300 let od blahořečení Jana Nepomuckého, našeho populárního zemského patrona i ochránce Evropy

16. květen 2021

Rodák z Plzeňska, student církevního práva na padovské univerzitě, advokát vyšehradské kapituly i generální vikář pražského arcibiskupa - Jan z Pomuka. Doplatil na spor krále Václava IV. s katolickou církví, zahynul mučednickou smrtí, svržen byl z Karlova mostu do Vltavy a jako Jan Nepomucký se tak stal patronem vod. 

Čtěte také

Letos na konci května uplyne 300 let od jeho blahořečení a svátek se slavnými poutěmi připadá právě na dnešek. Patrona Čech i Evropy si u jeho vrchlabské sochy se zajímavým osudem připomněli historik Jiří Louda a Eliška Pilařová.

Tenhle Johánek je krásný, je to takové pozdější baroko.
„Ale ten jeho tvůrce nebyl zase až tak odvážný umělec, který by nechal ono baroko pořádně rozvlnit. Ale když se podíváme na dataci oné sochy, vidíme rok 1709. Tedy mělo by to být spíš baroko vrcholné."

„Na počátku 18. století byl už Jan v Čechách velmi populární zároveň jako patron zpovědního tajemství. Ale blahořečen byl teprve v roce 1721a svatořečen roku 1729. To znamená, že tato vrchlabská socha byla pořízena 20 let předtím, než byl svatý Jan oficiálně svatořečen."

Čtěte také

A stávala někde úplně jinde.
„Ano, stávala trošku netypicky pro sochy Jana Nepomuckého, na rozcestí. Tam se pod Vrchlabím setkávaly cesty od Lánova a od Kunčic, ale poblíž brodu. Tam stál Jan Nepomucký volně, k pohledu ze všech čtyř stran. Reliéfy Krista a světců na podstavci jsou dnes dobře vidět ze tří stran, ale zezadu ne. A právě zemský patron, svatý Václav, je na té zadní straně."

Druhý svatý Jan je u kostela a jsou to téměř sourozenci.
„Do určité míry ano, protože vznikl z podobného důvodu, proč byl přemisťován Johánek od křižovatky na most. A tím byl rozvoj textilky továrníka Jerieho. Jak se ona textilka rozrůstala, tak zamezila přístup k takzvané "papírenské" kapli."

Čtěte také

„Je možné, že kaple měla Janské zasvěcení a jako jakési odškodnění věřícím nechal továrník Jerie postavit sochu svatého Jana Nepomuckého u kostela. Ta papírna byla samozřejmě poháněna vodou, byl to papírenský mlýn, jak se tehdy říkalo. A u těch mlýnů právě svatý Jan bývá. Je to ochránce před nebezpečím spojeným s vodou."

Svatý Jan byl léta v dosti zuboženém stavu, ale dnes má zpět i svých pět zlatých hvězdiček. Restaurován byl, když se opravoval kamenný most.
„Vrchlabí mělo dlouho jen dřevěný most. Kamenný most pochází až teprve z roku 1856. Ale i tak je to nejstarší dochovaný vrchlabský most."

Ale je to moc hezké zákoutí. Vysoký strom, Johánek pěkně opravený a večer se tu před ním rozsvěcí světlo.
„Socha tady opravdu našla pěkné místo, přirozeně sem zapadá. A tyto dvě vrchlabské památky tvoří velmi úhledný celek," dodává Jiří Louda.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.