Vrchol Sněžky má velikost půlky fotbalového hřiště. Přitom ho navštíví až 10 000 lidí za den

30. červenec 2020

Krkonošský národní park tvoří chráněné území nalézající se na geomorfologickém celku Krkonoše v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Ze Správy Krkonošského národního parku dnes za námi přijel tiskový mluvčí Radek Drahný. 

V letních tropických dnech je na horách určitě příjemně. Jak jste zvládli zatím nejteplejší den letošního roku?
Na horách je vždy příjemněji než ve městech. To je samozřejmě obecná pravda. Já s nadsázkou říkám, že pokud je v Praze, Hradci Králové a v Pardubicích 35 stupňů, tak na horách máme o 10 stupňů méně. A když fouká vítr, tak je pocitová teplota ještě mnohem příjemnější.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jsme v polovině prázdnin, do Krkonoš míří tisíce turistů. Jak vypadá letošní návštěvnost? Je znát, že lidé zůstávají víc doma v České republice?
Je to opravdu znát. Není to třeba skokové, ale opravdu do Krkonoš letos přijelo víc návštěvníků než v minulém roce. A nepochybně je dost citelná změna struktury návštěvníků. To znamená, že máme málo zahraničních návštěvníků, jsou to převážně Češi a čím blíž k polské hranici, tím víc Poláků.

Sněžka je symbol, naše nejvyšší hora, ale i jedno z nejvzácnějších míst z hlediska ochrany přírody. I proto jsou Krkonoše národním parkem.
Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku

Na začátku sezony jste zavedli několik novinek, ať už to bylo rozdělení zón nebo změna značení cyklotras. Co všechno je tedy jinak?
Je pravda, že letošní rok byl pro nás, ale vlastně pro všechny, pro celou republiku, hodně přelomový. Samozřejmě jednak koronavirus, ale v Krkonoších jsme na něj byli v uvozovkách připraveni. Hory tyto věci rozprostřou, ale co nás čekalo v letošním roce v souvislosti se změnou zákona, to byla změna zonace. Ta vstoupila v platnost 1. července a v souvislosti s tím také vstoupily v platnost nová klidová území. To jsou věci, které návštěvníky zajímají. Zonace prakticky pro návštěvníka nemá velký význam, protože směřuje vůči správci území a říká tedy nám, Správě Národního parku, jak máme o dané území pečovat. Ale klidová území se už návštěvníků týkají. Prakticky jsou v nich stejná pravidla jako v dřívější první zóně. Tedy v klidových územích turista může procházet po turistických cestách a nesmí vstupovat do volného terénu.

Čtěte také

Jisté kroky musela správa parku udělat také na Sněžce, protože tam průměrná denní návštěvnost stoupla až na 5 000 lidí, ve výjimečných případech dokonce na dvojnásobek. Jak to vypadá v těchto dnech u lanovky na Sněžku?
A to je druhé, řekněme revoluční opatření. Návštěvnost vrcholu Sněžky je opravdu extrémní. Těch pět tisíc lidí denně je normální průměr. Ve dnech, kdy je opravdu krásné počasí, je volno, třeba prodloužený víkend, tak může opravdu návštěvnost dosahovat až dvojnásobku. A když si vezmeme, že vrchol Sněžky má velikost půlky fotbalového hřiště, tak můžeme s nadsázkou říct, že když v poledne chcete rozpažit, tak není možné se nikoho nedotknout, kolik tam je lidí. Logicky tomu odpovídají i čekací doby na lanovku, která jezdí nejen z Pece pod Sněžkou, ale i z polského Karpacze na Kopu. A musím připomenout, že vrchol Sněžky je sice symbol, nejvyšší hora České republiky, ale také to je jedno z nejvzácnějších míst z hlediska ochrany přírody u nás. I proto jsou Krkonoše národním parkem. V minulosti se stávalo, že množství návštěvníků, kteří na Sněžku přichází, způsobovalo potíže v tom, že nerespektovali prostor, kde se mohou pohybovat a chodili si sedat na alpinské trávníky. Ty jsou jedinečné a křehké. Rostou tam rostliny, které se nevyskytují jinde v České republice, pouze na Sněžce. Rozrazil chudobkový, pampeliška krkonošská. Na těch trávnících hnízdí ptáci, lindušky, pěvušky, opět základ jejich výskytu je právě v Krkonoších nebo přímo na Sněžce. A i když třeba jen malé procento lidí nerespektovalo omezení na vrcholu Sněžky, tak to představuje ohromnou zátěž. Takže v letošním roce jsme kromě vyhrazení prostoru z minulosti, kde byly řetězy a piktogramy informující, aby lidé nevstupovali do volného terénu, kolem Sněžky umístili ochranné sítě. Ty fungují skvěle, prakticky všichni lidé se drží za nimi. Ale trochu nám dělá starosti, že v okamžiku, když síť skončí, tak mají někteří pocit, že najednou mohou chodit kdekoliv. A nedochází jim, že jsou stále v klidovém území národního parku, kde se mohou pohybovat pouze po turistických cestách.

