Břišní migrény dětí. Psychosomatika propojuje tělo a duši, říká psychoterapeutka Soňa Procházková

Naším hostem je zkušená psychoterapeutka Mgr. Soňa Procházková. Věříte, že dětská nemoc je často křikem bolesti duše?
Jsem o tom přesvědčená.

Čím menší dítě, čím menší bytůstka, tím více se potíže manifestují skrze tělo. Protože děti prožívají i emoce přes tělo.
Mgr. Soňa Procházková, Dis. - psychoterapeutka

Vysvětleme na úvod, co to vlastně je ona psychosomatika.
Já říkám, že je to jako jazyk, kterým hovoříme, když ohledáváme tělo a duši. Je to něco, co propojuje tyto dva světy. Reprezentuje se to jak v psychice, tak na projevech a symptomech těla. Jedno odráží druhé. Jsou to takové spojené nádoby.

Čtěte také

„Tělo si pamatuje“. Za zdravotními problémy často stojí naše potlačované nebo negativní emoce

O psychosomatice se začíná hodně nahlas mluvit. Dříve odsuzovaný obor se dostává i na lékařské fakulty, na ústavy preventivní medicíny. I když to jde poměrně pomalu, zájem začíná být velký.
Ano, je to hodně pomalejší u nás v České republice, ale v zahraničí je psychosomatika uznávaný lékařský přístup, dokonce je hrazená pojišťovnami. U nás se o to snaží lékaři. A já věřím, že to bude lepší a lepší, že se inspirujeme v zahraničí, jako je Rakousko, Německo, Švýcarsko, kde jsou úžasně fungující kliniky. Ty dokazují i to, že to naopak šetří peníze pojišťoven.

Máte optimistický pohled. To je asi důležité i ve vaší praxi. Jak se udržujete v dobré náladě?
O mně je známé, že se opravdu snažím pečovat jak o duši, tak o tělo. Mám supervize a sama chodím jak na terapie, kde si povídám, tak na terapie, kde se pracuje s mým tělem, protože vnímám, že samotné konzultace, které vedu, v tom těle nechávají stopy. Všechny zážitky, které prožíváme. Kdybych s tím nepracovala, tak si myslím, že ani tento obor nemohu dělat.

Psychosomatika propojuje tělo a duši, tyto dva světy. Psychiku i symptomy těla. Jedno odráží druhé. Jsou to spojené nádoby.
Mgr. Soňa Procházková, Dis. - psychoterapeutka

Máte mnohaletou praxi, ale možná největší životní zkušeností bylo, když jste si s mužem vzali do pěstounské péče chlapce. Jak je to náročné?
Je to pestré. Já už neříkám, že je něco v životě náročné, říkám pestré. A hodně posouvající.

Čtěte také

Každý nádech je šance, zkuste zpomalit a zjemnit své prožívání. Petra Chmelařová o vědomém dýchání

Je z vašeho pohledu nějaký zásadní rozdíl mezi psychosomatikou dětí a dospělých?
Popsala bych to tak, že čím menší tvor, dítě, čím menší bytůstka, tím více se potíže manifestují skrze tělo. Protože děti prožívají i emoce přes tělo. Když si představíte dítě, které se raduje, tak skáče, křičí, hází rukama.

A když si potom představíte dospěláka, tak ten takový projev hodně tlumí. Ne vědomě, je to nějaká korekce, společenské normy nedovolují, aby člověk na veřejnosti začal skákat a pištět. Tedy nějak to v sobě korigujeme. Takže je to obrovský rozdíl. Děti jsou spontánnější, rychleji načteme, že se něco děje. U dospěláka, když o tom člověk sám nepromluví, tak mnohokrát ani nemůžeme vědět, že něco prožívá.

Děti mají obrovský dar zážitek rychle ventilovat a regenerovat nervový systém, Když něco akumulují a prožijí, tak to okamžitě vybouří.
Mgr. Soňa Procházková, Dis. - psychoterapeutka

Možná je ale také jednodušší ublížit dětské duši.
Ano, ale zase děti mají obrovský dar zážitek rychle ventilovat a regenerovat nervový systém, Když něco akumulují a prožijí, tak to okamžitě vybouří. Máme spoustu dětí, které jsou agresivní, které se projevují v uvozovkách nežádoucím způsobem. Ale já vždy rodičům říkám, že mají úžasný ventilační a regenerační mód. Takže spíše ohledávejme tu situaci, že to má nějakou příčinu.

Čtěte také

Efektivní komunikace. Jak zvládat emoce dětí, aby nám byly ochotné naslouchat? Rady psycholožky

Dá se říci, že jsou typy rodin, které, řekněme, produkují emočně nemocné děti?
Ano, dnes už se to takto opravdu říká, dokonce i u nás v České republice. Třeba paní Alena Večeřová Procházková přednášela na hradecké psychosomatické konferenci přímo toto téma a už máme i nějaké statistiky rodin, které navštěvují psychosomatické odborníky nebo psychosomatickou kliniku.

Jaké to jsou tedy rodiny?
Jsou to rodiny, které především opomíjejí varovné signály nebo se je snaží tlumit. Nevědomky nebo zkrátka nechtějí řešit věci z psychosomatického pohledu. Třeba při bolestech bříška, kterým dnes už říkáme břišní migrény, které se opakují. Tyto děti mohou být úzkostnější nebo více citlivé, mohou mít náchylnější nervový systém.

Tak problémy těchto děti řeší například jen medicínsky a lékově. Nebo přehlíží přetížení těchto dětí. Ale jsou to samozřejmě rodiny, které ty děti milují.

Soňa Procházková a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Upozornění na záludnosti výchovy a rady rodičům od zkušené psychoterapeutky Soni Procházkové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.