Biolog František Sehnal zkoumal, jak namíchat elixír mládí
Ve věku 83 let zemřel vědec František Sehnal. Od poloviny 80. let působil na jihu Čech. Zabýval se mimo jiné výzkumem hedvábí a jeho užití v medicíně nebo hubením hmyzích škůdců. Patřil mezi zakladatele Jihočeské univerzity, roky stál v čele Biologického centra Akademie věd. Jako vzpomínku přinášíme rozhovor, který vznikl pro cyklus Jihočeši.
Ačkoli se celý život zabýval drobnými organismy, ze všeho, co řekl, byl slyšet nadhled. Získaný jednak bohatými mezinárodními i prostě mezilidskými zkušenostmi, ale ještě o něco víc nadhled vrozený.
„Ve skautu mi říkali kytičkář,“ vyprávěl František Sehnal o jasné volbě, která ho vedla k vysokoškolským studiím a pozdějšímu uplatnění. Jeho profesí i láskou se stala biologie.
Čtěte také
Ačkoli od květin nadlouho odbočil k hmyzu, coby dlouholetý ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky se na čas vrátil i k říši rostlinné. Stál například za výzkumem geneticky modifikovaných potravin nebo za projekty ochrany životního prostředí.
Osobně se nejvíc zabýval výzkumem takzvaných hormonálních podmiňovatelů u hmyzu. Využít se dají jednak k hubení škůdců nebo proti komárům, ale také – a to vás možná překvapí – k uspokojení odvěké touhy člověka po věčném mládí.
„Juvenilní hormon udržuje hmyz ve stálém mládí. Pokud mají například housenky tento hormon, tak rostou a jsou to pořád větší a větší housenky, můžete je učinit skoro nesmrtelnými. Budou žít třikrát déle než normálně, což by u člověka znamenalo skoro tři sta let. To už by stálo za to, že?“ usmíval se profesor František Sehnal. „Takže juvenilní hormon je v popředí zájmu vědců po celém světě,“ dodával.
Celé vyprávění Františka Sehnala si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Jihočeští vědci zkoumají tropický prales z obrovského jeřábu. Jeho stavbu ale narušila klanová válka
Biolog Vojtěch Novotný zkoumá na Papui-Nové Guineji zvířata i rostlinstvo tropického pralesa. Jejich vzájemné působení pomáhá vědcům poznávat i obrovský stavební jeřáb.
-
Jednu z největších záhad archeologie vyřešil i díky znalostem z vodáckého kroužku
Rozpohyboval obří sochy moai na Velikonočním ostrově. Stačila mu k tomu lana a několik lidí. Tenhle kousek proslavil technika a experimentálního archeologa Pavla Pavla.
-
V Egyptě jsem známější než Jágr, směje se archeolog Miroslav Bárta. Faraonovy kletby se nebojí
„Moje práce je buď sedět v kanceláři, nebo si nechat na hlavu padat písek.“ Tak popisuje své povolání egyptolog Miroslav Bárta. Přednáší na univerzitě i jezdí na expedice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
