Babičky měly pravdu, všeho s mírou. Ve velkém horku jděte do vody postupně, pozvolna, neskákejte
V Radioporadně se budeme věnovat našemu srdci v létě. Naším hostem je kardiolog prof. MUDr. Radek Pudil z Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Dnes máme dobrou zprávu, protože biopředpověď hlásí jedničku, což je mírná zátěž. Ale častokrát už jsme v létě hlásili dvojku, střední zátěž a mnohokrát i trojku, což už je vysoká zátěž.
Co vlastně znamená ona biopředpověď? Co to je za hodnoty a čím by se měli lidé řídit?
Biopředpověď je pouze orientační údaj. Jsou lidé, kteří na to jsou skutečně citliví, ale zase existuje druhá škála lidí, a těch je také velké množství, na které to nepůsobí. A bylo by chybou, aby se někdo trápil tím, že je trojka nebo dvojka, že je zvýšené riziko. Ne, tohle by byl určitě špatný přístup a platí vlastně všeho s mírou.
Čili pro meteosenzitivní lidi je to zajímavý a významný údaj, který pomůže plánovat nějaké aktivity, ale jinak nemá cenu se tím stresovat. Pouze v případě, že jsem biosenzitivní, tak tomu upravit svůj denní režim.
Čtěte také
Máme za sebou už pár opravdu extrémně horkých dní, další možná ještě přijdou. Co to pro kardiaky znamená, jakou zátěž představují vysoké teploty?
Pro kardiaky to může znamenat vyšší tělesnou zátěž, a to z toho důvodu, že pokud je teplota okolního prostředí vyšší, tak se tělo potřebuje ochlazovat. A k tomu, aby se ochlazovalo, protože samo o sobě si vytváří dostatek tepelné energie, tak se toho tepla potřebuje zbavit.
Jednou z možností je rozšíření cév v kůži a eventuálně tělesné pocení. To rozšíření cév v kůži znamená tzv. vazodilataci, odborně je to stav, kdy část toho minutového výdeje, toho, co srdíčko vyprodukuje a toho množství krve pro zásobování těla, vlastně přijde, nechci říkat vniveč, ale je právě spotřebováno tím ochlazováním.
K tomu také mohou nastoupat ztráty tekutin a ztráty elektrolytů, což je nesmírně důležité. Tomu pacientovi se může přitížit.
Čtěte také
Působí takto velká vedra i zdravé lidi?
To je oblast sportovní medicíny a sportovní kardiologie. I mladí lidé a sportovci, pokud nejsou aklimatizovaní a řeknou si třeba, vyrazím na dovolenou, změním prostředí a bude tam krásně teplo, budu hned od druhého dne jezdit na kole, spořádám obrovské množství kilometrů, tak to zcela jistě není úplně dobrý nápad ani u zdravého člověka.
Protože taková úplná aklimatizace na změnu počasí trvá 1 až 2 týdny. Samozřejmě dá se to i u těch sportovců natrénovat, ti si sami dokáží tento proces i zrychlit.
Pokud už vyrazíme někam na kole, tak je lepší spíše brzy ráno nebo naopak později navečer?
Obojí je možné. Záleží, jak jsou teploty přes den rozloženy. V poslední době jsme svědky velice teplých podvečerů, tak tam se doporučuje spíše vyrazit v dopoledních hodinách, do desáté hodiny. Ráno v sedm nebo v osm hodin po probuzení, po protáhnutí se. Pokud je člověk zvyklý dělat nějakou fyzickou námahu.
Čtěte také
Pokud je chladnější večer, je možné zase vyrazit od v podvečer, ale přes odpolední nebo polední horka je lepší a příjemnější to někde přečkat.
Jak můžou působit na kardiaky velké výkyvy teplot? Myslím přechody z horkého vzduchu venku do klimatizovaného prostředí. Může být rizikový i ostrý přechod do klimatizace v autě?
Nejsem specialistou, nemám své vlastní zkušenosti, ale řídil bych se tím, co říkaly naše babičky: to znamená všeho s mírou. Opatrně a vždy, než změním teplotu, tak se osmělit.
A to neplatí jen pro kardiaky, platí to i pro mládež, protože s tím zkušenosti máme. Když například hraje volejbal někde u vody, v horku skupina mladých lidí a najednou si řeknou, jdeme se zchladit. Všichni se rozeběhnou k rybníku a někteří tam skočí šipku. Prvním místem, které se otuží tou chladnou vodou, je obličej.
Čtěte také
U některých citlivých jedinců to dokáže spustit tzv. diving reflex, který znamená, že se tomu člověku na chviličku zastaví srdce. A to může být nepříjemné, dokonce fatální. Čili tady bych chtěl varovat napříč všemi generacemi. Vzpomenout si, že naše babičky měly pravdu. Než jdeš do vody, osměl se.
To bych chtěl podtrhnout, protože každoročně zaznamenáváme několik úmrtí i úplně zdravých lidí, kteří by jinak neměli žádné problémy. Je to reflexní záležitost daná tím, že na obličeji jsou chladové receptory. Dochází tam k podráždění tzv. bloudivého nervu, který ihned vede k zástavě srdeční činnosti u některých citlivých lidí.
Ten člověk může být úplně zdravý, ale nechci nikoho strašit. Znamená to jít do vody a normálně postupovat od nohou. Mimochodem tuto citlivost měly dvě naše synchronizované plavkyně, reprezentantky, které jsme měli možnost vyšetřovat. A ty s tím dokáží naprosto bez problémů existovat, ale otužují se od nohou. Smáčejí se od špiček dolních končetin.
Celou letní radioporadnu s kardiologem prof. MUDr. Radkem Pudilem z Fakultní nemocnice v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
