Boj člověka s hlodavci ve městech zřejmě nikdy neskončí. Potkani mají své ochutnávače

9. listopad 2017 11:15

Deratizátoři se musí učit nové a nové metody likvidace hlodavců. V Hradci Králové skončila pravidelná podzimní deratizace. A my si řekneme třeba i něco o tom, že co chutná potkanům v Kuklenách, nemusí jim šmakovat ve Věkoších.

Tušili jste, že boj deratizátorů s koloniemi potkanů v městské kanalizaci může být vyrovnanější, než se zdá na první pohled? Pravda, co do počtu obětí to je výhradně jednostranná záležitost, ale ani boj s potkany se nemůže změnit jen v rutinní záležitost. Během pravidelné podzimní deratizace se o tom i letos přesvědčili deratizátoři v Hradci Králové.

Pokud si myslíte, že stačí jednou za několik let nakoupit vagón jedu na krysy, který je zrovna v akci, a pak ho postupně sypat do kanálů, tak jste vedle.

Podle Marcely Vydrové z deratizační firmy Asana je potřeba počítat i s inteligencí protivníka. Potkani totiž mají podobně jako někteří světoví diktátoři své ochutnávače: „Proto vlastně ta nástraha funguje na bázi toho, že když potkan tu nástrahu sežeře, tak nezemře okamžitě. Ale zpětně až za 7 dní. Pokud se ochutnávači nic nestane, tak jdou i ostatní a sežerou to. Musí tam být pomalý postup, aby oni nevěděli po čem k tomu úmrtí došlo."

Královéhradecká provozní se stará o deratizaci v Hradci Králové, v Třebechovicích, na Chlumecku nebo Novobydžovsku a najímá celkem dvě externí firmy, vybrané ve výběrovém řízení.

A ty se pak musí opravdu dobře seznámit s terénem a místními podmínkami, říká vedoucí provozu kanalizací Královéhradecké provozní Radim Dus: „Nástrahy se pokládají nejen do kanalizací a uličních vpustí, ale i do případných otvorů přímo v zemi."

Potkan (ilustrační foto)

Navíc je tu ta záludnost, že potkani se rychle učí a nemají sjednocenou chuť. Co prý chutná kolonii na jednom konci města, na druhém konci města atraktivní vůbec být nemusí. A tak práce deratizátorů neskončí jen samotným položením nástrahy, následuje pak ještě kontrola odběru - tedy jestli myším chutná.

Na některých místech, kde je potkanů nejvíc, je ale deratizace obecně složitá - a jak říká Radim Dus, lidé si za to mohou do značné míry sami: „Největší problémy nám způsobuje Brněnská třída, Benešova třída. Je to dáno tou hustotou obydlení a vypouštěním jídel do kanalizace. Kdy potkani ani vlastně tu nástrahu vcelku nechtějí."

Protože takový zbytek od oběda spláchnutý do záchodu nebo pohozený u popelnic je pro potkana určitě lákavější, než otrávené zrní. A co se vlastně s malými mrtvolkami děje poté, co si i přes hromadu lidských lákadel přeci jen najdou otrávenou nástrahu?

„Když potkan chcípne, vezme jej kanalizační síť, uplave stokou a skončí většinou přímo rozkladem ve stoce. Nejposlednější možnost, kam dojede mrtvý potkan je Čistírna odpadních vod v Třebši. Na česlích je vyzdvižen do shrabků, které jsou pak likvidovány jako nebezpečný odpad," doplňuje Radim Dus.

Tři party deratizátorů v Hradci Králové mají tedy pro letošek plošnou deratizaci za sebou, to ale neznamená, že by si dali půlroční dovolenou. Boj s potkany totiž tímhle krokem, který se opakuje dvakrát za rok, ani zdaleka nekončí.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související