Z Jilemnice dohlédneme až k jedné přírodní zajímavosti, tajemnému horskému hřbetu s názvem Kozinec

26. leden 2021

Na černobíle vykresleném reliéfu zimní krajiny může pozorný divák najít možná víc zajímavostí, než v moři jednotvárné letní zeleně! Objeví třeba, že i takový obyčejný Kozinec je vlastně horským hřbetem zcela výjimečným. Ale o tom už geograf Vlastimil Pilous a redaktorka Eliška Pilařová. 

Čtěte také

Bylo svatého Fabiána, nastala Fabiánská zima, jak říkali naši dědečkové. Všechny kopce kolem Jilemnice jsou zapadány, i ten pověstný Kozinec. Název tak dobrý pro pasení koz. On je to ovšem velmi zajímavá, možná až trochu tajemný kopec.

„Jilemnice je obecně považována za krkonošské městečko. Ale přitom se už nachází mimo Krkonoše a od tohoto pohoří ji právě odděluje hřeben Kozince. Kozinec je z geologického hlediska velmi zvláštní kopec. Přitom, že jeho vrcholová část je široká jen několik desítek metrů, tak je dlouhý 6 kilometrů."

Čtěte také

Proto je vrchlabský Kozinec, hrabačovský, jilemnický i víchovský.
„Táhne se od vrchlabských Vejsplach až k vesnici Víchová. A příčně ho protínají dvě údolí. A to Jilemky, co protéká přímo Jilemnici, a Sovinky, to je potok, který teče z Valteřic přes Brannou do Labe. Je to kopec, který možná nemá obdobu v celé naší republice. Nejen poměrem délky a šířky, ale i způsobem svého vzniku."

„Na rozdíl od Krkonoš, které jsou tvořeny krystalickými horninami, tak Kozinec už se nachází v horninách podkrkonošského permokarbonu, což jsou měkké sedimentární horniny, které velice rychle podléhají erozi."

Logo

Ale tady pronikla z zemskému povrchu žíla sopečného melafyru.
„Ten melafyr, tedy tvrdší hornina, zůstal trčet nad okolními měkčími a byl velmi výhodný jako kámen například pro výstavbu silnic. Takže jak v okolí Valteřic, tak v okolí Jilemnice je ta sopečná část doprovázena celou řadou starých lůmků."

Čtěte také

V zasněžené krajině je Kozinec poměrně výrazný hřbet.
„Díky tomu, že jsme tady mimo vegetační dobu, tak můžeme Kozinec krásně vidět. Zatímco ta mírnější část svahu v měkčích horninách je odlesněná, tam jsou převážně louky a pole, ta úzká hřebenová část, tvořená sopečnou horninou, byla hospodářsky těžko využitelná, protože je strmější. Proto je na ní úzký a dlouhý pruh lesa. Ten přesně ukazuje, kde vystupuje sopečná hornina."

Název Kozinec tedy vůbec nemusí pocházet od pasení koz, ale geneze může být jako u kozího hřbetu. Protože se skutečně podobá kostnatému kozímu hřbetu.

„Vzhledem k tomu, že je prakticky ze všech stran obklopen vesnicemi, tak bych se přeci jen spíš klonil k tomu, že ty svahy sloužily jako pastviny. Proto ten prozaičtější vznik názvu Kozinec je asi pravděpodobnější," dodává Vlastimil Pilous.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.