Děti, slunce a léto. Musíme dávat pozor nejen na úpal a úžeh aneb Dobré rady zkušené dětské lékařky
Téma dnešní radioporadny zní: děti a léto, děti a prázdniny, děti a cestování. Naším hostem je dětská lékařka MUDr. Petra Hanzlíková. Trefili jsme se zrovna do horkých dní, čekají nás i nějaké bouřky, a tak začněme rovnou ochranou před sluníčkem.
Jak chránit nejmenší děti před slunečními paprsky? A co jim hrozí?
Musíme si dát pozor na úpal a úžeh. Často se zaměňují tyto dvě jednotky, mechanismus jejich vzniku je ale trošku jiný. Úpal vzniká z celkového přehřátí organismu typicky v horkém nevětrném prostředí, tam nemusí ani sluníčko přímo působit. Tělo to už nezvládá a selhává mu termoregulace, dochází k přehřátí organismu z vnitřního prostředí.
Naopak úžeh, ten je aktuálně způsoben přímým slunečním zářením na hlavu a šíji, kterou bychom si měli určitě chránit. Tam dochází k podráždění mozkových obalů, proto se často objevují bolesti hlavy, nevolnost a zvracení. Z pohledu příznaků se obě jednotky, úpal a úžeh překrývají a dítko může být unavené, může být malátné, může zvracet a mít i teplotu.
Čtěte také
Jak se tedy chránit, určitě nevystavovat dítka přímému slunečnímu záření, používat ochranné opalovací faktory tak, aby nedošlo k popálení kůže. A zároveň se snažit opravdu děti nevystavovat ani nějakému nevětranému prostředí, protože tam tyto stavy mohou také snadno nastat.
Co se týká léčby, ta je naštěstí v praxi velmi podobná. Základem je vždy dostat dítko z horka, uložit jej do klidu, začít ho postupně ochlazovat. Ideálně jen vlažnou vodou, nezaledovat. A doplňovat tekutiny, ideálně po menších dávkách. A také nikoliv ledové tekutiny.
Pokud je ale dítko výrazně spavé nebo začne opakovaně zvracet, tak tam už většinou domácí improvizace nestačí a je potřeba vyhledat lékařskou pomoc.
Čtěte také
Jak moc nebo málo oblékat miminko ležící v kočárku? A máme je vůbec v extrémně horkých dnech brát ho ven či nebrat?
Ano, v extrémních vedrech určitě doporučuji pobyt venku omezit, ideálně jen na ráno, kdy ještě není tolik horko. Nebo potom až na samotný večer. Protože miminka mají velmi nezralou termoregulaci, takže se velmi snadno přehřejí, určitě rychleji než dospělí.
Ideální je lehounké, prodyšné oblečení a vyhledávat, pokud je děťátko zvyklé spát venku, hlavně stín. Pozor na zakrývání různými dekami a přikrývkami, kočárek maximálně síťkou, protože tam by mohl vzniknout tzv. skleníkový efekt, kdy vzduch uvnitř by nakonec mohl mít ještě mnohem vyšší teplotu. Takže opravdu v horkých dnech omezit pobyt venku a vyhledávat chladnější místnosti.
Co pitný režim? Jak to hlídat a kolik by měla miminka vypít tekutin?
Obecně platí, že v horku nabízíme určitě tekutiny častěji. U kojených dětí využíváme častějšího kojení, dětičky by do čtyř měsíců věku měly být čistě opravdu jen kojené a maminka může prostě kojení nabízet častěji. U starších miminek pak doplňujeme tekutiny buď vodou nebo jinými neslazenými nápoji.
Čtěte také
U starších dětí sledujeme takový praktický ukazatel a tím je často močení a také barva moči, která by měla být světlá. Dítě by nemělo být unavené nebo malátné, takže obecně platí, že v horku děti potřebují více tekutin, než si samy řeknou. Protože jsou často zabrané do hry a nemyslí na potřebu pití. Musíme jim pití aktivně a ideálně pravidelně nabízet.
A to ne až ve chvíli, kdy si sami řeknou, že mají žízeň. A nejlépe pít vodu, neslazené nápoje a hlavně nesycené nápoje, mohou to být i ovocné a různé bylinkové čaje. Pokud jde o to množství, tak neexistuje nějaké úplně jednotné a přesné číslo, které nám řekne, kolik by vodítko mělo vypít.
Ale máme takové vodítko, můžeme se orientovat podle hmotnosti děťátka a dané situace, ve které se dítko nachází. Tady platí, že je třeba vypít zhruba 100 až 150 ml tekutin na kilogram hmotnosti za den v horku. Při dalším pobytu na sluníčku možná i malinko více. Když to převedu na kila, tak děťátko o 15 kilogramech by mělo vypít 1,5 až 2 litry tekutin denně, což často opravdu nezvládají.
Celý letní rozhovor a dobré rady dětské lékařky MUDr. Petry Hanzlíkové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
