Ve zdech Stachelbergu dřímá velký lidský příběh. Na 186 schodů v podzemí „Ježové hory“ nezapomenete

13. červenec 2020

Máme pro vás jeden pěkný prázdninový tip na výlet a také za poznáním naší vojenské historie. Pozveme vás na prohlídku dělostřelecké tvrze Stachelberg na Trutnovsku, která byla budována jako součást hraničního opevnění a měla být největší a nejmodernější pevností v předválečném Československu. Víc nám poví Pavel Holzknecht, správce pevnosti.

Kde vůbec Stachelberg najdeme a jak se k vám dostaneme?
K nám na Stachelberg se dostanete, když pojedete na Trutnov, tvrz leží na vysokém kopci mezi městy Trutnov a Žacléř. To je cesta k našemu muzeu.

Pavel Holzknecht ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A uvidíme vás z dálky, protože jde opravdu o velkou a monumentální budovu.
Mnoho lidí k nám jede a absolutně neví, jak nás najdou. Já vždy říkám, že nás najdou úplně jednoduše. V loňském roce bylo u nás postaveno velké záchytné parkoviště od města Trutnova a hned vedle silnice stojí jeden z řopíků lehkého opevnění. Říkám, tak to je váš záchytný bod. Jakmile uvidíte tento objekt, tak víte, že jste na správné cestě. Tam auto zaparkujte a můžete jít po značené cestě k nám do muzea a tvrze.

Stachelberg byl plánován jako největší dělostřelecká tvrz v rámci československého opevnění. 11 objektů v nejvyšší odolnosti.
Pavel Holzknecht, správce pevnosti Stachelberg

Pojďme k historii Stachelbergu a připomeňme si historii tohoto velkého opevnění.
Stachelberg je součástí československého opevnění, které bylo stavěno mezi lety 1935 a 1938. Královehradecký kraj má v tomto ohledu jednu z nejmohutnějších pevnostních linií, která byla stavěna a plánována. Z 13 dělostřeleckých tvrzí jich bylo 6 plánováno zde v Královehradeckém kraji. Je to unikát českého státu.

Čtěte také

Něco bylo naplánovalo a co se nakonec stihlo do postavit do roku 1938, než to Mnichovská dohoda zarazila?
Je potřeba říct, že jelikož se stavělo od Moravské Ostravy směrem na Krkonoše, tak my jsme byli jedni z posledních, kde výstavba započala v celém Královehradeckém kraji. Takže zde máme prakticky rozestavěné tvrze. kromě tvrze Hanička, která byla jediná stavebně dokončena. Ostatní tvrze byly buď rozestavené, tvrz Skutina, známá tvrz Dobrošov a respektive Stachelberg, která je někdy také označována Ježová hora. Pak další tvrze Poustka a Jírová hora byly pouze plánovány.

Ve zdech pevnosti Stachelberg je cítit i silný lidský příběh

Stachalberg měl být největším objektem, největší stavbou na této linii?
Stachelberg byl plánován už od prvopočátku jako největší dělostřelecká tvrz v rámci československého opevnění. Celkem 11 objektů v nejvyšší odolnosti spojených podzemními prostory v hloubce 20 až 60 metrů pod zemí. Nejmohutnější pevnostní výzbroj. Vůči nepříteli mířilo 10 houfnic ráže 10 cm, což žádná jiná další tvrz v československém opevnění nemá. Pak několik protitankových kanonů, několik desítek kulometů lehkých či těžkých, minomety. Opravdu to nejmohutnější co můžete najít, tak je na Stachelbergu.

Plánovalo se 3,5 kilometrů chodeb a sálů. Veškeré prostory byly vyraženy a zhruba 15 procent z nich bylo vybetonováno.
Pavel Holzknecht, správce pevnosti Stachelberg

Určitě to souvisí i s místem, kde Stachelberg leží.
Jednak bylo to vývojem. Vojáci doopravdy zkoušeli, severní Morava byla, dá se říct, takový zkušební polygon, kde se pevnosti začaly stavět. A postupně, jak to šlo k nám, tak se to rozvíjelo. Nešetřilo se penězy a ta mohutnost pak v terénu vynikala. Samozřejmě přispělo k tomu i to, že Trutnovsko bylo v předchozích staletích přímým vstupem do české kotliny. Tudy k nám vojska proudila v roce 1866. Jedním z důvodů byla tedy i tato historická zkušenost.