Krkonoše lákají každoročně velké množství turistů

Další aktualitou je, že dělníci opravují úsek frekventované cesty od Růžové hory na Sněžku až po Traverz. A jezdí tam i těžká technika. Co přesně to vyžaduje od turistů?
Všechno souvisí se vším. Tato cesta je jednou z nejdůležitějších výstupových cest na Sněžku, a proto je třeba ji opravit, aby byla v tak dokonalém stavu, aby ji množství návštěvníků, kteří tam chodí, neničilo a neničilo ani okolní přírodu tím, že budou vyšlapávat stezičky okolo. Tato cesta je opravovaná už třetím rokem, letos oprava končí. Právě teď probíhají práce i s pomocí těžší techniky, což pro návštěvníky znamená, že v daném okamžiku nebudou moct projít. Neznamená to, že by nemohli projít celý den, ale třeba v půlhodinových intervalech pracovníci stavební firmy řídí provoz tak, aby se turisté nemotali potkat s koly bagrů.

Krkonoše nejsou jen Sněžka a pramen Labe. Ukrývají hrady, zámky, vodopády i mnohá stinná přírodní místa

Turisté jsou zatím ukáznění?
Zatím omezení respektují. Takže stavební firma nemusela přistoupit k absolutní uzavírce cesty. Opravy probíhají za provozu.

Čtěte také

Mluvíme o novinkách letošní sezóny a další z nich je, že Správa KRNAP vydala samolepky s textem Podporuji Krkonošský národní park. V čemu přesně tyto samolepky slouží?
Ten cíl je jednoznačný. My jsme tím trochu reagovali na situaci, kdy nám opakovaně píší návštěvníci Krkonoš své poselství. Byli jsme v Krkonoších, líbilo se nám tady, všímáme si, jak jsou krásně opravené cesty, jaká je tady bezvadná infrastruktura pro návštěvníky, rádi bychom přispěli, ale nevíme jak. Než vypisovat složitě darovací smlouvy, tak jsme vymysleli s naším auditorem mechanismus benefičních samolepek s nápisem Podporuji Krkonošský národní park. Ty jsou v hodnotách 100, 500 a 1000 korun. Kdo si tedy váží toho, jakou práci v Krkonoších děláme a chtěl by přispět k ochraně přírody a k další práci na záležitostech pro turisty, tak si může samolepku zakoupit. Pochopitelně není to věc, která by vytvořila milionové rozpočty, celkově je vydáno samolepek za 300 000 korun. Ale všechny peníze následně použijeme na aktivity pro návštěvníky hor. Ať to bude oprava nějaké cesty, oprava mostku, nová naučná stezka. Určitě ale budeme veřejnost informovat, na co byly takto získané peníze použity.

