Cesta k člověku je jediná správná a kromě té, žádné jiné cesty není - životní krédo Josefa Šíra
V květnu roku 1920 skončila životní pouť krkonošského učitele, spisovatele a buditele Josefa Šíra, rodáka z Horní Branné a v Krkonoších povídkáře nejmilovanějšího. Nový výběr ze Šírových povídek s názvem „Cesta k člověku" vyšel v tyto dny díky knihovně Krkonošského muzea ve Vrchlabí.
Olga Hájková, knihovnice Správy Krkonošského národního parku, novinku představila reportérce Elišce Pilařové.
Čtěte také
Cesta k člověku, ilustrovala Renata Opltová, vydala Gentiana v Jilemnici. Co všechno se skrývá za touto krásnou knížkou?
„Zejména touha připomenou Josefa Šíra v roce 100. výročí jeho úmrtí. Poslední výbory Šírových povídek vyšly v 70. letech minulého století. Tak jsme považovali za potřebné Šíra znovu připomenout a dát lidem šanci si ho znovu koupit a přečíst."
Tady v nakladatelství jsou původní, zlacená vydání. Nicméně nová kniha si s nimi nezadá.
Čtěte také
Název "Cesta k člověku", to je titul některé z Šírových povídek?
„Je to Šírovo životní krédo. Člověk stál v ústředí jeho tvorby i života. Ať už to byly děti, které učil, staří lidé, jejichž moudra se v mnoha krkonošských povídkách objevují. A ženy, které jsou dalším velkým Šírovým tématem."
„My jsme se do tohoto výboru snažili zařadit povídky, které nejsou až tak známé. Například povídka Život za život, kdy týraná žena zabije svého muže a ve finále není za tento čin odsouzena. Jsou tam další povídky, které vás vezmou za srdce. I česko - německé vztahy v nich Josef Šír zachytil."
Čtěte také
Josef Šír je proslulý úžasnou laskavostí a pochopením pro strasti a osudy všech "horáků", které měl po celý svůj život kolem sebe. Byl neuvěřitelným pozorovatelem okolního světa. To je téměř dokument toho, jak se žilo na horách.
„Právě náš výbor si kladl za cíl představit osobu Josefa Šíra vyváženě. Jsou tam i povídky zobrazující život například ve Špindlerově Mlýně, který už byl turistickým střediskem a klimatickými lázněmi. A po údolích, o pár desítek metrů výše, žili běžní horalé, dříči."
Šír byl stejně čtivý jako Karel Klostermann. Ale když se vyučuje nejen na základních školách literatura a dojde se k českému realismu, většinou učitelé říkají, něco si přečtěte a jdeme dál. Možná proto, že čeští realisté byli tak dlouho vnucováni a omíláni. Tak teď se vlastně tak trochu i napravuje jejich reputace.
„Kéž by tomu tak bylo, protože například právě Josef Šír je nesmírně čtivý i dnes. Samozřejmě ten jazyk je archaičtější, ale čte se pořád dobře," dodává Olga Hájková.
Takže to je dobré poslání této krásné knížky na cestě k člověku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trumpův chráněnec nebo syn bývalého šéfa CIA. Pavel na Hradě posiloval vazby především na republikány
-
Slovensko z bezpečnostních důvodů uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou. Už jsou zase otevřené
-
Politolog: V Íránu zatím nikdo nehladoví. Pokud bude blokáda pokračovat, situace se výrazně zhorší
-
Policie hledá svědky krádeže lebky svaté Zdislavy. Pomohl by jí i kamerový záznam






