Dny po 17. listopadu 1989 byly především plné obav, strachu a nejistoty

25. listopad 2021

Vzpomínkové shromáždění studentů k uctění památky zavražděného studenta Jana Opletala v roce 1939 přerostlo 17. listopadu 1989 v mohutnou pražskou demonstraci požadující politické reformy. Jaký byl první týden po demonstraci ve vysílání Svobodné Evropy?

Při zásahu komunisty ovládaných bezpečnostních složek na Národní třídě bylo zraněno 560 lidí. Vyvolalo to vlnu nevole, lidé vyšli do ulic a pro tehdejší Československo začaly dramatické dny.

Co přinesou další dny?

Padaly otázky, co přinesou další dny. Panovaly obavy, strach a nejistota. Lidé přemýšleli, jakým způsobem – a zda vůbec – je možný pokojný přechod od diktatury k demokracii.

Demonstrace na Albertově 17. listopadu 1989

Strach a obavy se režim rozhodně nechystal rozptýlit. Mlžil, vypouštěl zkreslené polopravdy a „oficiální lži“: o stanném právu nebo o tom, že se na Prahu valí tanky. Komunisté se navíc snažili zdiskreditovat studentské hnutí.

Velkou neznámou byla odpověď na otázku, jak se k událostem postaví dělníci. Právě jimi a jejich dominantním postavení ve společnosti se komunistický režim oháněl. Studenti si ale byli vědomi, že dělníky a rolníky musí oslovit a získat na svou stranu. To se také podařilo, manifestující občané podávali přátelskou ruku i členům bezpečnostních složek a Československé lidové armády.

Přestože z celého světa přicházela slova solidarity, odsouzení brutality a podpory změnám, nebylo jasné, jaký postoj zaujme Sovětský svaz. Vždyť v zemi přebývala již 20 let sovětská vojska. Postoj mocného souseda ale nakonec vyzněl ve prospěch občanského hnutí.

Občanské fórum jako mluvčí občanů

Studenti, herci, členové nezávislých iniciativ – ti všichni měli požadavky. Vedle lidí kolem Václava Havla se do hry začal vracet Alexandr Dubček.

Ve středu 27.listopadu 1968 v ranních hodinách se shromáždili obyvatelé Prahy i mimopražští, aby pozdravili prvního tajemníka ÚV KSĆ Alexandra Dubčeka a blahopřáli mu k narozeninám

Uvažovalo se o něm jako o prezidentovi. Zastřešujícím společenstvím se už v prvních dnech stalo Občanské fórum a na Slovensku Verejnosť proti násiliu. Hlavními požadavky byl konec násilí, demise stávajícího vedení KSČ, zrušení její ústavou zaručené vedoucí úlohy, propuštění vězňů svědomí a později i svobodné volby.

Mezník: 24. listopad 89

Historickým mezníkem se stal pátek 24. listopadu 1989, kdy i s celým předsednictvem odstoupil generální tajemník Ústředního výboru KSČ, vrcholně nepopulární Miloš Jakeš.

Generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš při projevu

Občanské fórum se stalo mluvčím občanů při vyjednávání s vládnoucí mocí a následně 26. listopadu 1989 zveřejnilo svůj první program. Vznikem Občanského fóra a jeho vstupem do politiky skončilo prvních devět dnů obav a nejistoty.

Všem bylo jasné, že se nemusí obávat dalšího násilí ani ze strany domácích bezpečnostních a vojenských složek, tak už vůbec ne vojsk sovětských. Pominuly také obavy ze zatýkání s perzekucí za občanské postoje v uplynulých dnech. Manifestační generální stávka v pondělí 27. listopadu se pak stala prvním společným činem probouzející se občanské společnosti a ta ve zkoušce obstála.

Jaký byl první týden po 17. listopadu 1989 ve vysílání Svobodné Evropy, co bylo pro její pořady typické a co naopak mimořádné? Jak nás viděli naši blízcí za hranicemi? Unikátní ukázky z vysílání této mnichovské stanice nabízí Archiv Plus.

autor: Lukáš Peška
Spustit audio

Související