Britové jsou v pozici chytré horákyně. Moc dobře vědí, co nechtějí, ale současně nevědí, co chtějí

15. březen 2019

Blíží se hned dvě velké události spojené s britskými ostrovy. Jedna velmi příjemná, oslavy dne svatého Patrika, což bude už v neděli 17. března. A potom Brexit, což už nebude tak příjemné. Ale je určitě zajímavé se i na to podívat očima člověka, který dlouho ve Velké Británii žil a pracoval. A tím je publicista Petr Voldán. 

Londýn a Velká Británie. Jak dlouho bylo toto spojení v tvém pojetí zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu? Kolik to bylo let?
Byly to tři roky. Samozřejmě nějaký čas přípravy před tím a doznívání Británie, i když jsem se rovnou v podstatě přes léto tehdy přesunul na jiný zpravodajský post do Moskvy. Ale byly to tři krásné roky. Ale i to předcházení onomu zpravodajskému postu, cesty za Karlem Kynclem i setkávání s ním tady v Čechách. To vše bylo součástí britské vlny v mém pracovním životě.

Petr Voldán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Už tvůj nástup do Velké Británie a do Londýna byl velmi hektický a byl to takový křest ohněm. Když zemřela princezna Diana.
To bylo v podstatě identické, časově to zapadalo. Já jsem se přistěhoval a přijel do Británie a po pár dnech, byly to asi tři, čtyři dny, jsem v podstatě nastoupil do nepřetržité služby po smrti princezny Diany. Ale samozřejmě to nebylo jen o princezně Dianě. Ten zpravodajský post byl o britské politice, o všem co se promítá i do dnešní doby, kdy se Británie tak často zmiňuje a dostává do zpravodajství v souvislosti s Brexitem.

Britové si nadrobili. Nechtějí přistěhovalce, ti tam ale byli vždy a svým způsobem postavili Británii na nohy.
Petr Voldán, publicista

Možná bude lepší začít tím příjemnějším tématem. A to je tedy Den svatého Patrika, který připadá na neděli 17. března.
Je to údajný den úmrtí patrona Irů, apoštola Irska, svatého Patrika. Ale já bych to poopravil, ono to nebude jen v tu neděli. Konkrétně, když jsem se díval, tak Irové a nejen Irové, oni zblbli v uvozovkách celý svět pro svatého Patrika. Takže se slaví u nás stejně jako v zemích, kam spousta Irů odešla v době bramborové krize. Slaví se už třeba dnes i dostihové závody v Cheltenhamu, což je v Anglii, možná i proto, že je to vlastně vynález Irů dostihy steeplechase, závody mezi dvěma věžemi. To vynalezli Irové a jsou strašně rádi, když mohou Brity porazit při tom závodění a při sázení také. A jinak bude všechno zelené.

Zelená barva a čtyřlístek jsou tradiční symboly svátku svatého Patrika

Slaví se po celém světě. A tuším, že v americkém Chicagu barví dokonce i řeku na zeleno.
Všechno je zelené, Dublin bude svítit zeleně. Ale problém je v jedné věci. Ono se to stalo symbolickým spojením. S irským ostrovem je to logické, protože ten je opravdu totálně zelený a zvláštně zelený, špatně se to popisuje, ale je to tak výjimečná zelená, že se těžko podobný zelený odstín jinde na světě hledá. Zelená barva je tradiční a spojuje se symbolicky i se svatým Patrikem. Možná přes trojlístek, kterým on údajně vysvětloval symboliku nejsvětější Trojice. Ale potíž je v tom, že údajně jeho oblíbenou a tou hlavní barvou byla modrá.

Václav Souček: Zápor

Brexit

Ani poprvé, ani naposled to nebude, kdy zápor ovlivní několik generací. Nebezpečí tak zvaného obecného mínění, nebo chcete-li „lidového referenda“ spočívá v tom, že rozhoduje rovněž o osudu těch, kteří s rozhodnutím bytostně nesouhlasí – a může jít o početní menšinu na úrovni statistické, jednociferné chyby.

Tedy kdo ví, proč zelená.
Zajímavé na tom také je, že svatý Patrik nebyl Ir. Údajně se narodil ve Walesu, v podstatě se na tom všechny prameny shodují, ale neví se, jestli to byl Velšan nebo Skot. Každopádně byl unesen do Irska, odkud utekl a vrátil se tam už jako misionář. Je spojen s křesťanstvím šířícím se na irském ostrově. Další mýtus je, že vyhnal hady z Irska. Hadi tam opravdu nejsou, ale problém není v tom, že by to byl Patrik, kdo to způsobil. Příčina je ta, když migrovala zvířata ještě před nějakými 10 miliony lety mezi britskými ostrovy, tehdy ještě ne ostrovy a evropskou pevninou, tak když začaly tát ledovce, tak se vyvíjeli hadi a oni se již nestihli na ty ostrovy dostat. Takže, tak je to se svatým Patrikem. Ovšem hlavně se na něj pije.

