Afrika ve východních Čechách. Aktuální dění v ZOO Dvůr Králové a projekty do budoucna
V pátek 22. září byl Pátečním hostem od 10:00 v přímém přenosu z Radiokavárny v Havlíčkově ulici v Hradci Králové zástupce ředitele Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem Ing. Jaroslav Hyjánek. Hovořilo se nejen o nedávném pálení rohoviny, ale o celé letošní sezóně, Africkém festivalu i jeho cestách do zahraničí a sportování. Holduje totiž triatlonu.
ZOO Dvůr Králové nad Labem je druhá největší zoologická zahrada v Česku. Nachází se v jihozápadní části města Dvůr Králové nad Labem v Královéhradeckém kraji v okrese Trutnov.
Zoo se přednostně orientuje na africká zvířata, a to již od konce 60. let 20. století. Vedle klasické pěší pochůzky mezi expozicemi tradiční zoo umožňuje v části safari také projížďky mezi zvířaty buď upravenými turistickými autobusy, anebo ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.
Krátce po skončení II. světové války a znárodnění arizované Neumannovy vily, která se stala sídlem nového královédvorského městského muzea, dal královédvorský rodák a pozdější krátkodobý ředitel Zoo Praha Otakar Štěpánek podnět pro založení zvířecích expozic. Na ploše 4,6 ha původní květinové zahrady pak přičiněním řady dobrovolníků pod vedením pozdějšího správce Josefa Fabiána vzniklo několik klecí a výběhů, které byly osazeny především nenáročnými středoevropskými zvířaty. Slavnostní otevření tohoto zookoutku pro veřejnost se konalo 9. května 1946.
V roce 1950 byl původní palmový skleník u vily přestavěn na první pavilon exotické zvěře, kde nalezly útočiště opice, cibetky, exotičtí ptáci a největší lákadlo zookoutku: lví kocour Rémus, vysloužilé cirkusové zvíře. Téhož roku se začaly stavět i nové výběhy pro kopytníky, v roce 1951 byli dovezeni první velbloudi a 20. listopadu 1951 bylo schváleno přejmenování zookoutku na Východočeskou zoologickou zahradu.
Počty živočišných druhů i jedinců poměrně rychle rostly, v roce 1953 už zoo měla plochu 6,5 ha. Poté, co v březnu 1953 správce Fabián ze zoo odešel, však další vývoj poněkud ustrnul, protože hned v roce 1953 přišla zoo o pozemek pod vilou, kde do té doby byly obory a bazénky, a kde byl po následující čtyři roky zdlouhavě budován amfiteátr.
Nový rozvoj se datuje od roku 1956, kdy se stal ředitelem František Císařovský. Zoo v té době získala první tygry bengálské, kteří se stali skutečným maskotem zoo a dostali se tak na vůbec první logo v roce 1957. Přelom 50. a 60. let znamená výraznou modernizaci zoo, která se rozšířila na 28 ha.
V roce 1959 se stala Zoo druhou největší v tehdejším Československu jak plochou (přes 20 ha), tak i obsazeností (360 zvířat) a návštěvností (130 000 lidí).
I v dalších letech prožívala zoo rozkvět stavební i chovatelský.
V červenci 1965 se ředitelem zoo stal Josef Vágner a postupně se mu podařilo prosadit specializaci zoo na africkou faunu, už v roce 1966 tak začal být sloní pavilon adaptován i pro potřeby hrochů a v zoo vznikla nová karanténní stanice. Roku 1967 se Vágner vydal na první studijní cestu do Afriky a roku 1968 vypracoval Projektový úkol na africké safari a rozšíření zoologické zahrady. Tento nový koncept zahrady znamenal, že zoo se mj. díky záboru údolí potoka Netřeby rozšíří až na 70 ha a že v letech 1969-72 dojde k výstavbě pavilonů, výběhů, zimovišť a komunikací.
Josef Vágner uspořádal osm expedic do Afriky, jejichž cílem byl dovoz africké fauny a díky nimž v zoo přibylo na 2000 nových zvířat, především kopytníků. Už roku 1972 tak disponovala zoo například největším stádem žiraf na světě. V roce 1980 vznikl také Výzkumný a diagnostický ústav vybavený počítačovým systémem. V roce 1983 ještě v Neumannově vile vznikla unikátní galerie o vývoji života na Zemi: galerie obrazů Zdeňka Buriana, oficiálně otevřená 17. 6. 1983.
Dalším mezníkem v historii zoo je srpen 1984, kdy se ředitelem VčZOO stal Jiří Svoboda. Během jeho poměrně krátkého působení došlo k významné modernizaci zoo spojené se snahou imitovat přirozené prostředí zvířat ve výbězích - včetně odstraňování mříží a pletiv u různých expozic a jejich nahrazování sklem, příkopy a živými ploty. V této době došlo také k výstavbě objektů, které umožnily v pozdější době otevření safari.
Novým impulsem se v srpnu 1996 stal nástup rázné Dana Holečková. Ta krátce po jmenování obnovila výstavbu ptačího pavilonu, zahájila demolice nevyužívaných zchátralých pavilonů ve prospěch rozšíření dosavadních, rozšíření safari o další výběh, zorganizovala dovoz desítek nových živočišných druhů, prosadila vznik nové restaurace U lemura, hotelu Safari, rekonstrukce Neumannovy vily, rozšíření parkoviště pro návštěvníky, přestavba terária na pavilon Vodních světů atd.
V roce 2011 se realizoval dávný sen Josefa Vágnera: otevření safari pro motorizované návštěvníky.
V této práci pokračuje od konce roku 2012 nový ředitel Přemysl Rabas. Nechce rušit někdy kritizované safari vlastními auty, rád by však zastavil propad návštěvnosti a rád by navrátil zoo do asociací EAZA a WAZA. Zapojení do činnosti EAZA se podařilo v roce 2014 a v témže roce došlo i ke zvýšení počtu návštěvníků.
V roce 2015 došlo k otevření lvího safari s rozlohou přes 1,5 ha, prvního ve střední Evropě.
V roce 2016 byl u příležitosti oslav 70. výročí od založení zoo otevřen nový vjezd do safari, které nyní nese název Africké Safari Josefa Vágnera. Tato část zoo byla dne 19. 9. 2016 prohlášena kulturní památkou.
(Zdroj: Wikipedie)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
