Co je to podzimní cibuloviny? František Hlubocký poradí s jejich sázením i přezimováním truhlíků

Zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně na téma: podzimní sázení cibulovin a přezimování truhlíků.

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Druhy rozkvétající brzy z jara využívají pro tvorbu květů zimní vláhu a z toho důvodu se sází ve většině případů v období od poloviny srpna do poloviny listopadu. V menší míře najdeme mezi cibulovinami loudy, jež si kvetení nechávají až na podzim. Nejznámější je patrně ocún jesenní. Při nákupu je proto lepší specifikovat, zda chceme rostlinu kvetoucí na jaře, nebo na podzim.

Výběr stanoviště

Nepůjde-li o jednu či dvě cibulnaté rostlinky, jimiž chceme doplnit například skalku, neměli bychom při přípravě výsadby nic opomenout. Zohlednit musíme v první řadě potřeby jednotlivých druhů cibulovin, dále čas kvetení a výšku i barvu a tvar květů, aby k sobě ladily. Chceme-li je k řezu, tak s jak velkým objemem květin pro tyto potřeby počítáme.

Naprostá většina cibulnatých rostlin vyžaduje slunné nebo mírně polostinné stanoviště. Daří se jim na záhonech, skalkách, pod řidšími větvemi stromů či keřů nebo v místě, kde jim vyšší výsadba poskytuje stín v nejslunečnější části dne. Intenzivní oslunění přispívá k časnějšímu kvetení, ale současně k rychlejšímu odkvětu. Důležitý je však pro dobrý vývin samotné cibule.

Rostliny můžeme umístit i do trávníků, ale tam se doporučují pouze cibuloviny kvetoucí skutečně brzy z jara, aby stihly zatáhnout ještě před prvním sečením. Pokud totiž posekáme rostlinám ještě zelené listy, vysílíme je a omezíme tím jejich kvetení v příští sezóně.

Příprava půdy

Cibulnatým rostlinám se daří nejlépe v písčitohlinitých půdách s propustným podložím a nepříliš mělkou hladinou spodní vody. Půdu bychom měli připravit zhruba 14 dní před výsadbou. Je potřeba ji prokypřit do hloubky 20 až 25 cm a vyčistit od všech plevelů a kořenů.

Výsadba cibulovin (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Budeme-li osazovat záhonek pouze jedním druhem, je vhodnější odstranit z něj asi 10 až 15 cm zeminy, záhonek uhrabat a posypat rovnoměrnou vrstvou písku v tloušťce 1 až 2 cm. Na takto připravený podklad pak po odpočinutí půdy rozmístíme cibulky v doporučeném sponu a zasypeme odebranou zeminou smíchanou s pískem a rašelinou a obohacenou kostní moučkou či plným hnojivem.

Kontrola cibulek

Zakoupené cibulky by měly být zdravé, přesto je před výsadbou ještě dobře prohlédneme. Vlastní skladované cibulky pečlivě zkontrolujeme, zda nejsou napadeny hnilobou, či jinou chorobou, případně škůdci, nejsou uschlé nebo mechanicky poškozené.

Očistíme je a namoříme fungicidním přípravkem. Okapané cibulky hned vysazujeme na stanoviště. Pouze česnek musíme sázet až po oschnutí.

Výsadba

Cibulky se vysazují pomocí sázecího kolíku. Než použít běžný se špičatým koncem, je lepší opatřit si speciální kolík na cibuloviny, jímž zem vykrajujeme podobně jako těsto na cukroví. U obyčejného kolíku hrozí, že vytvořená jamka bude ve spodní části úzká, cibulku tak nevsadíme až na její dno, čímž zůstane pod vloženou cibulkou vzduchová dutinka. To rostlině škodí a snižuje její schopnost nasazení na květ.

Čtěte také

VIDEO: Jak připravit muškáty na zimu? Zahradní rádce František Hlubocký vám to ukázal

Hloubka jamky se liší podle druhu rostlin. Neznáme-li konkrétní údaj, řídíme se zahradnickou zásadou, že výška vrstvy půdy nad zásobníkovým orgánem, tj. v našem případě nad cibulkou, by měla odpovídat trojnásobku jeho výšky. Určitý rozdíl ve výsadbové hloubce vyžadují těžší půdy, do nichž cibulky vysazujeme mělčeji asi o 2 cm, a naopak do lehkých půd a čerstvě zkypřených záhonů o 2 cm hlouběji.

Vzdálenost mezi jednotlivými cibulkami, tzv. spon, určuje za prvé druh rostlin, za druhé místo výsadby. U cibulovin určených k řezu je vzdálenost mezi nimi na záhonu větší než u rostlin vysazovaných pro okrasu na menším prostoru, kdy nám jde zejména o bohatost květů. Průměrná vzdálenost mezi jednotlivými cibulkami je u malých 5 až 10 cm, u velkých 15 až 20 cm.

Následná péče

Po výsadbě nezapomeneme na zálivku, která aktivuje kořenový systém. Záhon můžeme ještě prolít zbývajícím roztokem mořidla, ale jen čerstvým. Mořidlo nikdy neskladujeme, a to ani do dalšího dne. Před příchodem mrazů přikryjeme novou, ale i stávající výsadbu spadaným listím, chvojím nebo slámou.

Celou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu: