Bramborák v troubě se zelím a uzeným. Cmunda, Krompelák, Sejkory nebo Strouhanec = všechno bramborák
Základem dobrého bramboráku je dobře zvolený typ brambor. Nemělo by jít v žádném případě o brambory moučné, ale vybíráme spíše salátový typ. Brambory nastrouháme, vytlačíme vodu, přidáme vejce a velmi lehce zaprášíme moukou. Čím se vyplatí klasickou smaženou dobrotu ochutit?
- 800 g brambor
- 200 g uzeného bůčku nebo lze nahradit jiným uzeným masem na kostičky
- 1 cibule
- 500 g kysaného zelí
- 2 vejce
- 3 stroužky česneku
- pšeničná mouka
- sůl
- pepř
- kmín
- cukr
- majoránka
- sádlo
Bramborák řadíme mezi tradiční pokrmy české kuchyně, výhradně naší specialitou ale není. Znají ho totiž snad všechny slovanské a germánské národy a Maďaři. Historie ukazuje, že patří také mezi chanuková jídla Židů.
Od 18. století, kdy do Čech ve větší míře pronikly brambory, se bramborák pevně usadil také v českém jídelníčku. Základní recept prošel řadou různých úprav, a tak se složení a příprava oblíbené pochoutky liší krajově i rodina od rodiny.
Stejně jako u Židů o svátku chanuka se například i na Plzeňsku dřív podával bramborák s povidly. Dnes si ho lidé raději dopřejí spolu s kysaným zelím a pivem.
Postup:
V rendlíku rozehřejeme sádlo a opečeme na něm cibuli a uzené. Přidáme kysané zelí, posypte kmínem, podlijeme trochou vody a 10 minut podusíme. Případě dosladíme.
Troubu zahřejeme na 200 °C. Brambory oloupeme a nastrouháme do mísy, osušíme, přidáme vejce, mouku, česnek, majoránku, opepříme, osolíme a promícháme.
Pekáček o rozměrech cca 20 × 30 cm vyložíme pečicím papírem, případně jen vymažeme sádlem, a na dno rozprostřeme polovinu těsta.
Vložíme do trouby a asi čtvrt hodiny pečeme. Pekáček vyjmeme a troubu ztlumíme na 175 °C.
Na předpečené těsto pak rozložíme zelnou náplň a vše zakryjeme zbylým těstem.
Pekáček vrátíme do trouby a pečeme ještě asi 35 minut dozlatova. Upečené nakrájíme na větší kousky a podáváme.
Dobrou chuť!
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