Whisky pochopitelně.
Whisky, Kinney's, všechno teče proudem. I zelené pivo, všechno je zelené. Já jim to trošku závidím, protože oni svatého Patrika, svého patrona, dokázali opravdu vnutit celému světu. Já to vždy přirovnávám k našemu vztahu k našemu patronovi svatému Václavovi. My to slavíme jakoby nesměle, decentně. Je to spíš u nás záležitost církevní než nějaká celospolečenská. Ještě, že si aspoň na pražském Václaváku dávají lidé schůzky pod ocasem koně svatého Václava. Ale slavíme prostě svého patrona úplně jinak, než Irové.

Jakou cestou vykročí v souvislosti s Brexitem Velká Británie? (ilustrační foto)

A teď už k onomu aktuálnímu vývoji ve Velké Británii. Od kdy je vlastně Velká Británie členem Evropské unie? Je jeden ze zakládajících členů, musíme říct.
Velká Británie už byla mezi těmi, kteří zakládali předchůdce Evropské unie, tedy Evropské hospodářské společenství. Takže tam jde o dlouhé členství. Ale už tam se zakládal onen pověstný červík nebo čertík, který to teď navrtává. Protože Británie vždy měla ráda nějaké výjimky. Oni si tak trošku hrají na to, že jsou v Evropě, ale když se jim to hodí, tak se jim ten kanál, který je odděluje geograficky od evropské pevniny, vždy šikne. Oni si vyjednávají neustále nějaké výjimky. Mají spoustu výjimek stále, protože jsou členy Evropské unie. To znamená, oni si například vymínili, že nemusí přijímat euro. Oni mají výjimku na platby do společné pokladny, a to není malá výjimka. Tam jde, myslím, asi o tři miliardy eur. Takže tím, že si v referendu, které bylo velice nešťastné a překvapivé, schválili 23. června 2016 odchod z Evropské unie. A doteď jim mnohým, podle mého názoru, ani pořádně nedošlo, co to znamená.

Brexit

Co se vlastně stane.
Nadrobili si. Líbila se mi anketa Terezy Brázdové, která ve vysílala teď v rozhlase, kde jedno dítě říkalo, že umí počítat do nekonečna. Kdyby Theresa Mayová uměla počítat do nekonečna, tak nevím, asi by se jí to teď hodilo, protože musí mít hlavu jak pátrací balón.

Takže tebe možná ani tak nepřekvapilo, že politici to referendum vyhlásili, ale že se k němu přiklonili i lidé.
Mě spíš překvapilo to, že se nechali Britové oblbnout populisty. Ale tam zahrálo roli spousta různých vlivů. Vnitrostranické problémy se řešily tím, že se vyhlásilo referendum o členství v Evropské unii. Britové samozřejmě vědí moc dobře, co nechtějí ve vztahu k Evropské unii. Oni nechtějí předsedu Evropské komise Junckera, oni nechtějí přistěhovalce, ale co je zajímavé, týká se to hlavně přistěhovalců ze střední a východní Evropy. Ti jim vadí, přitom tam vždy byli. Já si vzpomínám, že naše dcera chodila do běžné státní školy a ve třídě bylo 20 různých národností včetně polských dětí, včetně dětí ze Srí Lanky. Její velký kamarád byl kluk, jehož rodiče přišli právě ze Srí Lanky. Tedy ti přistěhovalci tam byli vždy a svým způsobem postavili Británii na nohy, co si budeme povídat. Koloniální Británie a její vztahy k Indočíně, a tak dále. Bez toho oni nemohou být. A jestli si Britové myslí, že když odejdou z Evropské unie a znesnadní příchod lidí třeba ze střední a východní Evropy, bude méně polských taxikářů nebo pověstných instalatérů, že tím pádem tam nebudou přistěhovalci, tak není to pravda. Oni je musí někým nahradit a budou to asi Pákistánci a tak podobně.

Británie pohledem Petra Voldána, který na ostrově dlouho žil a pracoval

Ty jsi začal slovy, že Britové moc dobře vědí, co nechtějí, ale oni teď asi také nevědí, co chtějí.
Oni nevědí, co chtějí, oni nemají plán B. To je na tom to nejhorší. Je to takový ten případ, kterému my říkáme chytrá horákyně. O tom svědčí i to velice těsné hlasování, které se vždy objevuje a těžko předvídat, co se stane. Každopádně se bude hlasovat o tom, že Británie chce posunutí odchodu z Evropské unie z konce března dál, ale co potom. Dva měsíce nějakého odkladu nic nevyřeší.

Podle tebe, jak to tedy bude s onou dohodou? Bude odchod bez dohody? Jak to bude po 29. březnu?
Kdybych to věděl, tak jsem milionář, protože to by bylo fantastické. Opravdu nevím. Protože to vypadá, že Britové by byli pro odchod, ale promítá se tam tolik vlastních zájmů i v rámci konzervativní strany premiérky Mayové, že se to těžko předvídá.

Jakub Schmidt a Petr Voldán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak uvidíme, co se stane. Každopádně ještě před tím to můžeme pěkně zapít, na svátek svatého Patrika.
Třeba zelenou.

Děkuji ti Petře za rozhovor. Na shledanou.
Na slyšenou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související