Čtěte také

Co v pevnosti uvidíme, když nás pustíte dovnitř?
Největším lákadlem u nás na Stachelbergu je hluboké podzemí, 20 až 60 metrů pod zemským povrchem. Ale tvrz není dokončena a lidi vidí, co byli naši dědové před těmi 80 lety schopni postavit za tak krátkou dobu.

20 až 60 metrů pod zemským povrchem. To je celý panelák.
186 schodů do podzemních prostor a samozřejmě ty schody musejí potom návštěvníci vyšlapat nahoru, což je pro ně někdy fyzicky dost náročné. Když se jich nahoře zeptáte, tak to je jedna z věcí, které si od nás budou navždy pamatovat.

Ve zdech pevnosti Stachelberg je cítit i silný lidský příběh

Kolik procent z těch plánů se na Stachelbergu stihlo postavit?
Plánovalo se 3,5 kilometrů chodeb a sálů. Veškeré prostory byly vyraženy a zhruba 15 procent z nich bylo vybetonováno. Dnes máme pro návštěvníky zpřístupněno přibližně 700 metrů. Velká část podzemí je nenávratně zničená místním lomem.

Naším cílem je dát pevnostem lidský rozměr. Někdo musel tyto stavby vyprojektovat, naplánovat, postavit a potom i bránit.
Pavel Holzknecht, správce pevnosti Stachelberg

Ve zdech Stachelbergu je určitě cítit i silný lidský příběh.
Samozřejmě lidský příběh tam je a my ho chceme lidem ukázat, to je i naším cílem. Protože my dnes vidíme pouze betonové stěny, vyražené tunely, prázdné bunkry, ale za tím někdo prostě stojí lidé. Jsou to jednak vojáci, kteří to projektovali a plánovali. I lidé, kteří to stavěli a také ti, kteří měli pevnost bránit. Návštěvníci by si to všechno měli uvědomit. Že tato tvrz nevznikla jen tak, ale že někdo s tím musel přijít a někdo to musel naplánovat a postavit.

Čtěte také

A s tím souvisí i naše výzva, se kterou se obracíte na veřejnost.
Naším cílem je doopravdy dát pevnostem lidský rozměr. Chceme lidi vyzvat, jestli by se nepodívali do svých rodinných archivů po babičkách a dědech. Třeba by tam najít pro nás zajímavé věci. Ať jsou to fotografie obyčejných vojáků nebo i různé pracovní knížky, kde by mohlo být napsáno, že ti lidé stavěli pevnosti, nebo i různé vojenské dokumenty. My se snažíme po dlouhá léta tyto dokumenty nacházet v různých českých i slovenských archivech. Samozřejmě i v Německu jsou tyto archivy. Ovšem soukromé archivy jsou pro nás velmi nedostupné, nevíme, kde je máme úplně stoprocentně hledat.

Pokud někdo něco zajímavého objeví, tak se má obrátit na vás?
Kolikrát člověk něco najde a ani neví, co to je. Bylo by hezké, kdyby se na nás lidé obrátili zeptali se, jestli by se nám to třeba nelíbilo.

Tvrz Stachelberg - obr na prahu Krkonoš
Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

Posledně jste mi říkal, že u vás v podzemí provázejí jen samé ženy. Platí to pořád?
Ano, naše podzemní prostory nejvíc provázejí průvodkyně. Je to i z toho důvodu, že jsou jednak hezčí a také zodpovědnější.

Jakub Schmidt a Pavel Holzknecht ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak se i na ně přijeďte podívat. Na Stachelberg nás pozval Pavel Holzknecht. Díky a na shledanou.
Já vám děkuji za pozvání a na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související