Krkonoše nejsou jen Sněžka a pramen Labe. Ukrývají hrady, zámky, vodopády, krásné církevní památky i mnohá stinná přírodní místa.
Radek Drahný, tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku

V Krkonoších je stále co upravovat a opravovat. A stojí to miliony korun. Jsou už nějaké konkrétní plány, co se bude dít v budoucnu?
Ony ty úpravy nestojí stovky tisíc ani miliony, ony stojí desítky až stovky milionů. Peníze, které do regionu dostáváme, jsou velmi vidět a jsou významné. V opravách cest je to vidět každým rokem. Opravujeme kilometry cest, mnohé z nich klasickou metodou štětování, která nám dává záruku, že cesta vydrží obrovský nápor návštěvníků. Pracujeme na různých projektech, ať to jsou monitoringy zvěře nebo rostlin a v neposlední řadě se snažíme i pracovat na zadržení vody v krajině. Teď aktuálně pracujeme na projektu budování přehrážek. To jsou stovky míst, kde budeme zadržovat vodu v krajině, aby rychle neodtékala a hory tak byly zelenější.

Čtěte také

Najdou se ještě v Krkonoších místa, kde nikoho nepotkáme?
Takových míst je v našich nejvyšších horách dokonce většina. Mnoho lidí si myslí, že Krkonoše jsou pouze Sněžka nebo pramen Labe. Ale to není vůbec pravda. Kdo si vezme do ruky mapu nebo navštíví informační centrum a prohlédne si tiskoviny, které k tomu účelu vydáváme, tak zjistí, že máme v horách hrady a zámky, máme Vrchlabský zámek, máme Nístějku, zříceninu hrádku nad Jizerou, máme Štěpanický hrádek, máme krásné církevní památky a to nejen kostely ve městech, ale i různé kapličky v krajině, které jsme za poslední roky s různými občanskými sdruženími opravili a dnes návštěvníkům poskytují krásný zážitek. Ale jsou i mnohá stinná přírodní místa. Máme krásné vodopády, ať je to Kozelský vodopád pod Horačkami, Huťský vodopád na Rokytnicku. Nebo když půjdete kolem Malé Úpy, tak narazíte na tři vodopády za sebou. Jsou to krásná místa. A nemohu zapomenout ani na krkonošskou architekturu a to jak lidovou, zde je Malá Úpa úplně ukázkový příklad, když se někdo zajímá o lidovou architekturu. A nemůžete minout nedaleké Albeřické lysečenské údolí. Ovšem hory jsou dnes i ukázkou krásné moderní architektury. Když budou chtít zájemci o hory získat víc informací, mohou navštívit naše informační centra, kde na tato konkrétní témata máme aktuálně vydané brožury nebo si je mohou stáhnout z našich webových stránek. A mohou objevovat hory po svém.

Která jsou vaše oblíbená místa v Krkonoších?
Já mám rád stín, lesní zákoutí. A v horké letní dny je určitě milé objevit například Kotelský potok nebo vyrazit z Janských Lázní po Černohorské naučné stezce.

Najdeme v Krkonoších i turistické trasy vhodné pro rodiny s dětmi?
Většina tras v Krkonoších je vhodná pro děti, záleží, jak jsou turisticky zdatné. Ale pokud má někdo obavy, jestli výlet malé dítě zvládne, tak jsou i pro rodiče s kočárky určeny trasy v takzvaném projektu Krkonoše bez bariér, což jsou tedy trasy pro handicapované, ale myšleno nikoliv pouze pro vozíčkáře a pro všechny, kteří mají své nároky na podobu cesty. Ať to jsou senioři nebo rodiče s kočárky.

Jana Kudyvejsová a Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes Radek Drahný z Krkonošského národního parku a pozval nás do Krkonoš. Moc děkujeme za tipy a přejeme hezké léto.
Přiďte pobejt.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související