7 300 let stará rarita! Replika studny, jedné z nejstarších dochovaných konstrukcí ze dřeva na světě

Představte si svět bez motorových pil, hřebíků a moderní techniky. Svět, kde k zajištění doušku čisté vody potřebujete jen ruce, kus kamene, provaz a neuvěřitelnou vytrvalost. Přesně do této éry se vrátili v Archeoparku ve Všestarech.

Čtěte také

V Archeoparku ve Všestarech vyrábí tesaři kopii dřevěné studny podle 7 000 let starého originálu

Pod vedením ředitele archeoparku docenta Radomíra Tichého zde vznikl unikátní vědecký plán: vzkřísit k životu jednu z nejstarších dřevěných konstrukcí na světě - kompletní neolitickou studnu.

Příběh tohoto archeologického zázraku se začal psát před dvěma lety. Tehdy vědci vytvořili torzo studny pro výstavu ve Východočeském muzeu v Pardubicích, které bylo zároveň odborným garantem celého projektu. Šlo o rekonstrukci reálného neolitického nálezu z obce Ostrov. Archeologové však v zemi našli logicky jen to, co se dochovalo - přibližně třímetrové torzo.

Všestarským vědcům a nadšencům to ale nedalo spát. Rozhodli se jít dál a postavit studnu celou, funkční a v původní hloubce.

Pravěký pot a kamenné sekery

Aby do studny nepadalo listí, nečistoty nebo neopatrní neoliťané, musela konstrukce logicky vyčnívat nad zemský povrch. Vědci proto svislé kůly protáhli na úctyhodné čtyři metry. Největší výzva však nespočívala v samotných rozměrech, ale v metodě stavby. Jednalo se o čistokrevný vědecký experiment, kde moderní nástroje měly přísný zákaz.

Jak se staví v mladší době kamenné?
• Nástroje: Výhradně repliky broušených kamenných seker.
• Materiál: Dřevo na násady poskytly Městské lesy Hradec Králové.
• Spoje: Speciální provázky vědcům dodalo muzeum z Příbora. Žádné hřebíky!

Otesat čtyřmetrové kmeny pouze kamennými nástroji byla nepředstavitelná dřina. Kdo takový nápor vůbec mohl vydržet? Vědci z Archeoparku si na pomoc přizvali ty nejpovolanější - členy posádky slavné expedice Monoxylon 5.

Dokonalost ukrytá v detailu

Co vlastně tento náročný experiment vědě přinesl? Kromě samotného monumentu je to především neocenitelné pochopení pravěké logistiky.

8 fotografií

Díky experimentu docenta Radomíra Tichého a jeho týmu dnes přesně víme, kolik lidí, fyzické síly a času museli naši předkové před 7 300 lety vynaložit, aby si zajistili bezpečný zdroj pitné vody. Ukázalo se, že lidé v mladší době kamenné byli geniálními staviteli - dokázali vymyslet a realizovat dokonalé tesařské spoje, které spolehlivě drží i bez jediného kusu kovu.