vzpomínat etnografka PhDr. Helena Mevaldová.

František Nepil byl úžasný vypravěč, jakého rozhlas léta neměl a léta mít nebude. Když se ozve jeho hlas, dodnes lidé odkládají na čem právě pracují, v klidu si sednou a poslouchají.

Čtěte také

Marie Tomsová: všichni pili, jen František Nepil

Helenko, byl tatínek doma také takový vypravěč? „On sice vypravěč byl, ale nedá se říct, že by doma hýřil humorem, jak si lidé představovali. On byl v podstatě vážný a mlčenlivý člověk. Ale kolikrát jsme si spolu krásně pomlčeli. On byl doslova poslední romantik, jak já tomu říkám.“

„V tomto směru ráda vzpomínám na své dětství, protože táta se mi jako dítěti hodně věnoval. Ale čím jsem byla starší, ba až přímo dospělá, tak na to, abychom si řekli ty nejdůležitější věci, když jsem za ním přijela na chalupu, zbývalo tak pět minut.“

Řekl vám už někdo, že jste po tatínkovi zdědila jeho vypravěčský talent a smysl pro pointu? „Občas mi tak někdo zalichotil, ale to neberu vážně. Já si myslím, že jsem prostě jen tak zdravě žensky ukecaná. Táta je opravdu neopakovatelný.“

Měl dar vidět i příběhy věcí

Pamatuji se, že jste mi jednou vyprávěla o nějakém neuvěřitelném porychtuňku, který si váš tatínek udělal v obývacím pokoji. „To asi jiné ženy znají také. Ale můj otec to vždy dovedl ad absurdum.“

František Nepil

Spisovatel František Nepil (*10. února 1929 Hýskov +8. září 1995 Praha) pracoval od roku 1969 v redakci vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. Dlouhá léta působil jako autor a osobitý vypravěč celoročních cyklů minifejetonů. Od roku 1972 byl spisovatelem na volné noze.

„Prostě maminka udělala generální úklid obývacího pokoje, parkety, leštěný stůl. A když táta do toho pokoje vstoupil, tak mu zasvítily oči, přinesl si svěrky, přitáhl prkna ke stolu a ručním hoblíkem tam začal hoblovat. Ty piliny krásně padaly na podlahu. Bylo to čisté, žádná špína, ale dodnes nevím, jak to moje maminka tenkrát přežila,“ směje se Helena Mevaldová.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz