A hlavně vrátit lahve od šampaňského aneb Silvestrovské komentáře za normalizace
Zatímco běžní Čechoslováci za normalizace trávili poslední den v roce bujarými oslavami a odpalováním po domácku vyrobené nebo pašované pyrotechniky, rozhlasové vysílání překypovalo zamyšleními nad úspěchy pracujících v uplynulém roce a výzvami k ještě usilovnějšímu budování v roce nadcházejícím. (Repríza z roku 2019.)
Bilancování v časech normalizace
Zamyšlení, fejetony a komentáře bývaly tehdy běžnou součástí rozhlasových relací. Objevovaly se zejména ve sváteční dny. Tehdy v těchto rubrikách vedle redaktorů a profesionálních komentátorů hovořili také herci, spisovatelé, sportovci, hrdinové práce, popřípadě „běžní“ občané.
Čtěte také
Na Silvestr a Nový rok byla tématem takových zamyšlení především práce: „Jsme na konci čtvrtého roku páté pětiletky a každý z nás ví, co dobrého pro naši socialistickou společnost vykonal a co naopak zanedbal,“ zněl obvyklý úvod takové rubriky.
V zemi, kde se „pracovalo jen do výše platu“ a kde vynášení materiálu z fabrik nikdo nepovažoval za krádež, to mohlo znít jako silvestrovský vtip.
Přehlídka zkostnatělých frází
Zamyšlení byla plná frází o budování socialismu, o jejichž upřímnosti si soudný posluchač nemohl dělat iluze. Například na konci roku 1976 se dělnice z textilního závodu vyznávala, že nejsilnějším zážitkem v uplynulém roce pro ni byla účast na sjezdu komunistické strany. A to přesto, že o pár vět dál mluví o tom, že v témže roce vdávala dceru.
Čtěte také
Jindy zase jiná dělnice procítěně vypráví, jak celý rok žila tím, že byl rok ženy. Jak se neustále zamýšlela nad úlohou žen, nad tím, co jim socialismus dává, a také nad slovy Jana Ámose Komenského, který požadoval rovnoprávnost pohlaví. Za pozornost stojí také bilancování herce Jaroslava Moučky, který si na konci roku 1977, tedy roku Charty, libuje, jak se pěkně kulturní fronta semknula a řekla si, kudy chce vlastně jít. Měl tím pochopitelně na mysli Antichartu.
Některá silvestrovská zamyšlení připravovali sami rozhlasoví redaktoři. Hovořilo se v nich o novoročních procházkách nebo o šumivém moku jiskřícím ve skleničkách. Na závěr měly nějaké to poselství. Autor například vyzýval posluchače, aby nezavírali oči před nedostatky, ale aktivně je řešili. Jindy takový fejetonista nabádal k vracení prázdných lahví
Další dobová silvestrovská zamyšlení si poslechněte v repríze Archivu Plus.
Související
-
Semafor a o Semaforu – archivní rozhlasové nahrávky šedesátých let
Tentokrát si připomeneme první desetiletí divadla Semafor. Z unikátních archivních nahrávek zazní scénky, písničky i kritické reflexe zakladatelské éry slavného divadla.
-
Pionýrská jitřenka vysílala zajímavé pořady i ideologický balast
Už od 20. let 20. století vysílal Český potažmo Československý rozhlas pořady pro děti a mládež. Mezi ty nejdéle vysílané a tehdy velmi oblíbené patří Pionýrská jitřenka.
-
Z celé slavné přestavby zbyl nedostatek alkoholu. I o tom v roce 1989 vysílala Svobodná Evropa
V listopadu roku 1989 mysleli aktéři tehdejších politických změn na všechno možné – a pročítáte-li jejich vzpomínky, často se v nich objevuje úvaha „co udělá Moskva“?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
