Cenné zkušenosti a kontakty na spoustu přátel přivezla Dominika Kalenská z lékařské stáže v Brazílii

29. listopad 2022

Studentka medicíny Dominika Kalenská byla před dvěma lety mezi prvními mediky, kteří se nebáli a dobrovolně pomáhali v počátcích pandemie covidu s testováním a odběrem vzorků. Tenkrát byla Dominika ještě studentkou 3. ročníku a svěřila se nám, že by se chtěla jednou věnovat chirurgii. Jak se jí tento sen plní?

Budete se tedy jednou věnovat chirurgii?
Doufám, že ano.

Dominika Kalenská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč jste si vybrala medicínu jako obor svého studia a zájmu? Chtěla jste už jako malá holka lékařkou? Hrála jste si na paní doktorku?
Od dětství úplně to nebylo. Medicínu jsem si vybrala až ke konci studia gymnázia, kdy jsem došla k tomu, že asi medicína bude směr, kterým se chci vydat. A pak z toho vzešla i chirurgie.

Brazílie je moc krásná, co se týče přírody. Ale jinak, pokud jde například o bezpečnost, tak to bylo pro mne něco nepředstavitelného.
Dominika Kalenská, studentka medicíny

Studujete Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové, pocházíte ze Studence, tedy z Krkonoš. Jak zvládáte náročné studium? Bylo něco, co vás překvapilo?
Očekávala jsem, že to bude náročné, takže v tomto směru jsem myslím nebyla nijak překvapena. Ale zaskočila mne spousta věcí, ovšem člověk se s tím musí vypořádat.

Čtěte také

Jak vzpomínáte na období kolem covidu-19? Pro vás mediky to byl také hodně náročný čas.
Pro mě konkrétně to bylo hodně náročné období, protože jsem chodila pracovat na lůžkové covidové oddělení. A do toho jsem se musela učit a zvládat 3. ročník studia, který je na medicíně jeden z nejtěžších.

Vím o vás, že jste byla nedávno na čtyřtýdenní stáži v Brazílii. Jak jste se dostala do Jižní Ameriky?
Byla to stáž na plastické chirurgii v brazilském městě Catanduva, což je město podobně veliké jako Hradec Králové, leží ve státě Sao Paulo. A dostala jsem se tam přes studentskou organizaci IFMSA, která sdružuje mediky po celém světě. Oni každý rok pořádají výběrové řízení na stáže, kde člověk zadá preference státu, kam by chtěl vyrazit. A pak mu buď nějaký přiřadí nebo ne.

Jak na vás zapůsobila Brazílie?
Brazílie je moc krásná, co se týče přírody. Ale jinak, pokud jde například o bezpečnost, tak to bylo pro mne něco úplně nepředstavitelného. My se tady sebereme, vyjdeme z domu a jdeme někam pěšky. Oni jezdí všude autem, taxíkem, jít víc než kilometr po ulici, to neexistuje, to je už příliš velké nebezpečí a riziko. Musela jsem nosit jednu ledvinku s doklady a penězi přímo na kůži pod oblečením. A pak na tričku nebo svetru jsem nosila druhou ledvinku, kam jsem si dávala telefon. Kdyby mne někdo třeba přepadl na ulici, tak aby si myslel, že mám s sebou jen tu jednu ledvinku, kterou mi může vzít. Aby mi zůstaly ty nejdůležitější věci. Všichni místní mě opakovaně varovali, takže jsem opravdu dávala pozor, jak to šlo.

Čtěte také

K čemu všemu vás tam pustili na popáleninové klinice?
Co se týče ošetřování popálenin, tak mě pustili k hodně věcem. A co se týče zbytku plastické chirurgie, tak jsem se na vše jen koukala. I když obecně právě v tom vidím největší přínos. Protože člověk měl možnost vidět vývoj každého zranění i estetického zákroku. A si myslím, že jsou nejcennější zkušenosti.

Jaká je úroveň zdravotnictví v Brazílii ve srovnání s tím naším?
Nedá se to říct úplně jednotně, protože v Brazílii mají dva zdravotnické systémy. Státní, který je dostupný pro všechny, je hodně pod úrovní našeho zdravotnictví. Ale není to způsobeno tím, že by nebyli vzdělaní, jen prostě nemají také peníze a možnosti.

Čtěte také

Máte také nějaké cestovatelské zážitky?
Mám, protože jsem dva týdny před stáží cestovala po Riu de Janeiru. Obešla jsem všechny tamní turistické památky a atrakce. Byla jsem i pod slavnou sochou Ježíše, zkoušela jsem jít dvakrát až nahoru a pokaždé bylo zavřeno, protože jsem přišla pozdě. Na krásné, velké pláže, jako je Copacabana, jsme chodili s místními užívat si víkend.

Co nejcennějšího jste si z Brazílie přivezla domů pro vaši budoucí práci a profesi lékařky a plastické chirurgyně?
Asi nejcennější věc, co si vezu domů, hodnotím kontakty, které jsem tam získala. Protože jak s lékaři, co se tam o mě starali, tak s holkami, u kterých jsem bydlela, jsme stále v kontaktu. A doufám, že to tak i zůstane. Některé kamarádky se chystají i na návštěvu k nám do Česka.

Jakub Schmidt a Dominika Kalenská ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jste teď už v pátém ročníku, co vás čeká v nejbližší době?
Momentálně se učím na zkoušku z psychiatrie, tento rok ještě nějaké zkoušky budou a příští rok už mne potom čekají státnice.

Naším hostem byla studentka medicíny Dominika Kalenská. Moc děkuji za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související