Čedičové varhany na Zlatém vrchu jsou utajeným větším bratrem slavné Panské skály

Čedičové varhany na Zlatém vrchu
Čedičové varhany na Zlatém vrchu

Všichni určitě znáte čedičový útvar Panská skála v Kamenickém Šenově na severu Čech. Minimálně z pohádky Pyšná princezna. U těchto skalních varhan se točila scéna, ve které princezna Krasomila prchá s králem Miroslavem před vojáky. Jiné čedičové varhany, mnohem mohutnější, ale paradoxně velmi málo známé, najdete na Zlatém vrchu nad vesničkou Líska na Děčínsku. Člověk si před nimi připadá jako opravdový trpaslík, protože čedičové sloupy jsou místy vysoké až 30 metrů.

Směrem k okrajům skály se jejich sklon zmenšuje až do podoby horizontální, což vytváří jakýsi vějíř, jehož stěna je mírně převislá. Čedič se tam těžil až do konce šedesátých let minulého století. Materiál to byl tak pevný, že ho v Holandsku používali na zpevnění hrází. 

Lom byl na Zlatém vrchu otevřen kolem roku 1870. V roce 1940 byla na něm i na sousedním Stříbrném vrchu těžba ukončena a oba vrchy byly prohlášeny za chráněné. Ale už před koncem druhé světové války byla těžba obnovena a pokračovala i po roce 1945. Zlatý vrch byl podruhé vyhlášen chráněným územím v roce 1964.

Důvodem ochrany je dokonalá sloupcová odlučnost v tělese olivinického alkalického čediče, což vytváří dojem kamenných varhan, s mimořádnou až třicetimetrovou délkou kamenných sloupů.

Z toho důvodu je také přísně zakázáno na skály lézt. Jediní, kdo si to mohou dovolit, jsou kamzíci. „Když se ke kamenným varhanům na Zlatý vrch vydáte a budete se chovat dostatečně tiše, máte šanci tam nějakého toho kamzíka spatřit,“ říká Mirka Švejdová z infocentra v Chřibské.