53 tropických dní a 34 nocí, bilance letošního léta. Podle meteorologů bude tento počet dál narůstat

SpaceX postaví v Louisianě za 100 miliard dolarů čtvrtý kosmodrom pro Starship. Americká vesmírná společnost SpaceX představila projekt nového rozsáhlého kosmodromu pro své lodě Starship, který chce postavit v Jižní Louisianě nejméně za 100 miliard dolarů. Areál s názvem Star Base Louisiana se má rozkládat v okrese Vermilion Peris na ploše přes 50 000 hektarů, osmkrát větší, než činí rozloha Manhatnu. Půjde o první kosmodrom firmy mimo území jižního Texasu. Navržen je tak, aby z něj mohly startovat tisíce letů Starship ročně. Pobřežní mokřady se mají proměnit na zcela soběstačný kosmodrom s vlastní výrobou pohonných hmot i elektřiny, kapacitou pro dopravu v hlubokých vodách, zařízeními pro přípravu lodí a pravděpodobně i letištěm. První Starship má odtud odstartovat už v roce 2029.

Čtěte také

Kamera a drony. V Krkonošském národním parku testují nové metody mapování invazních rostlin

Povodeň na hranici Nepálu a Tibetu zřejmě spustilo zřícení ledovce. Bleskovou povodeň na hranicích Nepálu a Tibetu zřejmě vyvolalo odtržení části ledovce, která se následně zřítila do údolí. Domnívají se to odborníci, kteří analyzovali satelitní snímky zasažené oblasti. Co způsobilo zřícení ledovce není jasné, ale podle nepálských úřadů je možnou příčinou zemětřesení, které bylo v oblasti zaznamenáno několik minut před katastrofou. Americká geologická služba však uvedla, že podle její analýzy nebyly zaznamenané otřesy způsobeny zemětřesením, ale samotným zřícením kusu ledovce a horniny. Povodeň a sesuvy půdy si v Nepálu vyžádaly stovky životů. Na obou stranách hranice jsou stovky pohřešovaných a obě země se obávají nárůstu počtu obětí.

Vědci vyvinuli novou technologii pro sledování účinku očních léčiv. Novou technologii, která umožní sledovat jak oční léčiva a jejich jednotlivé složky působí na slzný film oka vyvinul tým Lukáše Cviklika z Heyrovského ústavu Akademie věd České republiky. Slzný film je první ochrannou vrstvou oka a jeho vlastnosti ve velké míře rozhodují o tom, jak dobře se účinné látky v léčivech vstřebávají, nebo zda lék nezpůsobí podráždění oka. Získané poznatky z výzkumu bude převádět do praxe nově založená společnost Akademie věd, která se chce podílet na vývoji účinnějších a lépe snášených očních přípravků. Vědecký tým při výzkumu kombinoval in vitro experimenty, tedy pokusy prováděné v laboratoři, a molekulární simulace, aby lépe porozuměl mezimolekulárním interakcím na povrchu oka a také zjistil, jak účinné a pomocné látky i celé přípravky ovlivňují jednotlivé vrstvy slzného filmu.

Čtěte také

Za pár let se na pražském Albertově otevře největší vědecké centrum v historii Univerzity Karlovy

Solární panel, světlo a kamera v milovické rezervaci sleduje noční motýly. Přes den ji nabíjí slunce, v noci láká noční hmyz. V milovické rezervaci ve Středočeském kraji teď vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny testují speciální kameru. Nový systém monitorování nočních motýlů pořizuje desítky snímků, které putují do Dánska. Právě tam umělá inteligence rozpoznává jednotlivé druhy. Technologie vědcům šetří čas a umožňuje získat data, která by klasickými metodami neměli. Noční hmyz je obecně přitahován světlem buď viditelným, co vidíme i my, případně také velmi často i UV spektrem. Noční hmyz přiletí a usedne na bílou plochu před kamerou. Ta ho během noci zachytí na desítkách snímků, které stanice uloží a sama odešle do Dánska. Tam kolegové mají algoritmy, které obraz, který obsahuje desítky až stovky jedinců nočního hmyzu, segmentují, vyříznou malé fotky jednotlivých zvířat a následně pomocí dalších algoritmů, ta zvířata určují do různých taxonických skupin, zdali se jedná o nočního motýla nebo brouka. A následně pomocí speciálních modelů potom určují, o který konkrétně jde druh.

Počet tropických nocí byl letos podle klimatologů druhý nejvyšší v historii. 53 tropických dní a 34 tropických nocí, taková je podle meteorologů bilance letošního léta, které tak bude patřit k jednomu z nejteplejších a podle nejnovějšího výzkumu českých vědců musíme počítat s tím, že počet tropických nocí bude narůstat. Tropická noc znamená, že noční teplota neklesla pod 20 °C alespoň na jedné meteorologické stanici. Letos to je zatím druhý nejvyšší počet v historii měření, říká klimatoložka Lenka Strahová z Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvíce tropických nocí letos nastalo v centru Prahy na stanici Praha Klementinu, kde bylo zaznamenáno 24 tropických nocí.

Čtěte také

Češtinu můžete slyšet desítky miliard kilometrů od Země. Sonda Voager 1 je vzdálená 1 světelný den

Přitom v minulosti byly u nás horké noci spíše raritou. Dnes jsou stále častější. Počet tropických nocích se v posledních 15 letech zdvojnásobil oproti průměru z 90.let minulého století či začátku 21. století. Na co se tedy připravit v příštích desetiletích? Tomu se věnuje Eva Holtanová z Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Podle ní je letošní léto extrémní. I co se týče vývoje do budoucna. Budeme muset být připraveni, že to nebude extrém, který se vyskytne jednou za 50 let, ale bude určitě častější a častější.

Archeologové objevili na stavbě obchvatu Břeclavi keltskou studnu. Keltskou studnu pravděpodobně ze třetího nebo druhého století před naším letopočtem objevili archeologové na stavbě silničního obchvatu Břeclavi. Podle nich jde o výjimečně cenný nález keltského osídlení Čech a Moravy. Přesnější dataci by mohl přinést další průzkum. Archeologové se na stavbě obchvatu pohybují od loňského léta. Jde o oblast, která byla osídlovaná už od doby kamenné. Keltové se na našem území vyskytovali zhruba od šestého do prvního století před naším letopočtem. Nalezená studna byla 2 metry hluboká a ve spodní části se zachovala výdřeva. Už loni archeologové odkryli část římské osady ze druhého století, evidovali i nálezy z přelomu letopočtu i už zmíněné laténské doby.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!