Adoptujte tibetskou babičku! Jana Ďásková založila organizaci MOST ProTibet a pomáhá tamním lidem
Kdo by neznal kultovní film Sedm let v Tibetu s okouzlujícím Bradem Pittem, který pojednává o přátelství Evropana s dospívajícím dalajlámou. My vám dnes ale představíme neziskovou organizaci MOST ProTibet, která už přes 20 let svými projekty pomáhá v této zemi, podporuje vzdělání tamních dětí, zlepšování životních podmínek a zachování kultury a tradic Tibetu.
Naším hostem je ředitelka organizace MOST ProTibet, Jana Ďásková, která se s dalajlámou také několikrát osobně potkala. Včera jste měla v Hradci Králové setkání dárců, příznivců i široké veřejnosti, která se o téma Tibetu zajímá. Jak se to povedlo?
Skvěle se to povedlo, byla tam moc příjemná atmosféra, lidé si to užili a my také. Protože velmi rádi potkáváme ty, kteří nám věří a podporují Tibeťany.
Za více než 20 let je v Tibetu a indickém Himálaji přes 6000 osudů, které jsme díky štědrosti dárců z ČR a ze Slovenska ovlivnili.
Jana Ďásková, ředitelka organizace MOST ProTibet
Jak se stane, že se dívka z Ostravy zamiluje do Tibetu?
Bylo to snad už v mých 15 letech, kdy jsem četla knihy a hledala vše spojené s tímto tématem. Po maturitě jsem měla možnost odjet do Himaláje a tam jsem se do tamního prostředí, lidí a kultury úplně zamilovala. Tam vznikla v roce 2002 i myšlenka založit občanské sdružení. Začali jsme pořádat festivaly pro Tibet, abychom informovali o tom, co se tam děje.
Čtěte také
Říkáte, že jste se podívala do Himálaje. To ale ještě nebylo přímo do Tibetu.
Ne, to bylo do indického Himálaje, kam jsou nasměrovány všechny naše projekty. Protože přímo do Tibetu mě nepustí, tam se nedostanu. Jsem pro Čínu nežádoucí osoba. Měli jsme tam svého času, asi osm let, několik projektů. Jednou jsem se tam dostala, ale pak už bohužel byly ty překážky tak velké, že jsme museli projekty přímo v Tibetu ukončit.
Jak na vás Tibet zapůsobil při osobním setkání?
Nebyla jsem v centrálním Tibetu, ale ve východním, v Khamu a v Amdu, kde je tibetská kultura také plně živá a přitom je vše méně hlídané. Nepotřebovali jsme cestovku a průvodce, ale všude jsou kamery. Bylo to velmi tísnivé v porovnání s indickou části, kde se vše vyvíjí úplně spontánně dál těch 60 let, kdy je Tibet pod čínskou okupací celou dobu.
Představte nám organizaci MOST ProTibet, která svými projekty už přes 20 let pomáhá Tibetu.
Začali jsme pořádat Festival ProTibet, kde jsme informovali o tom, co se tam děje, jaká je tamní situace. A asi třetí rok jsme pozvali skupinu buddhistických mnichů do Česka. Dělali pískovou mandalu a s tím přišla obrovská vlna inspirace. Nejen informovat, ale i něco dělat. A zjistili jsme, že ta cesta je. Tak jsme začali s projektem Adopce ProTibet, kdy jsme podporovali vzdělání mnichů a mnišek, ale rozšířili jsme to potom na celou komunitu Tibeťanů, protože jsem měla možnost se potkat s tibetskou exilovou vládou. S nimi spolupracujeme už 17 let a podporujeme tibetské děti v exilových školách, ale i babičky a dědečky. Pokud by někdo chtěl tibetskou babičku, může ji z Česka adoptovat.
Je to velká pokora a vděk. I když materiálně toho mají neuvěřitelně málo, jejich klid je velmi inspirativní pro naši západní kulturu.
Jana Ďásková, ředitelka organizace MOST ProTibet
Dá se spočítat, kolika lidem už jste za těch více jak 20 let v Tibetu a indickém Himálaji pomohli?
Je to přes 6000 osudů, které jsme díky štědrosti dárců z České republiky a ze Slovenska ovlivnili. Ovlivnili a změnili. Některé úplně zásadně, protože jsou stovky dětí, které díky této podpoře mohly vystudovat. Studium a vzdělání je základ pro to, aby budoucí generace mohly důstojně existovat.
