270 koncertů ve 27 státech USA během 15 cest za velkou louži. To je bilance Dětského sboru Jitro

15. srpen 2022

Sbormistr a hudební pedagog prof. Jiří Skopal stojí od roku 1977 v čele královéhradeckého Dětského sboru Jitro. Za léta dovedl sbor k celosvětové proslulosti a několikrát s ním doslova objel svět. O posledním zájezdu do Spojených států amerických nám přišel dnes povědět.

Kolikátá cesta Jitra do Spojených států to už byla?
Byla patnáctá. Původně jsme tam měl jet ještě před dvěma lety a tohle mohla být už šestnáctá cesta. Ale tenkrát to vyšlo, takže tohle byla patnáctá cesta. A celkem už přes 270 koncertů ve 27 státech Spojených států. Teď to byl jen New York a Filadelfie. Jinak jsme to projížděli většinou od kanadské hranice do Texasu k Rio Grande a těch koncertů jsme měli 28.

Jiří Skopal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Prof. Jiří Skopal (*15.8.1947)

sbormistr, hudební pedagog a organizátor hudebního dění. Od roku 1974 působí na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. V roce 1977 převzal vedení pěveckého sboru, který o rok později dostal název Královéhradecký dětský sbor Jitro. S tímto tělesem dosáhl národních a mezinárodních úspěchů na koncertních pódiích i v prestižních světových soutěžích.

Vydali jste se v červnu do země za velkou louží, ale kufry jste měli sbalené už před dvěma lety. To ale bohužel nevyšlo.
To bohužel nevyšlo. Bylo to naplánováno už před dvěma lety a třemi měsíci, pak to mělo být o rok později, potom letos v březnu, ale stály byla omezení, těžkosti s cestováním a velké riziko, že na letišti budeme mít někoho pozitivního. Tak jsme zájezd odložili až na méně koncertní sezónu, což je konec června.

Lidé si myslí lidé, že musí přijít výrazný talent. Ne, do sboru přijdou i normální děti. Ale důležitá je vytrvalost, vůle a podpora rodičů.
Jiří Skopal, sbormistr Dětského sboru Jitro, Hradec Králové

Jak jste s dětmi ze sboru covidové období přestáli?
Pravidelné zkoušky byly online způsobem. Musím říct, že to byly i velmi těžké skladby, které jsme ke světové premiéře v Americe připravovali. Bylo to Jiráskovo Gloria a děti se to naučily tím, že hlasy nazpívaly a poslaly nahrávku. Já ji obodoval do žebříčku jako všechna přezkoušení a pokračovalo se dál.

Čtěte také

Za kým jste tedy do Spojených států jeli tentokrát? Komu Jitro zpívalo?
Chtěli jsme nějaký prestižní sál v New Yorku. A roku 1991 jsme zpívali v Merkin Hall na Broadwayi, což je taková vyhlášená koncertní síň, a tam jsme tedy měli nyní náš hlavní koncert. V této síni zazněla i premiéra skladby Jana Jiráska Gloria. Pak jsme měli několik příležitostných vystoupení a ten důležitý, dlouho plánovaný koncert, se odehrál se záznamem a přenosem televize Noe. East River Performance se jmenuje ta koncertní řada. Rodiče to mohli přímo sledovat.

To byl koncert v kostele svatého Jana Nepomuckého? Kde se vlastně vzal v New Yorku takový kostel?
Díky českým emigrantům. Stejně jako národní budovu si tam založili, národ sobě. A není to vlastně jen česká zásluha, ale československá. Spousta lidí kolem toho pracuje, také Slováků, a připravují natáčení každého koncertu, který se tam odehraje.

Čtěte také

Co jste stačili ve Spojených státech v New Yorku letos kromě koncertů zažít a vidět?
Podstatné opravdu je, že se snažíme ukázat kulturu toho místa, kam cestujeme. Lidi, jejich smýšlení, trošičku možná i do politiky zabrousit, kam směřují a co se nám zdá dobré a co méně. Třeba co se týče stravování, tak pro Američana to je pizza, burger, párek v rohlíku a už by nic jiného nemusel mít. Tedy je to něco jiného než Francie, kam také stále jezdíme. Ale jsme měli vytipována dopředu mnohokrát osvědčená místa. Socha Svobody a cesta kolem ní, imigrační ostrov, kam přijížděli i naši předkové. Také One Trade center. Jinak jsme bydleli mezi těmi dvěma místy, 300 metrů k Soše Svobody a 300 metrů k One Trade Center, k hlavnímu mrakodrapu, který je na místě bývalých Dvojčat. Dále Brooklynský most, Empire State Building, Times Square, kde jsme byli několikrát. Rockefeller Center, katedrála svatého Patrika, Trump Tower, v Central Parku jsme byli několikrát, u Metropolitní opery se fotili. Koncert v Merkin Hall, kde jsme zpívali, a výlet do Filadelfie. Tam už známe Independece Hall, kde vznikla Deklarace Spojených národů. A byli jsme také na večeři v China Town už podruhé se sborem v New Yorku. Jsou to emocionální zážitky.

Královéhradecký dětský sbor Jitro
navštěvují děti ve věkovém rozmezí 4 – 19 let. Každá věková skupina má své přípravné sborové oddělení: Broučci (předškoláci), Světlušky (1. třídy), Skřivánek A (2. třídy), Skřivánek B (3. třídy), Vlčí máky (4. – 5. třídy) a Jitříčko (6. – 9. třídy). Jitříčko již zkouší s hlavním sborem Jitro.

Prázdniny se blíží do finále, začne nový školní rok. Takže Jitru zase začne pravidelná práce a hlavně také bude přijímat nové zpěváčky?
Vždy v tuto dobu. Začínáme pěvecké soustředění ve sborovém domečku, a začínáme zpívat 21. srpna. Tedy třeba 22. nebo 23. srpna, kdyby někdo měl zájem a nechtěl čekat na září, tak může přijít od 9:30 do 10:00 hodin nebo ve 12:00, kdy končíme zkoušku. A pak většinou se to rozběhne od 1. září, dá se říct, během celého září. Často si lidé myslí lidé, že musí přijít výrazný talent. Ne, přijdou i středně talentované, nebo řekněme naprosto normální děti. A jestliže mají trošku vytrvalost a vůli, spolu s podporou rodičů. Často také bývá, že je velmi talentované dítě, ale není ochota ztrácet čas od rodičů. Takže si zase dítě odvedou.

Jiří Skopal a Romana Joudalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Hostem Českého rozhlasu Hradec Králové byl sbormistr královéhradeckého Dětského sboru Jitro profesor Jiří Skopal. Děkujeme za návštěvu.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová