Aleš Cibulka: Raději půjdu do všeho po hlavě, než abych později litoval, že jsem něco nezkusil
V pátek 5. září byl hostem Lady Klokočníkové v rozhlasové kavárně v Havlíčkově ulici v Hradci Králové televizní a rozhlasový moderátor Aleš Cibulka.
Aleš Cibulka napsal několik knih, vydává kalendáře známých osobností, píše pravidelné sloupky do novin, zahrál si v několika filmech. Ale přeci jen moderátorská práce je asi nejzásadnější, protože už v patnácti letech se stal moderátorem karlovarského rádia Diana.
Čtěte také
Ty jsi přijel do Hradce Králové vlakem. Myslím, že se ti vyrovná jedině náš kolega a kamarád, imitátor Václav Faltus, který také jezdí vlakem celý život a nemůže si to vynachválit. On tam prý čerpá inspiraci. Dá se to říci i u tebe?
Samozřejmě, za prvé si tam člověk úžasně odpočine, za druhé udělá spoustu práce. Já tedy Václava Faltuse naprosto chápu. Protože profesor herectví Olda Vízner nám říkal, nečtěte si v tramvaji, nečtěte si v metru, vykrádejte lidi. To se vám bude hodit. Ne tedy, že bych hrabal ženám v kabelkách, to ne, ale zkrátka sleduji lidi.
Pro herce je důležité, jak kdo sedí, jak kdo mrká, jak komunikuje, jaký má tik. Sledujte všechno, může se vám to jednou hodit. Já mám tohle rád.
Je někdo, s kým by ses chtěl ještě v životě setkat?
Tak by to byla má oblíbená herečka Nataša Gollová, na kterou mám spoustu otázek. Byť se léta známe, nikdy jsme se neviděli, ale potřeboval bych se nutně na několik věcí zeptat.
Bez čeho se v životě neobejdeš?
Bez mého Michala, bez toho už 25 let. A bez našeho pejska Tobiáška. Ten měl teď šesté narozeniny. Už chodí od pondělka do školy.
Je něco, podle čeho se v životě řídíš?
Životní heslo? Pozor, ano, to mám. Veronika Žilková nám kdysi ve škole řekla heslo, které je pravdivé, a tím se řídím: Možná to nevyjde, ale s tím se smířím spíš než s tím, že jsem to vůbec nezkusil. Takže jdu do všeho po hlavě. Maximálně si člověk nabije hubu. Horší to nebude.
Čtěte také
Kdy, kde a jak odpočíváš?
Já jsem vlastně velmi líný člověk, ale úspěšně to tutlám. Ve skutečnosti odpočívám v naší úžasné roubence. Chaloupka letos slaví 222. narozeniny. Takže tam zmizíme, do Máchova kraje, zalezeme si tam za plot a nikdo o nás neví. Tak relaxujeme.
Co se to vybaví, když se řekne východní Čechy?
Toho by bylo hodně. Východní Čechy miluju, často sem jezdívám. Ale na první dobrou se mi vybaví školní výlet, kdy jsem já, jako Západočech, dítě ze Sokolovska, přijel se školou do Ratibořic a do Babiččina údolí. To mi utkvělo v srdci a pořád je to taková magická záležitost. Když jsme tam po letech byli podívat, je to stále kouzelné místo.
A co se ti vybaví, když se řekne rozhlas?
Moje celoživotní láska, úžasný přístav jistoty. Ač byla jiná práce, střídaly se televize, vždy tam byl v srdci rozhlas. A za pár dní oslavím takové malé výročí, kdy jsem se v roce 1998 poprvé objevil v Kolotoči na Dvojce. Od té doby chodím rozhlasovou budovou na Vinohradské a nikdy mě to nepřestane fascinovat a dojímat.
Tahle naše skvostná a krásná instituce, na jejíž vlnách člověk promlouvá. A dnes má neskutečných 25 rozhlasových stanic. Více než stoletá historie, tady v Hradci Králové osmdesátiletá historie. Je to fascinující. Já jsem na náš Český rozhlas opravdu pyšný.
Celý rozhovor je k dispozici v našem audioarchivu. Přejeme příjemný poslech!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
