Černému rytíři zvoní hrana. 2019 bude rokem záchrany tetřívka obecného v Krkonoších

29. prosinec 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kriticky ohrožený tetřívek obecný

Český rozhlas Hradec Králové přivítal ve svém studiu hosta, kterým je Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. A dnes si budeme povídat především o tetřívkovi obecném. 

V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro tetřívka obecného. Jde o přežití druhu v celé republice

V Krkonoších vznikají nová tokaniště pro tetřívka obecného

Pro tetřívka obecného jsou Krkonoše jednou ze dvou posledních oblastí s relativně početným výskytem. Přesto počet samců podle posledního sčítání v roce 2017 klesnul už na pouhých 74 kohoutků.

Jaká byla cesta z Vrchlabí, ze severu, možná pocukrovaného, k nám na zelený jih?
Kéž by pocukrovaného. Sněhu je letos stále ještě v pohořích málo. Cesta byla příjemná, silničáři samozřejmě nezaspali, silnice jsou udržované. Ale sníh není ani vlastně u nás ve Vrchlabí.

A chybí vám sníh? Protože si pamatuji, je to tak dva roky, co jste skákali šipku do sněhu ve Vrchlabí.
Ano, to bylo naše prvovideo, naše akce. No, dnes by to trochu dřelo. Nemáme mnoho sněhu, je to spíš takové symbolické. A zimy, kdy jsme se opravdu brodili sněhem, ty jsou už za námi.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Pavlou Kindernayovou

Brejličky a plavky tedy máte zatím schované a čekáte na lepší podmínky. Bylo to promo, řekla bych jedno z nejvtipnějších. Zvali jste, přijďte si k nám skočit do Krtku. Zvýšila se návštěvnost od té doby?
Musím říct, že si nemůžeme stěžovat na návštěvnost Krtka, která by byla nízká. Naše středisko ekologické výchovy Krtek, které je vedle budovy Správy národního parku, je zaměřeno na pořádání různých přednášek, seminářů a programů pro děti i pro dospělé. Návštěvnost se pohybuje řádově v desítkách tisíc návštěvníků ročně. Takže opravdu postavení tohoto objektu pro Vrchlabí bylo velmi významným počinem.

Nechoďte tetřívkovi do jeho ložnice. Sami tam také nikoho nepouštíme, aby se díval na naše intimní hrátky.
Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku

Chválím vás, protože je to určitě i vaší zásluhou, jste velmi kreativní a nadšenci. Ale příští rok, řekla bych, jste si dali poměrně náročný a složitý úkol. Bude to rok věnovaný tetřívkovi. Vysvětlete proč.
Tetřívek je velmi krásný, vzácný a plachý pták. On má přezdívku černý rytíř. A kdo tetřívka někdy viděl, tak mu to musí být naprosto jasné. Protože je to nádherný pták zhruba velikosti kohouta. Je černý, ale má některá pera temně kovově lesklá, v době toku mívá výrazné červené oblouky nad temenem hlavy, kterým se říká poušky. Jeho souboje, to je z hlediska ornitologů nebo třeba i myslivců téměř nezapomenutelný zážitek. Ale doby, kdy bylo tetřívků hodně, jsou už dávno pryč. Tetřívkovi, nechci říkat úplně s nadsázkou, protože ona to je pravda, zvoní hrana. Tetřívka je už poměrně kriticky málo a v Krkonoších a Jizerských horách, které jsou vlastně jako jedno pohoří, zůstává populace, která je snad prakticky podle odborníků jediná v Česku, která má šanci přežít do budoucnosti. V České republice je tetřívků zhruba 350. V Krkonoších je to 74 kohoutků plus 30 v Jizerských horách, takže zhruba stovka. Tedy třetina populace žije v této části severních Čech v Jizerských horách a v Krkonoších. A je spousta fenoménů a spousta aspektů, které neprospívají jeho životu. Právě na to chceme upozornit.

Tetřívek

Úplně se bojím zeptat na to, kdo za to může, že tetřívkovi zvoní hrana? Jsme to zase my lidé?
Jsme to my a je to svým způsobem příroda. Tetřívkovi velmi vyhovovaly v Krkonoších tzv. emisní holiny, kdy v 80. a 90. letech minulého století byly Krkonoše, pamětníci ví, téměř odlesněny kvůli spadu. Jemu ta situace, kdy v Krkonoších nebyl les a byly tam pouze paseky, úžasně vyhovovala. Ale my jsme lesy zase vrátili tam, kam patří. A mladý les modrůstá a tetřívek tak postupně ztrácí místa k životu.

Nemůžeme to vnímat jako přirozený vývoj?
Je to přirozený vývoj. A my mu zároveň ještě dopřáváme prostor a vytváříme místa, kde mu bude dobře. Ale to děláme my ochranáři, potom je ale spousta aspektů, které mu neprospívají i z hlediska cestovního ruchu. V době toku je velmi citlivý. Ovšem spousta lidí se na jeho tok chodí koukat, fotografové ho chodí fotit. A my s nadsázkou říkáme, že tokaniště je vlastně tetřívkova ložnice. A když si představíte, kdo do oné tetřívkovy ložnice chodí.

My tam také nikoho nepouštíme, že?
Přesně tak, dívat se na naše intimní hrátky.

Tetřívek obecný

Tetřívek chce mít taky klid. Když toká, roztáhne krásná ocasní pera vzadu?
Ano. Když tetřívek toká je mnohem zajímavější pro lidi ho poslouchat, protože jeho zvukové projevy jsou nádherné. A myslivci mají krásné pojmenování těch zvuků. Je to třeba pšoukání, bublání. Ty zvuky opravdu dávají pocit toho slova, co z něho cítíme.

A kromě českých hor, kde ještě tetřívek žije?
On žije prakticky ve všech horách po obvodu české hranice. Je na Šumavě, v Krušných horách, ale jsou to víceméně uzavřené populace, které už do budoucna z hlediska genetiky a vývoje, nemají onu perspektivu.

02405667.jpeg

Já jsem četla, že jeho přirozeným domovem je Skandinávie a Sibiř. A v roce 1950 žil tetřívek na většině území České republiky.
Ano. By to velmi běžný kurovitý pták, dokonce to byl lovný pták.

Zhruba půl století nám stačilo k tomu, abychom ho téměř vyhubili?
Ano.

Tetřívkova ložnice! Poprvé upozorňují v Krkonoších informační tabule na ohrožené tetřívky

Strážci národního parku začali po Krkonoších instalovat tabule s informacemi o výskytu kriticky ohrožených tetřívků

Strážci národního parku začali po Krkonoších instalovat tabule s informacemi o výskytu kriticky ohrožených tetřívků. Budou turisty poprvé v historii upozorňovat na to, že by se měli držet na turistických trasách, aby tyto ptáky nerušili. 

Vy mu teď chcete pomoci na několika frontách.Jak bude vypadat konkrétní pomoc? Je vůbec reálné ho zachránit?
My jsme přesvědčeni, že ano. V první řadě se nám samozřejmě jedná o to, zastavit ten klesající trend. A potom máme představu o zvýšení jeho stavu a to až na nějakých 150 kohoutků v horizontu nějakých pěti, deseti let.

Vy jste už na horách také rozmístili informační cedule. Připomeňte kolik jich je a co na nich je.
Cedule jsou pouze jedním z kroků, jak na problematiku tetřívka chceme upozornit. To spočívá v tom, že lidé často nevezmou za své v rámci ochrany v přírodě něco, co vlastně nikdy neviděli nebo o čem nevědí. Spousta negativních věcí vzniká z toho, že lidé nevědí. Tak jsme se rozhodli letos na výrazné, významné rozcestníky, které jsou na hranici lokality, kde tetřívci žijí, umístit informativní cedule. Jsou výrazně žluté s černou siluetou tetřívka, které lidem říkají, zde vstupují do lokality, kde je tetřívek doma. Chovejte se podle toho, to znamená, choďte pouze po turistických cestách.

Strážci národního parku začali po Krkonoších instalovat tabule s informacemi o výskytu kriticky ohrožených tetřívků

Nechoďte mu do ložnice.
Buďte potichu. To jsou totiž dva základní předpoklady, které jsou nezbytné proto, aby měl tetřívek klid pro život.

Znamená to tedy, že tetřívek není plachý, že je možné ho zahlédnout?
Tetřívka je právě možné zahlédnout, když mu vlezete do jeho ložnice. Když vlezete do lokality, kde buď zimuje, nebo kde toká. A dostanete se tak blízko, že ho vyplašíte. Jinak je samozřejmě možné tetřívka zahlédnout při přeletech z tokaniště na tokaniště brzy po ránu, ale to je zase druhá situace, která ho může rušit. Když lidé chodí na tokaniště pozorovat jeho tok nebo fotografové fotit. Ve 100 procentech případů tetřívek o vás ví. Vy se nikdy nedokážete chovat tak tiše a ve skrytu, abyste si řekli, teď jsem ho fakticky neměla šanci vyrušit.

Ani vy to neumíte?
Ani my to neumíme.

Co zima, nevadí tetřívkovi sníh?
Ne, zima mu vůbec nevadí. On si pochopitelně najde místa, kde je mu dobře, kde má klid, kde přezimuje. Ale bohužel jsou to zase místa, která jsou atraktivní pro řadu skialpinistů. Tetřívek zimuje v ledovcových karech, v Labském dole, v Obřím dole a to jsou místa, kam sice skialpinisté nesmějí, ale často tam chodí. A pochopitelně, když potom tetřívka vyplaší, čím víc je vyrušován, tím víc musí doplňovat svoji energii a v zimě ji nemá moc kde brát. Takže riziko, že se nedožije jara a chcípne dřív, než se dočká potravy, je velmi vysoké.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy se nechcete zaměřit jen na osvětu, ale právě i cíleně mluvit ke skialpinistům, k návštěvníkům hor. Chcete také, aby pomohli provozovatelé lyžařských středisek?
Chceme také mluvit s boudaři, protože další věc, která tetřívka svým způsobem ruší, je masivní provoz aut zejména v brzkých ranních hodinách. A to jsou právě auta zásobovací. Je jasné, že to auto potřebuje vyrazit v uvozovkách v šest hodin ráno a přivézt rohlíky. Nicméně, když pojede až v době, kdy ten hlavní proud jeho toku, kolem osmé, deváté hodiny skončí, tak to bude pro tetřívka mnohem lepší. A mnohé cesty například v oblasti Pece pod Sněžkou speciálně vedou právě přes řadu tokanišť. Tedy kdyby se nám podařilo s boudaři domluvit mechanismus zásobování, který bude v pozdějších hodinách než brzo po ránu, tak to bude pro tetřívka jen dobře.

Těšíte se, Radku, na Rok tetřívka, nebo máte spíš obavy, jak to všechno půjde a jestli se podaří, co jste si naplánovali?
Rok tetřívka je pro nás velká výzva už proto, že těch aktivit je naplánováno v rámci ochrany přírody nebo v rámci komunikace, velmi mnoho. Teď těžko předjímat, jestli se nám to povede nebo ne. Děláme vše proto, abychom tetřívka v Krkonoších udrželi. A záleží i na ostatních, na veřejnosti, na místních obyvatelích, jestli tetřívka podpoří. Nebo jestli tetřívek do budoucna prostě v Krkonoších nebude.

VIDEO: Národní parky slaví Silvestr bez petard a ohňostrojů. Za porušení hrozí pokuta až 10 tisíc

01031071.jpeg

Na území všech čtyř národních parků České republiky, tedy NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko a Krkonošského národního parku, se oslavy příchodu Nového roku musejí už podruhé obejít bez zábavní pyrotechniky. Novela zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny ji zakazuje na celém území národních parků a to včetně obcí. 

Také děti jste se rozhodli vtáhnout. To si myslím, je velmi rozumné. Budou tedy i nějaké přednášky pro školy?
Určitě budou i přednášky o tetřívkovi, budou různé akce, které budou na problematiku tetřívka v Krkonoších upozorňovat.

Blíží se konec roku, máte jedinečnou šanci popřát něco našim posluchačům, potažmo návštěvníkům hor. Co byste jim přes éter Českého rozhlasu Hradec Králové rád vzkázal?
Kromě obligátních úspěchů a pevného zdraví, ať ti, kteří přijedou do Krkonoš, prosím respektují to, že v Krkonoších na konec roku platí zákaz používat zábavní pyrotechniku a nechť petardy a další světelné či zvukové efekty nechají doma. A užijí si krásu krkonošské přírody v jejím panenském pojetí.

Říká Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku. Já vám děkuji za návštěvu a za celý rozhlas přeji vše dobré do nového roku nejen vám, ale celému Krkonošskému národnímu parku.
Děkuji, vám také.

Spustit audio

Související