Češtinu můžete slyšet desítky miliard kilometrů od Země. Sonda Voager 1 je vzdálená 1 světelný den

Do Měsíce nejspíš narazila část rakety firmy SpaceX. Zemi nebezpečí nehrozilo. Do Měsíce 5. srpna ráno nejspíše narazila čtyřtunová část rakety společnosti SpaceX, která se pohybovala po oběžné dráze rychlostí přibližně 2,43 km/s. Napsal to web stanice BBC, podle nějž je už na Měsíci asi 3000 objektů vyrobených člověkem. Experti už dříve uvedli, že Zemi ani Měsíci žádné nebezpečí nehrozí. Na lunárním povrchu ale patrně zanechá desítky metrů velký kráter.

Čtěte také

Nanodružice Kostka, kterou vyvinuli a sestavili studenti VUT v Brně, už krouží na oběžné dráze Země

Jednalo se o horní stupeň rakety Falcon 9, která byla velká přibližně jako pětipodlažní budova a vážila nejméně 4000 kg. Podle odborníků nebyl dopad u Einsteinova kráteru na západním okraji převrácené strany Měsíce viditelný ze Země pouhým okem.

Vědci dokážou na počítači navrhnout látky, které ničí odolné bakterie. Mezinárodní tým vedený vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně vyvinul metodu, která umožňuje na počítači navrhovat nové antimikrobiální peptidy, tedy krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Tento postup může pomoci s vývojem budoucích antibiotik. Odolnost některých bakterií proti antibiotikům, tzv. antibiotická rezistence, patří podle Světové zdravotnické organizace mezi největší zdravotní hrozby současnosti. Odolných bakterií každoročně přibývá. Vědci namísto hledání náhodných látek, které by byly proti těmto bakteriím účinné, vytvořili postup pro jejich cílený návrh na základě molekulárních pravidel.

Čtěte také

Expedice Monoxylon zvládla v replice pravěkého člunu uplout na jeden zátah přes 100 km na širém moři

Archeologové našli v Amazonii stopy vyspělé starověké společnosti. Archeologové objevili v jihozápadní Amazonii téměř 400 dosud neznámých monumentálních útvarů vyrytých do země. Obrazce dokazují, že tropický prales nebyl před příchodem Evropanů nedotčenou divočinou, ale místem vyspělých a početných společností. Geometrické obrazce tvořené příkopy, náspy a vyvýšeninami mohou být staré víc než 2 500 let. Uvedli to vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Nature. Objevené struktury se nacházejí především v brazilském státě poblíž hranic s Bolívií a Peru. Archeologové je označují jako geoglyfy a mají podobu kruhů, čtverců, obdélníků nebo složitějších geometrických útvarů. Největší z nich zabírá plochu kolem 50 ha, většina je však mnohem menší, některé příkopy jsou široké až 9 m a téměř 5 m hluboké.

Čtěte také

Blízko kamenného monumentu Stonehenge objevili archeologové jeho starší malou dřevěnou verzi

Brněnská hvězdárna zveřejnila pozdravy od člověka, jehož česká věta doletěla nejdál do vesmíru. Češtinu můžete slyšet i desítky miliard kilometrů daleko od Země. Dvojice kosmických sond Voyager totiž nese nahrávky pozemských pozdravů. Ten český namluvil skoro před 50 lety vědec Václav Otakar Kostroun žijící ve Spojených státech. Letos se tam za ním vypravila expedice z brněnské hvězdárny. „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší“, řekl vesmíru v roce 1977 Václav Kostroun. Letos mu bude 88 let. Většinu života strávil ve Spojených státech, ale na českou zemi stále myslí. Jak uvedl v nahrávce vydané Hvězdárnou a planetáriem v Brně. „Jsem hrdí, že díky mému hlasu je čeština nejdál ve vesmíru, kam jsme se jako lidstvo dostali.“ Sonda Voager 1 letos na podzim překoná vzdálenost jednoho světelného dne od Země, to je velmi zaokrouhleno, skoro 26 miliard kilometrů. Vědci chtěli poslat do hlubin vesmíru vzkaz pro případné mimozemské nálezce nebo alespoň jako památku na lidstvo.

Čtěte také

Mendelova univerzita pošle do vesmíru s evropským raketoplánem svůj experiment na studium sinic

Voda mizí z krajiny rychleji než dřív. Oteplující se atmosféra se chová jako obrovská houba. Na nové mezinárodní studii se podílel i český hydrolog. Atmosféra má stále větší žízeň. A právě to vysvětluje, proč Evropu trápí stále silnější sucho. I to zjednodušeně řečeno, vyplývá z nové analýzy vědců z iniciativy World Vever Etribution, která zkoumá vliv klimatických změn na konkrétní extrémní projevy počasí. Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty podle výzkumníků zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Na studii se jako jediný český vědec podílí hydrolog Oldřich Rakovec z České zemědělské univerzity. „Pršelo málo na jaře, ale když si to sečteme třeba na nějakých 3 nebo 6 měsíců, jsou to velice nízká čísla, ale zase nejsou extrémně nízká. Ale co je naopak velká změna, kterou můžeme přičíst klimatické změně, je to, že atmosféra je žíznivější a tím pádem rychleji nasává vodu a ta se ztrácí z vegetace, z půdy i z otevřených koryt řek.“

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!