Co mají společného socha Barunky Panklové, naše slavná korunová mince a Památník lidickým dětem?

8 fotografií

Českoskalické Muzeum připravilo k Roku Boženy Němcové také celkem pět tematických výstav. A v září se konala oslava půlstoletí pomníku Barunky Panklové před Muzeem Boženy Němcové.

Autorkou nejkrásnější sochy k poctě Boženy Němcové je žena

Bronzová socha Barunky Panklové z dílny akademické sochařky a medailérky Marie Uchytilové-Kučové byla slavnostně odhalena 13. září 1970 k 150. výročí narození spisovatelky. Marie Uchytilová Kučová si Boženy Němcové velice vážila pro její odvahu, odhodlanost, rozhled, pracovitost a touhy po vzdělání. Podobně, jako ona, prožívala nelehký život.

Marie Uchytilová Kučová (*17.1.1924)

Již jako studentka se rozhodla být sochařkou. Nemalý vliv na ni měl její otec Václav Uchytil úředník a numismatik a také její první učitel, plzeňský sochař Otakar Walter (1890 - 1963). Na Akademii výtvarných umění v Praze byla žačkou českého sochaře a medailéra prof. Otakara Španiela (1881 - 1955). Dva roky po absolutoriu AVU získala místo profesorky na Odborné výtvarné škole na Hollarově náměstí v Praze, kde učila osmnáct let. Věnovala se volné sochařské práci, kdy vytvořila desítky portrétů, soch a návrhů pomníků a stovky komorních plastik. Obdržela řadu titulů a vyznamenání.

Obě ženy měly společné vize, sny a cíle, soucítily s útrapami lidí, vnímaly sociální nespravedlnost, utrpení a neváhaly obětovat svoje pohodlí, nedbaje na finance, majetek, či vlastní prospěch. Obě zasvětily svůj život vyšším ideálům. Pro sochařku Marii Uchytilovou-Kučovou to byla velká čest, když byla vybraná, aby sochu mladinké Barunky vytvořila.

Osudové místo

Socha je umístěna v České Skalici v Jiřinkovém parku, mezi budovou bývalého zájezdního Steidlerova hostince nyní Muzeum Boženy Němcové a barokní farou u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Socha sedmnáctileté Barunky v nadživotní velikosti se dívá do dálky, jako by vyhlížela, co ji čeká v budoucnosti a kam povede její životní cesta.

Čtěte také

V Barunčině škole v České Skalici vás vezmou do časů, kdy do školy chodila Božena Němcová

Proč stojí právě na tomto místě? V kostele Nanebevzetí Panny Marie se 12. září 1837 Barunka vdávala. Vzala si o 15 let staršího finančního úředníka Josefa Němce. Svatební hostina se konala ve Steidlerově hostinci U Bílého lva.

Hned následujícího dne se zde v Jiřinkovém sále konaly z iniciativy pátera Františka Hurdálka slavnosti jiřinek a 14. září jiřinkový bál. Čerstvě vdaná Barunka Němcová na něm tančila a byla zvolena královnou plesu. Tuto událost připomíná pamětní deska na budově muzea.

Sedm let od myšlenky k pomníku

Myšlenka stavby pomníku Barunky Panklové vznikla v roce 1963, po otevření expozice muzea. Teprve v roce 1967 byl záměr veřejně vyhlášen u příležitosti 130. výročí konání prvního jiřinkového plesu.

Čtěte také

Božena Němcová byla krásná. Ale její největší krása spočívala v tom, že i v nouzi pomáhala druhým

Potřebné finanční prostředky se scházely pomalu, veřejné sbírky podpořil například také prodej záložek od akademického malíře Jiřího Škopka, prodej knížky o jiřinkách, o vybrání finančních prostředků a následnou realizaci pomníku se velmi zasloužili také tehdejší ředitel muzea Ludvík Mühlstein a speciální pedagog a skaut Jiří Šimáně přezdívaný Šíp.

Přispěly školy, junácké skupiny a organizace žen z celé republiky. Větší částky obstaraly Ministerstvo kultury, město Česká Skalice, zajímavostí je, že osobní finanční dar zaslala manželka tehdejšího prezidenta Irena Svobodová.

Celostátní oslavy 150. výročí narození Boženy Němcové tvrdě zasáhla normalizace.

Čtěte také

Společnost Boženy Němcové z České Skalice propaguje odkaz slavné spisovatelky i ve Slovinsku

Odhalení bronzového pomníku Barunky Panklové se v České Skalici konalo 13. září 1970, jako součást Jiřinkových slavností a připomínky 150. výročí narození spisovatelky. Málokdo ví, že odlití sochy do bronzu se nestihlo v plánovaném termínu a na připravené místo byl usazen sádrový model s bronzovou patinou, který byl nahrazen bronzovou sochou až v březnu 1971.

Sochu Barunky odlila firma Zukov v Praze Holešovicích. Při odhalení pomníku znemožnila postupující normalizace poděkovat svazu Junáka za jejich dar, Junák byl rozpuštěn a skautský vůdce Jiří Šimáně označen za nepřítele režimu. Zemřel 11. listopadu 1975 ve věku 49 let za doposud nevyjasněných okolností v cihelně v Miskolezích, kam byl uklizen jako topič. Letos tedy uplynulo 45 let od jeho úmrtí.

Autorka naší nejslavnější koruny

Marie Uchytilová Kučová navrhla naši nejslavnější jednokorunovou minci, která byla v oběhu od roku 1957 až do roku 1993. K motivu na minci se pojí zajímavý příběh.

Autorkou naší nejkrásnější koruny je Marie Uchytilová Kučová|foto:archiv Muzea Boženy Němcové v České Skalici

Postava mladé ženy sázející lípu byla vytvořena podle fotografie Bedřišky Synkové, která si od roku 1955 odpykávala osmiletý trest za „protistátní činnost", kterým bylo vedení skautského oddílu.

Tuto skutečnost ovšem tehdejší ministr financí, který si návrh vybral, netušil. Sama autorka k jednokorunové minci uvedla „…jaká to příležitost pro umělce - své srdce celému národu položit do dlaně!".

Památník lidickým dětem

Sochařčiným životním dílem byla tvorba lidického pomníku věnovaného 82 lidickým dětem a zároveň 13 milionům dětských obětí druhé světové války. Marie Uchytilové-Kučová na svém díle pracovala bez objednávky a jakékoliv finanční pomoci téměř 20 let od roku 1969.

Památník 82 zavražděným lidickým dětem|foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

Jeho konečné realizace se však nedočkala, neboť zemřela na srdeční infarkt v předvečer sametové revoluce 16. listopadu 1989. Za tento památník obdržela akademická sochařka Marie Uchytilová Kučová Medaili prvního stupně Za zásluhy o stát v oblasti umění „in memoriam". V roce 2014 bylo sochařce uděleno in memoriam Čestné občanství Lidic a Plzně.