Cesta k člověku je jediná správná a kromě té, žádné jiné cesty není - životní krédo Josefa Šíra

Olga Hájková, knihovnice Správy Krkonošského národního parku, novinku představila reportérce Elišce Pilařové.

Čtěte také

Do Krkonoš se vracejí tradiční lidové písničky - najdete je v novém, dětmi ilustrovaném zpěvníku

Cesta k člověku, ilustrovala Renata Opltová, vydala Gentiana v Jilemnici. Co všechno se skrývá za touto krásnou knížkou?

„Zejména touha připomenou Josefa Šíra v roce 100. výročí jeho úmrtí. Poslední výbory Šírových povídek vyšly v 70. letech minulého století. Tak jsme považovali za potřebné Šíra znovu připomenout a dát lidem šanci si ho znovu koupit a přečíst."

Tady v nakladatelství jsou původní, zlacená vydání. Nicméně nová kniha si s nimi nezadá.

Čtěte také

Krkonošské poudačky - nářečí jako řemen. Přiďte pobejt!

Název "Cesta k člověku", to je titul některé z Šírových povídek?
„Je to Šírovo životní krédo. Člověk stál v ústředí jeho tvorby i života. Ať už to byly děti, které učil, staří lidé, jejichž moudra se v mnoha krkonošských povídkách objevují. A ženy, které jsou dalším velkým Šírovým tématem."

„My jsme se do tohoto výboru snažili zařadit povídky, které nejsou až tak známé. Například povídka Život za život, kdy týraná žena zabije svého muže a ve finále není za tento čin odsouzena. Jsou tam další povídky, které vás vezmou za srdce. I česko - německé vztahy v nich Josef Šír zachytil."

Čtěte také

Krkonošští rodáci vzpomínají na souvislosti toho lidskýho živobytí, když to řekneme krkonošsky

Josef Šír je proslulý úžasnou laskavostí a pochopením pro strasti a osudy všech "horáků", které měl po celý svůj život kolem sebe. Byl neuvěřitelným pozorovatelem okolního světa. To je téměř dokument toho, jak se žilo na horách.

„Právě náš výbor si kladl za cíl představit osobu Josefa Šíra vyváženě. Jsou tam i povídky zobrazující život například ve Špindlerově Mlýně, který už byl turistickým střediskem a klimatickými lázněmi. A po údolích, o pár desítek metrů výše, žili běžní horalé, dříči."

Josef Šír: Cesta k člověku (povídky z Krkonoš)|foto:Krkonošská muzea

Šír byl stejně čtivý jako Karel Klostermann. Ale když se vyučuje nejen na základních školách literatura a dojde se k českému realismu, většinou učitelé říkají, něco si přečtěte a jdeme dál. Možná proto, že čeští realisté byli tak dlouho vnucováni a omíláni. Tak teď se vlastně tak trochu i napravuje jejich reputace.

„Kéž by tomu tak bylo, protože například právě Josef Šír je nesmírně čtivý i dnes. Samozřejmě ten jazyk je archaičtější, ale čte se pořád dobře," dodává Olga Hájková.

Takže to je dobré poslání této krásné knížky na cestě k člověku.