Čtení rozvíjí fantazii. Moji synové ale pohádky ode mě poslouchat nechtěli, přiznává herec Martin Stránský
Herce Martina Stránského poznáte nejen podle tváře, ale i podle hlasu. V dabingu propůjčil hlas například Doktoru Houseovi, za kterého získal dvě Ceny Františka Filipovského. Na kontě má ale také řadu divadelních, filmových a seriálových rolí.
S dabingem začínal v první polovině devadesátých let. „Když jsem byl na škole, tak jsem moc nedaboval. Jednou jsem v Holešovicích dělal asijského vojáka, který umře. Byl to opravdu jenom jeden výkřik. Byl jsem z toho nervózní, protože jsme to na škole neměli,“ vzpomíná.
První velkou dabingovou roli dostal v seriálu MacGyver. „Rok a půl jsem každé pondělí jezdil do Prahy, kde jsme od osmi ráno do šesti do večera dělali pokaždé asi osm dílů seriálu. Dabing je řemeslo, takže to byla opravdu velká škola,“ vypráví.
Šestnáct let s jednou postavou
Martina Stránského teď můžete vidět v novém snímku Léčivé účinky sebeklamu. Hraje v něm postavu, kterou velmi dobře zná – už šestnáct let ji ztvárňuje ve hře Enigmatické variace.
„V divadle je to komorní hra, u které nedokážu určit žánr. Ve filmu přibyly další postavy. Pro film jsme museli asi třetinu hry vyškrtat, protože je to dost filozofické,“ vysvětluje.
Právě dlouhá zkušenost s postavou ale byla při natáčení trochu překážkou. „V hlavě jsem měl totální guláš. Z mého pohledu to bylo náročnější než pro Ondřeje Sokola, který neviděl ani divadelní hru a postavu si nastudoval od začátku přímo pro film,“ dodává.
Pohádky jako největší výhra
Role v pohádkách považuje Martin Stránský za jednu z největších hereckých radostí. „Neděle mám od dětství spojené s pohádkami. U oběda hrál dráťák a v něm běžela pohádka. A potom jsme se přesunuli k televizi, kde šla další pohádka. Takže já pohádky miluju,“ přiznává.
Jednou z jeho nejoblíbenějších pohádkových rolí je Lucifer z filmu Peklo s princeznou. „Co víc by si člověk mohl přát než si zahrát Lucifera. Není snad hezčí postava v českých pohádkách,“ usmívá se.
Pohádky nejen rád hraje, ale také čte. „Čtení rozvíjí fantazii. Vy si při něm utvoříte svět, který chcete vidět. Kniha nebo povídka vám k tomu dává manuál,“ říká.
Jeho vlastní synové ale jeho nadšení pro čtení úplně nesdílejí. „A dokonce ani jako malí nechtěli pohádky předčítat ode mě. Poslali mě pryč, že to musí dělat máma,“ směje se Martin Stránský.
Jsou role, které by Martin Stránský raději nikdy nehrál? Jak reagoval autor Enigmatických variací na to, že se hra v Česku uvádí už tolik let a vznikl podle ní i film? A změnil se s příchodem třetího syna jeho přístup k rodičovství? Poslechněte si celý rozhovor v pořadu Alex a host.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.