Divoká prasata si zvykají na lidi a víc se přibližují městům. Jak se zachovat při nečekaném setkání?

Je pravda, že divoká prasata se stále více přibližují městům a napadli už i nějaké lidi, kteří třeba venčili psy v městských lesích? Jaká je situace?
Máte absolutně pravdu, protože divočáci skutečně začínají obsazovat dříve neobsazená území. A právě městské aglomerace se začínají jevit jako prostředí velice vhodné pro divočáky, protože se dokáží přizpůsobit.

Čtěte také

Přemnožená divoká prasata trápí celou republiku

Co je tam láká, když to jsou prý plachá zvířata, která útočí spíše jen ze strachu? Přitahují je zdroje potravy?
Určitě to bude kombinace více faktorů? Jednak poměrně snadný zdroj potravy, který mohou ve městech najít, což jim poskytují různé městské parky, zahrady, opuštěná místa a podobně. A navíc se cítí ve městě relativně bezpečně, protože tam se obvykle divočáci neloví.

Právě třeba důsledek i většího loveckého tlaku v okolí měst může způsobit to, že se divočáci rozhodnou zkrátka pobývat mezi lidmi. Nicméně dokáží asi velice přesně rozlišit ty lidi, kteří je loví a ty, kteří ne. A dokáží rozlišit i místa, kde se loví v posledních letech.

Tlak na redukci divočáků, kvůli škodám, které způsobují, je veliký. A bylo popsáno v mnoha studiích, a netýká se to jen divočáků, že zvířata na ten lovecký tlak nějakým způsobem reagují. Tedy jednak na tlak ze strany člověka, ale například i na tlak ze strany přirozených predátorů.

Čtěte také

Prase divoké je inteligentní a učenlivé zvíře. Zabydluje se i v dalších regionech

Určitě je to problém, který akceleruje celou Evropou, pronikání divočáků do urbánních oblastí. Setkáváme se s tím de facto ve všech velkých evropských městech, nejen u nás v České republice. A samozřejmě každý stát, každé město to nějakým způsobem řeší. Bohužel to řešení není vždy úplně ideální pro každou skupinu obyvatel.

Jaká opatření by tedy mohla fungovat ve městech a v těch vytipovaných lokalitách?
Určitě je to minimalizace těch míst, kde by divočáci mohli nalézat klid. Skutečně minimalizovat plochy, kde jsou hustější křoví, lesní porosty nebo parky. Zkrátka ta místa ve městech udržovat tak, aby byla průhledná a divočáci se tam necítili úplně bezpečně.

To je samozřejmě veliký problém v mnoha městech, protože ta se rozkládají v členitém terénu. Mohu například zmínit Ústí nad Labem, kde je skutečně v poslední době velký problém s divočáky. Nicméně bohužel Ústí se nachází v opravdu členitém terénu kaňonu Labe a divočáci tam mají obrovskou příležitost k úkrytu.

Čtěte také

Divoká prasata na Rychnovsku mají na svědomí velké škody

Nemám informace, že byly nějaké problémy tady v Hradci Králové, naše fakulta udržuje poměrně úzkou spolupráci s Městskými lesy Hradec Králové. A nutno říci, co se týká hospodaření se zvěří, tak styl tohoto hospodaření je z našeho pohledu správný.

Divočáci útočí spíše z leknutí nebo když bachyně chrání mláďata? Nebo ve kterých případech?
Nejčastějším důvodem je ochrana mladých, případně pokud se divočák dostane do situace, kterou není schopen vyřešit útěkem, což se právě v městech stává velice často. Může být zahnán do nějakého uzavřeného prostoru nebo někam do kouta a pak už mu nezbývá nic jiného, než vyrazit útokem, nicméně ty útoky jsou skutečně vzácné.

Bohužel jsou ale častější v tom městském prostředí než v běžné krajině nebo v lesích. Ale primárně tomu můžeme nějakým způsobem předcházet, vždy si zachovat nějakou maximální vzdálenost od divočáka, obecně od všech zvířat. Aby měla možnost přirozeného útěku. Nesnažme se zvířata zbytečně nějakým způsobem sledovat.

Miloš Ježek|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

Celou radioporadnu s doc. Ing. Milošem Ježkem z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze si můžete poslechnout v našem audioarchivu.