Čtěte také
Přímo v Tibetu jste tedy byla jen jednou, ale do Himálaje se asi vracíte?
Každoročně. Teď jsem to počítala, už jsem tam byla sedmnáctkrát. Je to velká pokora, velký vděk za to, co oni mají, i když materiálně toho mají neuvěřitelně málo. Ale ten jejich klid je velmi inspirativní pro nás a naši západní kulturu.
Usmívají se?
Usmívají. Když člověk vidí osudy seniorů, kteří žijí opravdu ve velmi primitivních materiálních podmínkách, a přesto sedí a modlí se za štěstí všech živých bytostí, jsou uklidnění a čiší z nich pokora a vděčnost za to, že i když ztratili svůj domov, tak náhradní našli v Indii.
Můžete popsat podmínky, ve kterých tam lidé žijí?
Někteří nemají ani matraci. Snažíme se, aby každý senior měl alespoň matraci a přikrývku, aby se mohl přikrýt. V horách nahoře v Ladaku je v zimě třeba -30 až -40 stupňů. Oni mají jen malá plechová kamínka uprostřed místnosti, nemají domečky nijak izolované. Já osobně bych tam zimu nepřežila, ale oni jsou houževnatí. Velmi často nemají na jídlo i léky, takže i to se snažíme zařídit a doplnit. Aby mohli důstojně dožít.
Čtěte také
Mluvíme o seniorech, co ale děti?
Spolupracujeme s tibetskými školami, které jsou zároveň internátní a žije v nich třeba 1500 dětí, které tam i bydlí. Jen díky těmto projektům mohou mít jídlo a oblečení a studovat. Protože školy předávají jak tradiční vzdělání, tak i moderní.
Jaký vlastně mají Tibeťané vztah k České republice? Vědí vůbec něco o nás?
Znají nás především díky prezidentu Václavu Havlovi a jeho velkému spojení s dalajlámou. Poprvé ho k nám pozval jako oficiální hlava státu a potom dalajláma začal jezdit po světě. Takže Českou republiku znají a jsme jejich velký vzor. I proto, že v roce 1989 se to povedlo a oni stále věří, že i u nich se to povede.
Dalajláma letos oslavil devadesáté narozeniny, vy jste se s ním několikrát potkala. Jaké to je?
Myslím, že jsem se s ním setkala sedmkrát. Je to nepředatelné. Protože on když vstoupí do místnosti, tak se úplně změní atmosféra. Dotkne se srdce a duší všech lidí, kteří tam jsou. Je obtížné to převést do slov, je to prostě nádherné. Když ještě dalajláma jezdíval do České republiky na konferenci Fórum 2000, měli jsme více času a pár vět jsme si řekli.
Čtěte také
On je čtrnáctým dalajlámou, žije v exilu od roku 1959. Kdo bude jednou jeho nástupcem?
Další převtělený dalajláma. Dalajláma letos řekl, že se dožije 130 let. A tím, že buddhisté věří v převtělování, nemůže mít nástupce ještě za svého života. Ale když zemře, tak se začne hledat jeho převtělení, kde se narodil. A dalajláma prohlásil, že se narodí ve svobodné zemi. Nespecifikoval, ve které.
Jakým způsobem se lidé mohou zapojit do pomoci Tibetu a do vašich projektů?
Na našich webových stránkách MOSTProTibet.cz si mohou vybrat dítě nebo seniora, které si adoptují a stanou se jejich rodinou. Nebo máme také e-shop a na něm certifikáty jako jednorázové dary na podporu nomádů nebo výživy pro tibetské děti.
Plánujete se v nejbližší době opět do Himálaje podívat?
Ano, pojedu tam na přelomu března a dubna příštího roku právě k tibetské exilové vládě, možná i k dalajlámovi. A pojedou se mnou i někteří z dárců, kteří jsou zapojeni do projektu. Mohou tak na vlastní oči vidět, jak konkrétně jejich peníze pomáhají. To je onen důvod, proč jsme otevřeli možnost, aby dárci jeli s námi.
Říká ředitelka neziskové organizace MOST ProTibet Jana Ďásková. Moc děkuji za povídání o Tibetu. Ať se vašim projektům daří.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
