Chcete se pustit do teraristiky? Při rozhodování, jaké zvíře si pořídit, nedejte jen na své sympatie

Luděk Hojný ze Zahrady Harta ve Vošticích u Vysokého Mýta v naší radioporadně na téma: začínáme s teraristikou.

Není plaz jako plaz - poznejte vlastnosti a potřeby jednotlivých druhů

Některé vlastnosti mají všichni plazi společné - jsou studenokrevní, nemají mimické svaly (tedy nemění výraz v obličeji), rostou po celý život a jejich mláďata se na svět dostávají plně vyvinutá. Mezi jednotlivými řády a druhy ale už nalézáme spousty odlišností.

Čtěte také

Zahrada je potěšení, ale i práce a zkušenosti. Rada začátečníkům: zbytečně si nic nekomplikujte

Většina plazů například klade vejce a až z těch se líhnou mláďata, existují ale také druhy živorodé či dokonce vejcoživorodé. Některé druhy hadů či krokodýlů (aligátorů) dorůstají do úctyhodných rozměrů, zatímco některé druhy želv a ještěrek jsou malinké a žijí jen pár let.

Každý druh je trochu jiný a to znamená pro zájemce o chov jediné - musí se o daném zvířeti dozvědět co nejvíce. Jaké teploty mu vyhovují, jaké jsou jeho potravní nároky, v jakém žije prostředí, kdy loví, kdy spí, jakým rizikovým faktorům se vyhnout a jaké zdravotní komplikace bývají nejčastější, jak jim předcházet a vyvarovat se jich.

Luděk Hojný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Něco člověk zjistí předem, něco se dozví od chovatele při koupi zvířete a spoustu dalších zkušeností pak teraristé získávají dlouholetým chovem.

Při rozhodování, jakého plaza si pořídit, se nenechte zlákat pouze svými pocity a sympatiemi

Opravdu si nejdříve zjistěte alespoň základní informace - některé druhy mohou být nad vaše schopnosti, ať už finanční, prostorové nebo prostě psychické. Mít v teráriu neochočenou pětimetrovou krajtu je opravdu nepříjemný pocit, minimálně během krmení, čištění a podobných procedur, kdy se manipulaci s hadem stejně nevyhnete.

Čtěte také

Hady obestírají legendy a mýty. Lidé se jich bojí, ale zároveň je fascinují a přitahují

Dalším rozhodujícím faktorem bývá i cena pořízení celého chovného zařízení, cena zvířete a spotřeba energie, která bude nutná pro úspěšný chov. Zde jsou opět velké rozdíly, neboť každý druh potřebuje něco jiného. Denní tropické druhy budou jistě potřebovat výhřev, dostatek světla, UVB záření pro přeměnu vitamínu D3. Nočním živočichům při dostatečném přirozeném denním světle svítit nemusíme, častokrát stačí i pokojová teplota. Není tedy třeba pořizovat osvětlení ani řešit topení.

Z hlediska menší náročnosti na chov jsou velmi oblíbené již zmiňované agamy vousaté, některé druhy žab (např. kuňka východní), gekončík noční, anolis rudokrký a velmi často chovaný chameleon jemenský.

Menší náročnost chovu je i u některých druhů hadů

Velmi oblíbená je například užovka červená. Dnešní začínající teraristi mají obrovskou výhodu v přístupu k informacím. Na internetu je neskutečné množství návodů a inspirací k chovu. Opět je potřeba k těmto informacím přistupovat se zdravým rozumem a přečíst si návody od více chovatelů.

Vejce a mládě želvy pardálí|foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Často se stává, že nezodpovědný chovatel vypustí zvíře do volné přírody v přesvědčení, že zvíře stejně nepřežije zimu. Dokladem o omylu jsou naše rybníky a řeky, kde se velmi daří vodním želvám nádherným, které pocházejí z Ameriky. Prozatím není prokázáno úspěšné rozmnožování a přežití mláďat v naší přírodě, ale vše může být jen otázka času.

Prozatím želvy decimují přirozenou populaci žab a jejich pulců, nemluvě o velmi vzácné želvě bahenní, která patří mezi kriticky ohrožený druh, který je na našem území spatřen jen vzácně.

Celou radioporadnu s Luďkem Hojným si můžete poslechnout v našem audio-archivu: