Záchranář Ivo Novák: Lidé nám pomohou hlavně tím, když dobře spolupracují a řídí se našimi radami

24. březen 2021

Nakoukneme do první bojové linie s covidem, jak se říká. Budeme si povídat o práci zdravotnických záchranářů v době pandemie, protože ta se také proměnila. Naším hostem je mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák, který je sám také záchranář.

Jaký je teď život u záchranky?
Život u záchranky je samozřejmě ovlivněn tím, co se děje kolem. Všichni vnímáme, že situace má v posledním roce nějaký vývoj a dynamiku, to, v čem se dnes pohybujeme, nikdo z nás neznal. Takovou zkušenost jsme neměli. Byli jsme zvyklí jezdit k nějakému typu zásahů, ať už to byly dopravní nehody nebo události interního charakteru, které v záchrance převažují. A teď jsme postaveni před něco, s čím jsme se museli naučit rychle pracovat.

Ivo Novák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Takové shrnutí vývoje od začátku pandemie, ano.
Máme v podstatě roční výročí v tuto chvíli. První, co jsme museli řešit, bylo naučit se nějakým způsobem zásobovat záchranku tak, aby naše výjezdové skupiny mohly používat adekvátní osobní ochranné prostředky. Aby mohli být bezpečně ochráněni.

Každé poděkování potěší. Lidé donesou nějakou sladkost, pozornost, vzpomenou si. A řeknou jen, že nám chtěli udělat radost.
Ivo Novák, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

To znamená obleky, roušky a respirátory. Na začátku pandemie to byl problém?
My jsme byli připraveni na zásahy u biologicky rizikových pacientů. Máme vyškolen a vycvičen biohazard tým. To je výjezdová základna, která je na tyto situace dlouhodobě připravována. Všichni v uvozovkách řadoví záchranáři a lékaři byli s touto problematikou seznámeni, ale na bazální úrovni. Najednou jsme byli postaveni do situace, že máme 300 členů biohazard týmů a všichni zasahují u pacientů s určitou mírou rizika. Samozřejmě není to ebola, ale všichni víme, co koronavirus dokáže v lidském těle způsobit.

Čtěte také

Loni na jaře jsme nevěděli jakým způsobem a jak rychle se nemoc šíří, ani jak může být nakažlivá.
Přesně tak, my jsme nastavili od počátku laťku tak, abychom mohli s čistým svědomím říct, že jsme chráněni. A musím konstatovat, že jsme tu laťku nastavili správným způsobem, protože v tuto chvíli nevím o jediném záchranáři, který by byl nemocí covid-19 nakažen při výkonu práce nebo při zásahu. Takže pokud se naši záchranáři a naše posádky chrání podle předem schválených a stanovených postupů a pokynů, tak jsou chráněni dobře. Samozřejmě už jsem naznačoval, že to nebylo úplně od nuly. Muselo se to nějakým způsobem vyvíjet. Ze začátku to byla trošku improvizace. Všichni jsme sháněli, co se dalo. Dnes už je výbava někde jinde, je daleko sofistikovanější. Používáme kvalitnější výbavu. Nemusíme už improvizovat různými pláštěnkami a shánět z obchodů nějaké ochranné prostředky.

Na začátku vám tedy posloužily i pláštěnky?
Zejména v té akutní fázi, když vypukla epidemie nebo byl vyhlášen nouzový stav v březnu loňského roku, tak s tím zásobováním byly problémy. Tam jsme ještě museli vyřešit otázku dekontaminací sanitek. Sháněli jsme a nakupovali generátory ozonu, kterými ve velké většině teď sanitky dekontaminujeme. Plus k tomu musely být vytvořeny adekvátní pracovní postupy. Muselo proběhnout patřičné školení, takže všichni měli plné ruce práce s organizováním, sháněním a stanovováním postupů.

