Bydlím, tedy jsem! Festival Den architektury ukáže, jak u nás byla v minulosti řešena krize bydlení

Rovnou začněme tím, co je to festival Den architektury? On se koná pravidelně každý rok.
Festival Den architektury se koná u příležitosti Mezinárodního dne architektury už delší dobu, pořádá ho občanské sdružení Kruh, které se věnuje popularizaci architektury u nás. A v Hradci Králové se koná, mám pocit, od roku 2011 či 2012. Zajímavé na tom je, že Den architektury se koná ve všech městech, kde se najde nějaká vůle průvodců a lidí, kteří chtějí na krásy architektury upozornit. A koná se nejen v Čechách, ale i na Slovensku.

Ladislav Jackson ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Vy jste právě jeden z těch průvodců. Každý rok má festival nějaké motto, které letos zní: bydlím, tedy jsem. Co si pod tím představit?
Je to velmi široké téma, protože je o bydlení. A to jak minulém, tak i současném, protože u nás máme nedostatek bytů. Potýkají se s tím města, vesnice se potýkají s vylidňováním. Takže Den architektury se v letošním ročníku snaží upozornit na minulost bydlení, na to, jakým způsobem byla krize bydlení řešena v minulosti. A ukázat, jak bychom se z toho mohli poučit.

Bydlení je pro Den architektury velmi široké téma. Máme nedostatek bytů, potýkají se s tím města, vesnice se vylidňují.
Ladislav Jackson, historik umění

Festival se letos v našem kraji bude konat v Hradci Králové, v Jičíně, v Polici nad Metují, v Lázních Bělohradu, v České Skalici a Jaroměři. Pojďme začít Hradcem Králové, co jste tedy připravili pro zájemce v krajském městě?
Já připravuji komentované procházky po městě už od počátků Dnů architektury v Hradci Králové. Vždy je to na nějaké téma a vzhledem k tomu, že letos je to téma bydlení, tak jsem si připravil tři procházky. Dvě se konají teď v sobotu 3. října a jedna v neděli 4. října. A všechny ty tři procházky se věnují tématu bydlení. V sobotu to budou dvě procházky po dvou významných historických vilových čtvrtích v Hradci Králové, což je menší vilová čtvrt na Orlickém nábřeží, které se kolem roku 1900 říkalo Morušovka, protože tam byly vysazeny moruše. A druhá vilová čtvrt, která je podstatně větší, je kolem Střelecké ulice. Vily tam začaly růst po roce 1918 a je to taková učebnice architektury. Je tam i krásná vila Anička z roku 1908, ale pak tam jsou i meziválečné funkcionalistické vily, máme tam vilu jednoho z mála německých architektů, kteří působili v Hradci Králové, Kurta Spielmanna, pro manžele Fuchsovi, to byla nádherná luxusní vila, kterou můžeme zařadit mezi mezinárodně významné vily.

Čtěte také

Moderní Hradec Králové! Výstava snímků i průvodce po městské architektuře první poloviny 20. století

To je tedy Fuchsova vila, ve které sídlil rozhlas?
Ano, tam byl rozhlas. Ta vila má bohatou historii, spojenou i s Českým rozhlasem Hradec Králové. Fuchsovi se bohužel nevrátili z druhé světové války z koncentračních táborů, takže pak vila propadla státu a začala psát svoji novodobou historii spojenou právě s Českým rozhlasem.

Kdo si tyto vily tenkrát nechával stavit nejčastěji? Byli to průmyslníci, majetní a movití lidé?
Ale nejen oni. To právě hezky ukazuje ona vilová čtvrt za Střeleckou ulicí, která leží na rozhraní Hradce Králové a Pražského Předměstí. Tam si velkou část vil stavěla střední třída, což byli učitelé, zaměstnanci bank nebo spořitelen. To, čemu dnes říkáme střední třída, nebyli jen ti nejbohatší velkotovárníci. Na bydlení v hezkém rodinném domku, který si nechali navrhnout od předních místních architektů, se opravdu zmohla i ta trošku vyšší střední třída.

