Do školy pro děti s poruchami sluchu v Hradci Králové chodí přes 200 žáků

David chodí do druhé třídy speciální základní školy a už od narození neslyší. Vedle běžného vyučování českého jazyka s ním logopedka Pavla Krkošková ještě v hodinách navíc cvičí čtení. Pracovala i se zdravými dětmi a tak může srovnávat.

„Musí mi jako logopedovi víc důvěřovat, co se týče toho hlasu. Jestli to je dobré, nebo to není dobré. Děti mají určitě větší stud, u neslyšících dětí bývá problém i s dýcháním, že nemají většinou správné návyky. Pro mě jako pro logopeda je tahle práce zábavnější.“

Výuka zdravých a neslyšících dětí se liší hlavně v počtu žáků ve třídách. Neslyšící děti potřebují úzký kontakt s učitelem, a proto jich při vyučování bývá jen kolem pěti. Rozdíl je i v některých vyučovacích předmětech. Například místo hudební výchovy hrají učitelé s dětmi divadlo. I tam se je ale snaží naučit vnímat rytmus, jak vysvětluje Pavel Pražák ze Základní speciální školy v Hradci Králové.

„Naše učebna je zvláštní tím, že v ní máme zabudované reproduktory nejen ve stropu, ale i v podlaze, a ta podlaha vibruje. Takže když si na ni děti lehnou, tak ty reproduktory přenáší hudbu a zvuk a učí se vnímat hudbu. Takže se rády učí, co je zvuk, rytmus a neslyšící potom dobře hrají i divadlo.“

„U nás je to tzv. celoživotní škola, funguje mateřská škola, základní škola a několik oborů středního vzdělávání. Některé děti sem přicházejí už ve věku tří let,“ doplňuje Pavel Pražák.

Ve speciální škole na Moravském Předměstí se učí i v letošním roce vnímat svět kolem sebe přes 200 žáků a studentů z celé České republiky.