Chvíle vánoční: Zpěvák a muzikant Vlasta Horváth nazpíval pro letošní Vánoce duet se svou dcerou

24. prosinec 2020

Jméno zpěváka Vlasty Horvátha poprvé zaznělo v druhé řadě soutěže Česko hledá Superstar. Od té doby Vlasta koncertoval, vydal několik cédéček, z nichž to poslední, z března loňského roku, věnoval svému bratrovi. Letos si splnil svůj sen a natočil první a rovnou vánoční duet.

Vlasta Horváth využil současnou dobu koronavirové pandemie k autorské tvorbě:

Čtěte také

„Mým krédem je neustále tvořit. Jednak mě to baví a pak jsem rád připravený, o krok napřed. Situaci jsem kvitoval v dobrém - mám čas, můžu si v klidu tvořit, můžu si o tom přemýšlet, připravovat se.“

Vy jste svým fanouškům dal vánoční dárek - vánoční píseň a videoklip s názvem Chvíle vánoční. Loni jste mi říkal, že máte vánoční písničku v šuplíku, ale že není moc času na to ji zrealizovat. Zeptám se, byla to právě vaše dcera, která s vámi píseň nazpívala, která tomu dala ten správný punc?

„Ano, já jsem tu písničku nějaký čas měl v šuplíku měl a nedařilo se mi dotáhnout text. Když jsme ji hráli na koncertech, tak jsme věděli že se to lidem líbí. Nemám ale podobných písní v repertoáru víc, tahle je moje druhá vánoční. Na toto téma se nepíše lehce. Na jednom z koncertů ale moje dcera zatoužila si tu písničku se mnou zazpívat a protože mám na koncertech tyhle spontánní věci rád, tak jsem jí tu příležitost dal. A vznikl můj první oficiální duet.“

Jaké budou Vánoce u vás doma?

„Strašně se na ně těším, hlavně kvůli dětem. Od určité doby je vlastně všechno směřované k nim. Naše Vánoce jsou vždycky vždycky ve znamení dětí.“

Kolik vás bude u stolu?

„Bydlíme s rodiči mé ženy Markéty ve dvougeneračním domku, oni jsou dole a my v patře plus podkroví. Vánoce nejprve slavíme odděleně a potom jdeme ještě dolů k rodičům nebo oni přijdou k nám. Další den jedeme zase k mým rodičům, ti bydlí nedaleko, asi 6 km od nás v Čerčanech, kde pokračujeme.“

Pouštíte si koledy?

„Holky na to teď v posledních letech docela najely, asi díky manželce, třeba během pečení cukroví. Já se ale přiznám, že jsem v těchto tradicích moc nevyrůstal, takže já na to úplně nejsem zvyklý. Ale učím se, je to strašně milý.“

Zazní u vás doma i vaše vánoční píseň?

„Nevím. Jestli ano, tak ne, protože bych ji pustil já, sám si svoje písničky nepouštím, ale třeba holky.“

Čtěte také

Co máte raději? Řízek nebo kapra?

„Já jsem poměrně všežravec. Kapra teda nemusím, ale těším se na řízek se salátem. Manželka kapra jo, naše mladší, Bětuška, docela taky. Linda je zase po mě, takž eta ho nemusí.“

Podílíte se nějak na vánočních přípravách?

„Musím přiznat, že vlastně moc ne. Ony jsou na to tři, mají to rády, těší se na to, takže se jim do toho nemotám. Na Štědrý den ale nazdobím s holkama stromek. Mimo Vánoce jsme s manželkou velký parťáci, děláme všechno spolu – vaříme, vstáváme spolu k holkám, atd. Ohledně Vánoc mám takový pocit, že bych tam trochu i překážel.“

Důležitá je pro vás radost vašich děvčat, manželky a dvou dcer. Když se vrátíme o pár let nazpátek, jaký dárek potěšil vás, když jste byl malý?

„Na dárky si asi nevzpomenu, my vyrůstali hodně skromně. Ani jsme si nepřáli to či ono, prostě jsme se na Vánoce těšili. Pamatuji si, že třeba i tři roky po sobě byla pod stromečkem jenom hokejka. Ještě ten večer jsme je vzali, šli ven před barák a do půlnoci hráli hokej. A byli jsme naprosto spokojení.“

A kolik lidí se u vás tenkrát scházelo u štědrovečerního stolu?

„My jsme byli čtyři bráchové. Občas přijel třeba brácha z otcovy strany, ale většinou jsme byli my čtyři s rodiči.“

Muzicírovali jste o svátcích spolu? Byl na to čas?

„V obýváku jsme měli piano. Nejstarší Emil chodil na piano, já také, Ráďa chodil na kytaru a Marťa, který už tu dneska není, tak chodil také na piáno, nějakou chvíli, pak to vzdal. Takže my jsme hráli vlastně neustále, bylo to na denním pořádku.“