V sobotu tedy zájemce provedete vilami a vilovými čtvrtěmi v Hradci Králové. A v neděli?
V neděli to bude o tom, jak se bydlelo v činžovních domech. Protože to se stávalo čím dál významnější. Mnoho lidí se přesunulo do tohoto typu bydlení ve 20. století, takže si projdeme dělnické nebo zaměstnanecké byty, které byly koncipovány jako minimální, aby se vyřešila bytová krize, až po ty luxusní, kterých v Hradci Králové máme také hodně. Velmi často to byly luxusní byty bankéřů a továrníků ukryté za obyčejnou fasádou na Gočárově třídě. To si také projdeme a budu mít historické fotografie, jak ty byty vypadaly. Dovnitř se bohužel nepodíváme, tam bydlí lidé, ale pokusím se to vynahradit aspoň historickými snímky nebo plány. A budu ukazovat, jak ty byty byly často velkorysé. A jak se v nich velmi hezky bydlelo.

Připravuji tři komentované procházky po Hradci Králové. Dvě v sobotu 3. října a jednu v neděli 4. října. A všechny se věnují tématu bydlení.
Ladislav Jackson, historik umění

Mně se líbí činžovní čtvrt v Lipkách, tam jsou krásné byty i s terasami. Takže takových luxusních bytů je po Hradci hodně?
To máte pravděpodobně na mysli jeden z domů Karla Löwenbacha, který si nechal postavit těsně před druhou světovou válkou od významného architekta Heinricha či Jindřicha Kulky. Velký honosný dům s obrovským bytem právě pro rodinu Löwenbachových. Je tam dokonce hned několik úrovní teras, takže i o těchto bytech bude řeč.

Čtěte také

Největší kniha o moderní architektuře Hradce Králové zachytila proměnu města do současné podoby

Je potřeba se přihlásit na vaše procházky?
Není, stačí přijít na místa srazů, která jsou uvedena na internetu Den architektury. Nebo mé procházky spolupořádá také Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Takže i tam najdete informace.

Na co se vás lidé nejčastěji ptají, když s nimi procházíte Hradec Králové?
Většinou je zajímají osudy obyvatel nebo majitelů těch objektů. Pokud je vím, tak je samozřejmě řeknu. Majitelé těch honosných vil byli zkoušeni politickými ději ve 20. století, první a druhou světovou válkou, často jsou to velmi zajímavé příběhy, za kterých se můžeme poučit.

Co chystají další města? Říkal jsem Jičín, Police nad Metují, Lázně Bělohrad, Česká Skalice, Jaroměř. Kam byste se vy zašel podívat?
Mě velmi zaujal program v Jičíně, kde kolegyně Eva Chodějovská pořádá přednášku a procházku po vilové čtvrti Čeřovka. A potom kolega z Národního technického muzea Michal Novotný tam má velmi zajímavou procházku po bydlení zaměstnanců železnice. Dál bych určitě zajel do České Skalice, kde je nově zrekonstruovaná Čerychova vila, významné dílo architekta Otakara Novotného, kde se bude konat debata s jeho potomkem Tomášem Novotným a kurátorkou Národní galerie Helenou Huber-Doudovou.

Čtěte také

Co spojuje Ameriku, Jana Kotěru, Hradec a Ladislava Zikmunda Lendera? Moderní architektura!

Nebo bych zajel i do Police nad Metují, kde se hodně zaměřují na současnost a budoucnost výstavby a rozvoj. Tam bude urbanista Petr Bednár hovořit o kvalitě veřejného prostoru. V Žamberku bude také zajímavá procházka po místních hezkých secesních vilách s historičkou Vlaďkou Šulcovou.

Na co se nejvíc těšíte vy? Co plánujete?
Já se těším, až to skončí. Ale ne, samozřejmě se těším na všechny procházky, protože jich zase tolik nedělám. Vždy právě na Den architektury a ta témata různě rotují. Vily a činžovní domy už jsem nějakou dobu nedělal, tak se velmi těším, že si je zase projdu. Člověk také vidí, jak se to mění, co kde přistavěli, co opravili, takže procházky po Hradci Králové jsou vždy krásné a zajímavé.

Říká historik umění Ladislav Jackson, který vás pozval na festival Den architektury. Moc děkuji za rozhovor.