O kolik vlastně narostly vaše výjezdy v souvislosti s koronavirem? Protože k tomu musíme připočítat samozřejmě například infarkty nebo dopravní nehody.
Než řeknu nějaké číslo, tak je potřeba trošku stanovit podmínky. Určitě je velmi důležitá skutečnost, že v období mimo koronu, to znamená ve všech ostatních letech na přelomu roku, drtivou část našich výjezdů, zejména na střediscích v Trutnově, ve Vrchlabí a v Rychnově nad Kněžnou, přinášejí hory. Lidé jezdí na hory, lyžaři bourají, lámou si nohy. Takže potom číslo výjezdů prudce stoupá. A my letos tuto problematiku v podstatě neřešíme. Díky opatřením na hory jezdí minimum lidí a tak nám vysoké počty výjezdů z těchto důvodů ubyly. Přesto, když to srovnáme se stejným obdobím loňského roku, tak jsme o téměř 30 procent nad loňským průměrem.

Základna letecké záchranky v Hradci Králové začala fungovat v nepřetržitém provozu, tedy i v noci

Takže nárůst téměř o třetinu?
Běžně jsme měli průměr výjezdů za den třeba v lednu 2020 kolem 150 a dnes jich máme 180. Takže přesto, že nemáme ony horské zásahy, tak počet našich zásahů stoupl. Druhá věc, kterou je potřeba zmínit, že výjezdy jsou také delší. Protože vyjet k pacientovi, o němž předem víme, že je covid pozitivní, znamená, že se posádka musí na základně připravit, velmi rychle obléci. Samozřejmě v závislosti na naléhavosti vjezdu.

A potom dojedete k pacientovi a ošetříte ho.
Na začátku druhé vlny jsme nechávali lidi i doma. Pak už vzhledem k závažnosti některých stavů to znamenalo prakticky pokaždé transport nemocného do nemocnice. Tím pádem dekontaminace sanitky po předání, která také trvá desítky minut. Tam už jsme se naučili i tento postup určitým způsobem redukovat, protože musíme brát ohled na to, co se děje v terénu. Musíme být připraveni jet okamžitě na výjezd s nejvyšším stupněm naléhavosti, byť za cenu, že onu dekontaminaci nějakým předem daným vhodným způsobem zkrátíme a okamžitě vyjíždíme.

Přesto, že prakticky nemáme horské zásahy, tak počet našich výjezdů stoupl téměř o třetinu a je potřeba zmínit, že jsou také delší.
Ivo Novák, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Poděkují vám třeba také lidé, váží si vaší práce?
K nám chodí prakticky denně lidé, kteří něco donesou, nějakou sladkost, pozornost, vzpomenou si. Někteří z nich si vysloveně ani nepřejí, aby se to zveřejňovalo. Řeknou jen, že nám chtěli jen udělat radost. Potom jsou i větší firmy, například jsme dostali celý náklaďák minerálních vod. Pražská optika sama vytvořila nadační fond z něj nám zaplatila dioptrické brýle do ochranných masek, což osobně mohu ocenit úplně zásadním způsobem, protože komfort práce v této masce, která se nemlží, která mě ochrání a já přes ni vidím, je naprosto dokonalý.

Čtěte také

Na závěr možná můžeme říci nějaký apel na posluchače, jak mohou obyčejní lidé v této nelehké době pomoci vám záchranářům?
Je celá řada článků v tisku a spousta různých propagačních materiálů, které si kladou za cíl, říci lidem, jak se mají chovat, kdy mají volat záchranku a kdy naopak nemají volat záchranku. Lidi nám můžou pomoci zejména tím, že budou spolupracovat a řídit se našimi radami. Budou respektovat to, co se dozvědí na tísňové lince 155, protože naši operátoři jsou špičkoví odborníci na světové úrovni, kteří sami nejlépe vědí, jakým způsobem je péče organizovaná a umí volajícím poradit jednak s první pomocí, i s problematikou onemocnění covid-19. Pokud mají pacienti pocit, že se u nich toto onemocnění nějakým způsobem vyhrotilo, úplně ideální rada je obrátit se na linku 155 a domluvit se s nimi. Samozřejmě, dá se to řešit potom i naším příjezdem.

Ivo Novák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Říká Ivo Novák, záchranář a mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje. Já vám chci za všechny poděkovat za vaši práci. Vydržte, ať máme pandemii brzy za sebou.
Moc děkujeme, těší nás to. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související