Básník, prozaik, textař a cimrmanolog Miloň Čepelka představuje písničky, které ho provází životem

Když se zeptáte Miloně Čepelky, čím se cítí nejvíc, asi by vám odpověděl autorem. A na otázku: kde se cítí dobře, by určitě nezapomněl na Opočno, Pohoří a Dobrušku. Miloň Čepelka letos v září oslavil 86. narozeniny a v těchto dnech jsme se s ním natáčeli vzpomínkový pořad Desky, pásky, vzpomínky, ve kterém zazní jeho oblíbené melodie.

„V rozhlase jsem dělal první krůčky do světa kultury a umění, kterých jsem si považoval. Rozhlas je moje kolébka,“ vzpomíná Miloň Čepelka na své rozhlasové začátky. O práci v budově na Vinohradské ale přemýšlel ještě dlouho před rokem 1961, kdy do Československého rozhlasu nastoupil.

„Když jsem byl malý, tak jsem rádio vehementně poslouchal, a dokonce jsem jako čtrnácti nebo patnáctiletý napsal rozhlasovou pohádku, usmívá se.

Čtěte také

Coby reportér byl Miloň Čepelka mimo jiné i součástí protiokupačního vysílání v roce 1968. Na 21. srpen měl prý ale původně jiné reportážní plány - natáčení v západočeských kasárnách, kam dokonce málem i odjel. „Šel jsem směrem na autobus a proti mně se objevil na motocyklu kolega z redakce Zdeněk Svěrák. Řekl mi, co se děje, sedl jsem za něj a jeli jsme na Václavák,“ vypráví.

Ještě předtím, než by nastupující vedení Miloně Čepelku za účast na protiokupačním vysílání z rozhlasu vyhodilo, odešel redaktor a divadelník sám. Z vysílání ale jeho rukopis definitivně nezmizel. Například hru Trofej, kterou v roce 1986 v rozhlase zpracovala režisérka Hana Kofránková, vydal Čepelka pod jménem svého spolupracovníka Miroslava Andrše.

Hlas Miloně Čepelky ale nechyběl ani ve vysílání samostatného Českého rozhlasu. Pro ten připravoval například pořad Z nepohody do pohody, který se zabýval českou dechovkou.

autoři: Tomáš Katschner , baj
Spustit audio

Související