Astronom Jiří Grygar: Na hvězdárně se každý zeptá i na jakoukoli pitomost, protože je tma

1. prosinec 2021

Autor slavného populárně naučného seriálu Okna vesmíru dokořán byl odmala náruživý čtenář. V osmi letech dostal další z mnoha populárně-vědeckých knih. „Já byl knihomol už od pěti let, já chtěl jen knihy. Po přečtení téhle jsem řekl, že budu hvězdář. A tak se stalo,“ usmívá se Jiří Grygar.

Je po něm pojmenovaná planetka Grygar objevená v roce 1971, o které říká, že je neposedná. Privilegium na pojmenování planetky má objevitel, ale může ho věnovat. „Měl jsem spolužáka, který jich objevil hodně a pojmenoval je Palach, Jan Hus nebo Masaryk. A když jsem měl jubileum, tak jednu planetku věnoval mně,“ vypráví astronom.

Po vysoké škole nastoupil do Astronomického ústavu v Ondřejově, kde vedl prohlídky. „Na hvězdárně se každý zeptá i na jakoukoli pitomost, protože je tma. Tak se nestydí. A byl jsem překvapen, co všechno lidé nevědí. Proto jsem měl vždy připravené nějaké podobenství, co by jim to přiblížilo.“

Emigrovat, nebo neemigrovat?

Pracovně se dostal do Kanady na observatoř a rozhodoval se, zda tam zůstat. Přestože tam pobýval i s rodinou, bylo rozhodování těžké. „Nebyl by problém založit si tam existenci. Mnoho emigrantů tam udělalo pěknou kariéru a byli to naši elitní známí. To byl pro mě jistý příklad, proč bych tam zůstat měl. Ale když jsme se s nimi bavili, tak zároveň litovali, že se nemohou tak často vídat se svými rodinami a odcizili se s dětmi.“

Vrátil se tedy zpět do totality, kde ho omezovala nepružnost procesů. „Hlavní problém byl ale obecný, byli jsme za železnou oponou a ta se týkala i vědeckých poznatků. Nemohli jsme číst zahraniční literaturu, museli jsme to číst v ruských reprintech, vždy se zpožděním dvou let, protože se čekalo na překlad.“

České dalekohledy v Argentině

Z Astronomického ústavu odešel a začal pracovat ve Fyzikálním ústavu v Praze. Vstoupil do oboru infračervené techniky, který se s astronomií velmi dobře slučoval. „Ta je důležitá, protože tím, že se vesmír rozpíná, tak se všechny cizí galaxie posouvají do infračervena. Takže hlubiny vesmíru se zkoumají v infračerveném oboru a já měl tu možnost se to naučit.“

Díky tomu se týmu z Fyzikálního ústavu podařilo zapojit do mezinárodní spolupráce a dostali grant na stavbu observatoře v Argentině. „Stavěli jsme ji hrozně dlouho, má neskutečných 3000 km2 a na této placaté ploše jsou ve výšce 1500 metrů nad mořem rozmístěné cisterny s vodou a je jich tam asi 1600. Pak jsme tam stavěli astronomické dalekohledy, které se lišily tím, že se nehýbou. Kolegové z Olomouce vyrobili tisíc zrcadel, které jsme do Argentiny museli dopravit. Takže tady je česká stopa.“

Za svůj profesní život zažil i přistání na Měsíci, co prožíval? Viděl někdy svoji planetku? Co si myslí o mimozemšťanech? A co je to rentgenová astronomie? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio