Známe jeden krásný zámek nedaleko Jičína. Má elipsovitý tvar a skrývá 27 místností plných historie
Další krásný prázdninový tip na výlet pro vás dnes má Český rozhlas Hradec Králové. Kampak se zatouláme, to nám poví kastelánka Dagmar Faměrová, která přijela z jednoho krásného zámku nedaleko Jičína, jak se zpívá ve známé písničce.
Můžeme říci, o který zámek se jedná?
Moc hezky vás zvu na Humprecht do Sobotky. Je to moc půvabný zámeček, má zajímavý elipsovitý tvar a skrývá 27 místností plných historie.
A jak je to s tou slavnou písničkou: Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína? Opravdu je o Humprechtu? Tahle písnička by měla pocházet ze Sobotecka z básničky Fráni Šrámka?
Myslím, že se Šrámek inspiroval lidovou písničkou z 19. století a spisovatel Miroslav Ivanov kdysi napsal krásnou knížku Modrá ozvěna, kde se snažil dopátrat, jak tahle písnička vznikla a k jakému zámku nebo hradu se vlastně vztahuje. Více se přikláněl ke Kumburku a k takové docela dramatické historii o Elišce Kateřině Smiřické, která tam měla být zavřena. Ale samozřejmě k Humprechtu ona báseň a vlastně i písnička také malinko patří. Určitě se láskyplné dramatické vztahy okolo Humprechtu odehrávaly podobně jako okolo Kumburku.
Hodovní síň s obrovskou ozvěnou je nejznámější místnost na Humprechtu. Sál je vysoký 16 metrů a akustické efekty jsou tam opravdu zajímavé.
Dagmar Faměrová, kastelánka zámku Humprecht
To mě zajímá, jaké dramatické láskyplné vztahy se kolem Humprechtu odehrávaly?
(smích) Netuším, jestli jsem pravý odborník na bulvár 19. století, pokud bych to takto zjednodušila. Ale určitě se k Humprechtu vztahuje spousta krásných pověstí, někdy i smutných. Třeba pověst lavičky o nešťastné lásce, tedy dívky za zámku a pasáčka pod Humprechtem. Samozřejmě to je záležitost, která se patrně Fráni Šrámka dotkla, a také ji ztvárnil ve své básni už před ním Václav Šolc, což byl další sobotecký básník. No a k Humprechtu se vztahuje moc hezká legenda. Zakladatel zámku, Humprecht Jan Černín z Chudenic, měl krásnou manželku, byla to Italka. On se ji snažil nějakým způsobem oslnit a prý jí Humprecht postavil jako takový malý dárek k svátku.
Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína. Humprecht shlíží na Sobotku a okolí už 351 rok
Ten zámek se jmenuje Humprecht a paní kastelánka Dagmar Faměrová je hostem Českého rozhlasu Hradec Králové. Takže zacinkáme klíči od té letošní turistické sezóny a pozveme vás na zámek Humprecht.
On vypadá trošku jako dort.
(smích) No, vidíte, to mě nenapadlo, ale je to možné. Faktem ovšem je, že Diana patrně na Humprechtu nikdy nebyla. Diana Maria Ippoliti di Gazoldo, prý nejkrásnější žena střední Evropy té doby, tedy druhé poloviny 17. století. Humprecht se snažil zámeček vystavět v italském stylu italským architektem. Do Sobotky tehdy přišlo hodně italských řemeslníků, takže samozřejmě obohatili i repertoár místních stavebníků, atd. No ale Diana prý se v Čechách necítila dobře a s Humprechtem se domluvili a ona odešla do Itálie, ovšem pravidelně si psali o výchově svých dvou synů, Heřmana Jakuba a Tomáše Zachariáše. Takže na svou dobu, si myslím, že to bylo docela zajímavé manželství.
Jak onen Humprecht Jan Černín přišel k Italce?
Humprecht patřil k významné české šlechtě. Díky dědictví po prastrýci Heřmanovi, který byl několikrát v Turecku, získal velké renomé a majetek. A také svými cestami po Itálii, po Evropě a službami pro Leopolda I. získal velký rozhled a snažil se tyto poznatky přenést sem k nám do Čech. Začal stavět třeba Černínský palác v Praze a samozřejmě náš lovecký zámeček v dojezdové vzdálenosti od tehdy rezidenčního sídla v Kosmonosech.
Vy jste zmínila Turecko a tak mě napadá, proč je vlastně na Humprechtu půlměsíc? To s tím souvisí?
Musím přiznat, že v poslední době tuto otázku zodpovídám stále častěji. (smích) Hodně to návštěvníky zaujme. Je pravdou, že onen půlměsíc máme na Humprechtě už od roku 1829. Tehdy byl místní pan děkan velmi nadšený archivář a historik. V rámci národně obrozeneckého nadšení se snažil připomínat slavné činy starých Čechů. A též aby se připomněla slavná diplomatická mise Heřmana Černína, který v době třicetileté války domluvil mír s Turky, což bylo velmi důležité. Z tohoto důvodu při opravách střech v roce 1829 nechali na špici zámku půlměsíc umístit.
Mohli bychom si teď možná udělat, paní kastelánko, takovou malou prohlídku. Mimochodem, jezdí k vám návštěvníci? Turistická sezona už je v plném proudu.
