Brána do Novohradských hor představuje nečekaný zbytek divočiny v kulturní krajině
Říčka Černá protékající Novohradskými horami na jihu Čech byla v minulosti využívána pro plavení dříví. Přesto si část jejího toku uchovala divokost nespoutaného živlu.
V devatenáctém století dřevaři tok Černé všelijak upravovali a regulovali, aby se kmeny pokácené v Novohradských horách bezpečně splavily až do vnitrozemí. Proto je pro mnohé překvapením, když na středním toku Černé narazí na peřeje. Úsek řeky nedotčený civilizací je možné obdivovat z naučné stezky nazvané Brána do Novohradských hor.
Trasa stezky vede krajinou v okolí obce Benešov nad Černou. Začíná v Benešově na náměstí. Celý okruh měří zhruba šest kilometrů a je na něm rozmístěno osm zastavení. Kromě divokých partií na řece je možné po cestě obdivovat další přírodní zajímavosti.
Za zmínku stojí zastavení u 200 let starého modřínu, obvod jeho kmene ve výšce 1,3 metru nad zemí činí víc jak pět metrů, vysoký je přibližně 30 metrů. Nedaleko modřínu se nachází vyhlídka, ze které je možné za příznivého počasí přehlédnout velkou část Třeboňské pánve, Blanského lesa a Novohradských hor.
Břehy řeky Černé od nepaměti sloužily i člověku. Stezka tak míjí ruiny někdejší skelné huti Gabriela či místo, kde v 19. století fungoval chudobinec. Trasa naučné stezky je nenáročná, dá se projít zhruba za hodinu a půl. Pouze některé úseky cesty jsou podmáčené a zarostlé, je tedy lepší vzít si vhodnou obuv.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka