Češi v lesích každý rok nasbírají houby za miliardy. Za českou zálibu hrozí v Nizozemsku vězení

3. říjen 2019 12:15

Přeborníci, mistři, znalci. Češi jsou národ houbařských fanatiků. V některých jiných evropských zemích by ale se svou vášní narazili. Nebo by si museli koupit povolenku.

Přeplněné košíky, přepravky nebo vyskládané kufry od auta. Když se daří, je těžké odolat. Podle zákona si každý může z lesa odnést houby pro vlastní spotřebu. Co si pod tím přesně představit, to už se nikde neříká. V Česku se tak nasbírané množství počítá na kamiony.

Ministerstvo zemědělství  spolu s Českou zemědělskou univerzitou v Praze vede statistiku sběru lesních plodů za poslední čtvrtstoletí. Poslední dostupný údaj je z roku 2017. Byla to dobrá sezóna. Do smaženic, na pánev nebo do sušiček putovalo skoro 28 tisíc tun hub. Přepočteno na peníze – les lidem daroval 4,6 miliardy korun.

V Německu obří pokuta, v Nizozemsku vězení

Ne všechny evropské země jsou ale k houbařům tak přívětivé. Platí to hlavně pro státy na západ od nás. A odlišná pravidla mají i dovolenkové destinace – Chorvatsko nebo Slovinsko.

Podle analýzy projektu Evropa v datech jsou nejtvrdší podmínky v Nizozemí. Houby se tam nesmí sbírat vůbec. Za porušení zákazu pak hrozí postih až měsíc vězení, uvádí materiál Evropy v datech.

Nejčastější je ale omezení množství, které si můžou lidi nasbírat. Ve Švýcarsku je to jedno kilo, v Rakousku dvě, Francie měří na litry, povolených je 5 až 10 litrů podle oblasti. V některých částech Německa teoreticky hrozí pokuta až 50 tisíc EUR, pokud se někdo vydá do chráněné oblasti. V Chorvatsku a Itálii se zase houbaří na povolenku a za poplatek.

České hobby za miliardy

Národní vášeň má kořeny v dávné historii.  „První doklady o sbírání pocházejí ze 14. a 15. století, kdy se začaly houby pojmenovávat,“ říká ředitelka Regionálního muzea v Chrudimi Klára Habartová. A od jmen je kousek k receptům, trhům a penězům. A těch představují houby hodně.

Když sečteme údaje České zemědělské univerzity v Praze za roky 1994-2017, odnesli lidé z lesa v košíkách 64 miliard korun. Spočítáno běžnými cenami. Pro představu se dají uvést sumy, které nabízejí zpracovatelé hub – třeba konzervárny, potravinářské podniky nebo výkupny. Jejich provozovatele zajímají hlavně klasické hřibovité houby. Dubové nebo smrkové hřiby se dají prodat kolem 250 korun za kilo, lišky obecné 150-200 korun za kilo, nebo velmi žádané jarní smrže 400-500 korun za kilo.

Cenu ale určuje nabídka a to, jaká je sezóna. Výkupy také mají poměrně přísná pravidla. Provozovatelé musí mít osvědčení o znalosti hub. Pořád ještě existuje dost houbařů, kteří nerozeznají třeba smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou. „Většinou si ji lidé spletou se žampiony, ale udává se i s bedlou. Někdy jsou ale ty záměny někdy poměrně až fantastické. Právě proto je lepší, když jsou lidi ostražití a nevezmou nic, čím by si nebyli jistí,“ říká královéhradecká mykoložka Tereza Tejklová.

Spustit audio

Související