Mám radost, že k nám návštěvníci jezdí. Samozřejmě je to moc příjemné, když už na Humprechtě jsme, že někdo dorazí. Celkem tam máme 27 místností. Historické expozici jsou věnovány asi dvě třetiny místností, přízemí a první patro. Zámeček je prezentován jako malé lovecké sídlo rodinného typu v dojezdové vzdálenosti od tehdy rezidenčního sídla Černínů, kterým byly tehdy Kosmonosy. Sloužil hlavně v létě a na podzim v době honů. Okolo něho se rozprostírala obora, v níž pěstovali daňky. Zakladatel zámku prý miloval lov na kachny, a proto si nechal postavit malou loveckou chatku u Dolního Bousova. Bohužel nevíme, v jakém místě, a tam trávili léto. Když byla možnost, samozřejmě asi zvali hosty i na nějaké lovecké slavnosti, ale to byla ještě doba, kdy se to teprve rozvíjelo.
Takže to byla taková letní chalupa pro Humprechta.
Možná se to tak dá zjednodušit dnešními slovy.
Jak vypadá prohlídka, kam návštěvníky zavedete? Vím, že máte asi 5 prohlídkových okruhů.
Je to hodně zjednodušené, že máme pět okruhů, ale prakticky je možné si zámeček prohlédnout a vyslechnout si historii a připomínku některých osobností i z dějin zámku. Potom je možné se podívat do muzea, které je ve druhém poschodí. Místnosti, které patrně dříve sloužily jako ubytování pro další hosty nebo možná pro služebnictvo. A je možné se vyšplhat i do věže, což je docela adrenalinový zážitek.
Tam jsou zajímavé schody.
Ano, tam je myší díra, schodiště ve zdi akustické hodovní síně a dostanete se téměř až pod půlměsíc. Je možné jít pouze na ochoz. Protože se snažíme vyjít vstříc i rodičům s malými dětmi, tak máme prohlídku, kdy zámečkem jen procházejí bez výkladu, aby malinké děti začaly vnímat trošku jiný prostor, ale bez onoho dlouhého průvodcovského slova.
Dětem, a nejen jim, se musí líbit ona akustická hodovní síň, protože to je velká rarita. Tam je obrovská, asi 16násobná ozvěna. Prostě člověk, když si tam zazpívá pár tónů, tak se mu to vrátí a má z nich akord.
Ano. Je to asi nejznámější místnost na Humprechtu. Sál, který je vysoký 16 metrů, má tvar elipsy. Pravidelně mi na Humprecht jezdí budoucí zvukaři z průmyslové školy z Prahy a pan profesor mi tvrdí, že tu místnost tak stavěli záměrně, že to je vlastně amplituda pro dozvuk. Takže oni tušili, co jim to bude dělat. Domníváme se, že Humprecht byl na diplomatické misi v Benátkách a tam získával pěvce novodobé italské opery pro vídeňský dvůr Leopolda I. a že se možná inspiroval nějakou zvláštností, novinkou. Ony akustické efekty jsou na Humprechtu zajímavé a je pravda, že se tam s dětmi snažíme zpívat.
Na Humprechtu bude teď v létě i spousta profesionálů zpívat. Máte tam připraveny koncerty.
Ano. Profesionálové mají trošku zábrany z akustiky, protože mají lepší uši než my normální smrtelníci. Měli jsme zrovna teď v sobotu koncert v akustické hodovní síni, který to echo využíval, ale většinu koncertů děláme v přízemí v malé hodovní síni. A myslím, že koncerty budou moc krásné.
Můžeme tedy pozvat? Už 19. července má koncert Xavier Baumaxa. To je kdo?
Je to písničkář, který tvoří vlastní muziku. Je to sólista na pomezí všech možných hudebních žánrů, je to krásná záležitost. Hodovní síň se trošku promění v klub a bude docela zajímavá ta proměna různých hudebních stylů.
Lovecký zámek Humprecht je jedním z krásných symbolů Českého ráje
Zájemci se samozřejmě mohou podívat na informace o dalších koncertech na vašich webových stránkách. Ale ještě mne zaujal konec srpna. Na konci prázdnin budete mít divadelní představení, dá se říci, které se týká oné lásky a romantiky, mezi překrásnou Italkou Dianou a hrabětem Humprechtem. Kdy bude to divadlo?
Je to kombinace, jde o hudebně dramatický pořad. Budou tam nádherné dobové hudební pěvecké ukázky Veroniky Vildmanové a Anny Černín. A bude to doplněno mluveným slovem a dobovými nástroji. To je záležitost, která nám zase malinko otevře další poznatky o lásce Humprechta a Diany. Určitě to bude zajímavé.
31. srpna, Anna Černín, to je jistě příbuzná. Takže se kruh uzavírá.
Je to možné.
Tak se máte na co těšit. Krásné léto vám přejeme, ať je romantika stále cítit na Humprechtu, paní Faměrová. Na shledanou.
Mějte se hezky, na shledanou.
Související
-
Milovníci českého jazyka a literatury se sjeli do kraje pod Humprechtem na Šrámkovu Sobotku
Už po dva a šedesáté zamířili do Sobotky příznivci českého jazyka a literatury. V rodišti spisovatele Fráni Šrámka, se každoročně koná festival Šrámkova Sobotka.
-
Jaký bude další osud lesoparku kolem zámku Humprecht u Sobotky?
Na Sobotecku se opět otevírá diskuse o revitalizaci lesoparku kolem zámku Humprecht.
-
Hrad Kost čeká oprava, která má trvat dva až tři roky. Obavy z toho mají v Sobotce
Na jaře začne rozsáhlá oprava hradu Kost na Jičínsku. Turistům bude památka zpřístupněna omezeně. Kastelán proto předpokládá, že návštěvníků ubude.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
