11 rozhleden, most a 2 infocentra. Vše vyroste v česko-polském pohraničí díky Evropským fondům

3. duben 2018 12:25
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z bývalé větrné elektrárny v Novém Hrádku na Náchodsku vznikne rozhledna - vizualizace

Do rozvoje česko-polského pohraničí půjdou další stamilióny korun z evropských fondů. Evropská unie podpořila čtyři projekty na rozvoj této oblasti a další tři se umístily mezi náhradníky. Celková evropská dotace na čtyři zmíněné projekty činí přes 180 miliónů korun. Jeden z nich - takzvanou Krkonošsou hřebenovku - vám představíme.

Jak připomíná zpracovatel projektu Jaroslav Štefek z Euroregionu Glacensis, název sice mluví o Krkonoších, ale jen o ně zdaleka nepůjde: „Větší důraz je dbán třeba na Orlické hory. Tam bude stavěn i most přes hranici v oblasti Neratova, známého poutního místa."

V rámci Krkonošské hřebenovky vznikne nebo bude obnoveno celkem 11 rozhleden, sedm na polské straně, v Česku na Velké Deštné, na Feistově kopci, na Šibeníku a ve Vysoké Srbské, chystají se dvě nová infocentra - v Novém Hrádku a v Neratově u mostu, který v rámci projektu propojí český a polský břeh Divoké Orlice.

Jak říká Jaroslav Štefek, cílem projektu není zastavět hory dalšími stavbami, spíš se vrací život tam, kde už byl: „Například využíváme v Novém Hrádku zbylý větrák, takovou tu infrastrukturu co zůstala v krajině a využíváme ji jako rozhlednu."

Rozhledna Studenec

Infocentrum v Novém Hrádku vznikne v prostorách bývalé trafostanice, se kterou nikdo moc nevěděl, jak dál naložit, v polské Nowé Rudě použijí jako rozhlednu šedesátimetrovou bývalou těžební věž.

Podle krajského radního Pavla Hečka z ČSSD, odpovědný za oblast regionálního rozvoje, grantů, dotací a cestovního ruchu, je získání prostředků podloženo spoustou práce a rozhodně nejde o automatický nárok. Do této výzvy se přihlásilo kolem padesáti projektů, uspěla jich zhruba čtvrtina. „Tady vám ukáži soupis. Takže z padesáti projektů, které byly hodnoceny, jich uspělo nakonec 12."

Když mluvil Pavel Hečko o spoustě práce, tak dejme znovu slovo Jaroslavu Štefkovi, který doplní konkrétní příklad. Jen příprava mostu v Neratově zabrala několik let, vůbec první studie pochází dokonce z roku 1999: „Dlouho se vyjednávala takzvaná mezinárodní dohoda o údržbě hraničních mostů. Kde musel ten most být zapsán s tím, že se státy musely dohodnout kdo bude most stavět. Pak tady byly další problémy. Vodoprávní povolení na české straně, stavební povolení na české straně, vodoprávní povolení na polské straně, stavební povolení na polské straně. Kdy i ten pilíř, který je stavěn na druhé straně hranice, už musel být stavebně povolen legislativou druhé strany. To trvalo šest let."

Rozhledna na Kohoutu - detail

A práce nekončí - úspěšní žadatelé si teď budou muset sehnat peníze na realizaci, například z úvěru - dotační peníze přijdou až poté.

A tak se třeba zrovna skupina kolem Krkonošské hřebenovky znovu sejde už první pracovní den v dubnu, říká Jaroslav Štefek: „Ta podpora je velice čerstvá. Budeme čekat ještě asi 3 až čtyři měsíce na podpis smlouvy. A všechny investice by měly být dokončeny nejdéle do konce příštího roku."

Vedle Krkonošské hřebenovky uspěly i projekty na vybudování deseti kilometrů stezek pro horská kola nižší a střední obtížnosti ve Zdobnici v Orlických horách, pak Tajemství vojenského podzemí, kde čekají opravy a zpřístupnění dalších prostor ve vojenských pevnostech, a nakonec i projekt PecKa, herně-naučené stezky které seznámí návštěvníky s přírodou a kulturním dědictvím Krkonoš.

autor: lcz
Spustit audio

Související