Co je bačkorová astronomie? Když si na střeše domu postavíte automatizovanou observatoř

Dnes má Zdeněk Bardon na střeše svého domu v Rasoškách nedaleko Hradce Králové vlastní, plně automatizovanou observatoř, na zahradě potom dvě další a díky jeho nápadům funguje několik dalších observatoří po celém světě. Ovládat se dají odkudkoliv, třeba z pohovky v obýváku. I proto tomu Zdeněk Bardon říká bačkorová astronomie.

Společně jsme vlezli do skutečně maličké observatoře. „Před námi je takvaná rovníková montáž, na kterou je namontován dalekohled se speciální kamerou. Ta pořizuje snímky. A samozřejmě je zapotřebí počítač. Dnes už astronom do dalekohledu nekouká," říká Zdeněk Bardon.

Tohle je v pořadí třetí observatoř, kterou si doma postavil. A možná se s ní vrací trochu o krok zpátky. Protože tato není plně automatizovaná.

„Protože ta automatizovaná observatoř sice přináší sama snímky. Ale nepřináší radost ze zlobení se nad tím, že to prostě jde nebo nejde," směje se Zdeněk Bardon.

Je tady zima. A Zdeňka právě tohle nebavilo. Sedět v zimě a čekat na tu správnou chvíli, kdy vyfotit hvězdnou oblohu. To jej dovelo k tomu, že si vytvořil plně automatizovanou observatoř.

Jak funguje bačkorová astronomie? Jdeme okolo observatoře číslo 1. Je to malá boudička, kterou by si člověk spletl s kůlnou.

„Ta vznikla v roce 1985 a stojí dodnes. Ale teď je to už jen sklad zahradního nábytku. Ale pojďme se podívat na observatoř číslo 2. Ta je na střeše mého domu, musíme tam po žebříku," vysvětluje Zdeněk Bardon.

Observatoř Zdeňka Bardona|foto: Václav Plecháček

„Před námi je elektrický rozvaděč a miniaturní kopule, která má průměr 1,2 metru. Celá observatoř je vysoká 1,5 metru. Teď se kopule otáčí směrem k nám. Jsou tam dva dalekohledy. Jeden má za úkol fotografovat noční oblohu a druhý je speciální na slunce. Ten odhaluje vrstvy sluníčka a ukazuje sluneční skvrny, protuberance a takové záležitosti," popisuje svou observatoř Zdeněk Bardon.

Čtěte takéBačkorová astronomie Zdeňka Bardona

Z obývacího pokoje svého domu si nastaví, co a kdy má technika fotit. A jaký chce mít výsledek. Vše ostatní za něj už zařídí počítačový software a hardware.

„Ano, funguje to samo. Můžu to ovládat odkudkoliv. Zkoušel jsem to z Chile, ze Spojených států amerických, z Evropy. Jediná podmínka je připojení na internet. Kopie této observatoře je na planetáriu v Hradci Králové," říká Zdeněk Bardon.

Observatoř Zdeňka Bardona|foto: Václav Plecháček

Má jako amatérský astronom, který dokáže své nápady prodávat po celém světě, ještě nějaký nesplněný sen?

„Chtěl bych si sáhnout na ten úplně největší dalekohled, který se ještě staví. Ten bude mít průměr 39 metrů, Jmenuje se Extremely Large Telescope - ELT, čili Extrémně velký dalekohled. Ale to si myslím, že asi nemám šanci," uzavírá rozhovor Zdeněk Bardon.