Bez odborné pomoci lékařů nelze maniodepresivní poruchu zvládnout. Sami to nedokážete
MUDr. Petr Hrubeš z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové v naší radioporadně na téma: maniodepresivní psychóza aneb život na hraně.
Bipolární afektivní porucha je duševní onemocnění, při němž dotyčná osoba trpí prudkými návaly nespoutaného, klamného nadšení, po nichž následuje zlom a hluboká deprese. Většinou se projevuje v dospívání, ale může se objevit už u dětí či přijít až ve stáří. Touto nemocí trpí až jedno procento populace.
Tato porucha je charakteristická opakovanými epizodami, při kterých je významným způsobem narušena nálada a aktivita postiženého. Objevují se fáze poklesu energie a nálady - deprese a fáze hypománie až mánie charakterizované výrazným zvýšením aktivity.
Období deprese je pro postiženého nepříjemné negativními prožitky sebe sama a omezením nebo ztrátou schopnosti radovat se z věcí, které dříve byly prožívány jako příjemné a uspokojující, snížením aktivity. Objevit se může až neschopnost vykonávat běžné úkony a ohrožení života sebevražedným jednáním.
Základem léčby je psychoterapie doplněná léky a dodržováním zdravého životního stylu. Jde o nemoc celoživotní, takže je nutné léčit se až do smrti.
V období mánie nebo deprese musí nastoupit akutní léčba. Čím dříve se s ní začne, tím jsou výsledky lepší a zlepšení stavu rychlejší. Pokud se léčba přeruší, hrozí návrat manické či depresivní fáze. Přerušení léčby v této fázi je spojeno s vysokým rizikem návratu obtíží.
Celou radioporadnu s MUDr. Petrem Hrubešem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Související
-
Jáhly chrání před depresemi a pomáhají i při hubnutí. Zkuste je s kysaným zelím a kuřecím masem
Jáhly jsou přirozeně bezlepková a výživná obilovina. Získávají se odstraněním obalové vrstvy obilky prosa setého - jedné z nejstarších kulturních plodin pocházející z Asie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
