Bude nebo nebude chybět hradecký Hotel Černigov? Své „dvojče“ má v Hotelu Gradecky na Ukrajině
Popovídáme si o stavbě, která každého, kdo přijede do Hradce Králové vlakem a vyjde z hlavního nádraží, okamžitě upoutá. V roce 1975 byl slavnostně otevřen Hotel Černigov a bylo to něco mimořádného a velkolepého. Tato chlouba města ovšem postupně chátrala a vypadá to, že osud objektu, který ční do výšky 55 metrů a je obložen jugoslávským bílým vápencem, je už definitivně zpečetěn.
Ve studiu vítám Ing. arch. Jana Faltu, vedoucího odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové. Jaký je vás osobní vztah k Hotelu Černigov?
Když byl Hotel Černigov otvírán, tak jsem byl hodně mladý a úplně jsem to tak nevnímal. Má tehdejší orientace byla spíše na historické stavby, tedy hrady, zámky, kostely, baroko a podobně. Černigov, jako stavbu, jsem začal vnímat až v pozdějším věku, kdy jsem zjistil, že spektrum architektury je mnohem širší než má milovaní gotika a baroko.
V roce 1967 se začalo stavět, v roce 1968 byla stavba zastavena, protože sedala. Zajímavé je, že byla zvolena dražší varianta řešení.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové
Pojďme nakouknout do doby, kdy Hotel Černigov ještě před hlavním nádražím v Hradci Králové nestál. Víme, jak to tam vypadalo a co se všechno kvůli nové stavbě tenkrát muselo zbourat?
Hotel Černigov stavěli vlastně ve dvorních traktech, protože mezi nádražím a nynějším hotelem, kde je nyní parkoviště, stála řada domů. Dokonce existuje i fotografie, kde je vidět, že hotel je už postaven a domy okolo také ještě stojí. A u popisku v novinách je napsáno, že tam vznikne parkoviště. Mělo to být takové lákadlo, že to bude ještě lepší.
Pravdou je, že Černigov zůstal osamocen. Původně se totiž uvažovalo o tom, že by měl být součástí ucelenější a moderní zástavby.
Je to pravda, i když podrobnosti úplně neznám. Ale existuje fotografie modelu, kde od Hotelu Černigov až ke Skleněné věži, nebo možná až k okruhu, byla navržena taková modernistická zástavba, která měla v duchu architektury jako má objekt Černigova celé území přestavět.
V roce 1968 se začal Černigov stavět?
Stavět se začalo už v roce 1967. V roce 1968 byla naopak stavba zastavena. To je velmi zajímavé, a možná je to na tom hotelu nejzajímavější, totiž jeho konstrukce, ani ne tak vnější vzhled. Protože podobných staveb na pohled najdete po světě vícero. Ale výstavba byla zastavena, protože jim celá stavba začala sedat. Došlo tam patrně k technologické nekázni, protože základovou spáru nepřevzal statik. A také se zjistilo, že krychelné pevnosti betonu jsou až třetinové oproti projektu. Najednou tady byly varianty, buď provést sanaci nebo už provedenou část stavby zbourat.
Čtěte také
Byl to velký problém, protože když měl být ten objekt obložen, tak potřebujete, aby se usazoval stejnoměrně. Přestože se jedná o železobetonový monolit, tam on se dokáže zkroutit. Sice se neporuší, ale zkroutí se a pak by ty obklady praskaly a nedržely by. A zajímavé je, že byla zvolena dražší varianta řešení. Protože bylo asi nepřijatelné bourat něco, když se teprve začalo stavět. Vyřešilo se to tím způsobem, že se mezi patky udělaly obrácené klenby. A zesílily se základové konstrukce tak, že se nic nemuselo bourat. Potom se mezi přízemní část a krček stavby vložilo patro, které je celé jedna konstrukce. A to stavbu drží. Dokonce si pak stavbaři pochvalovali, že to bylo vyřešeno tak, že budova opravdu začala sedat rovnoměrně.
Pokud bude nahrazen lepší architekturou, tak bych řekl, že by mi nechyběl. Obraz města by se zase doplnil o něco hodnotnějšího.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové
Co je tedy nejpozoruhodnější na celé stavbě? A bylo vůbec běžné obkládat budovu nějakými obklady?
V té době se objekty často obkládaly. A co je na té budově nejhodnotnější, že je to poměrně ojedinělý výskyt takové architektury v celém Hradci Králové. Takových staveb tady máme velice málo. Můžeme s ním srovnávat jen mladší obchodní dům DON a pak už se vlastně utápíme spíše jen v panelové zástavbě.
Na Ukrajině, tedy v tehdejším Sovětském svazu ve městě Černigov, nyní Černihiv, ovšem prý stojí bratříček našeho hradeckého hotelu?
Je to tak. Stojí tam hotel, který se jmenuje Gradecky. A zajímavé je, že v jeho vstupní hale je ohromná keramická mozaika, kde vedle znaku Černihivu je i znak města Hradce Králové. Takže oni k tomu přistupovali trochu jinak. Myslím si, že ten pohled byl trochu nesymetrický. Zatímco oni tam byli rádi, že mají Hotel Gradecky, tak hotel v Hradci Králové se měl původně jmenovat Regina, ovšem byl pak přejmenován na Černigov.
Čtěte také
Ale z pohledu architektury úplně ten ukrajinský hotel není žádný bratříček. Byl jsem tam asi před 10 lety, takže nevím, jaký je aktuální stav. Ale řekl bych, že naše architektura byla více taková západní.
Co je slabinou našeho Hotelu Černigov? Že se nedá nějak zrekonstruovat? Nebo by to stálo příliš mnoho peněz?
Slabinou té stavby je, že vznikala v takové nouzi, kdy bylo omezené spektrum materiálů. Ostatně i ona anabáze se stavbou o tom napovídá. Takže v současné době je tam spousta prvků, které by se musely vyměňovat. Okna nemají z dnešního pohledu žádné tepelně izolační vlastnosti, a podobně.
Musím se na závěr tedy zeptat, jestli zbourat Černigov nebo ne? Už se o tom mluví mnoho let. Objekt patří soukromému vlastníkovi a rozhodovalo se, jestli je nějak památkově chráněn. A bylo rozhodnuto, že nikoliv. Jak to vidíte vy?
Byla tam podnětná prohlášení pro vyhlášení kulturní památkou, ovšem to přišlo v naprosto nevhodný okamžik, kdy vlastní projevil svůj záměr, že chce budovu zbourat. Takový moment je podle mne pro prohlašování objektu kulturní památkou už pozdě. Ten dům tam stojí už roky a památková péče to mohla vyhodnotit daleko dříve. A jestli bude nebo nebude zbourán, to teď záleží na vlastníkovi. A pro mne je zásadní otázka, co na tom místě případně vznikne nového, jaká stavba.
Chyběl by vám Černigov?
Chyběl i nechyběl. Pokud bude nahrazen lepší architekturou, tak bych řekl, že by mi nechyběl. Obraz města by se zase doplnil o něco hodnotnějšího. Příkladem těch náhrad může být přímo ono blízké nádraží, protože to už máme v pořadí třetí nádražní budovu. A také se občas objevuje takový povzdech, že nám chybí ta druhá, starší varianta.
Ing. arch. Jan Falta, vedoucí odboru Památkové péče magistrátu města Hradec Králové, byl dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
