Řekni mi, kolika zvířatům jsi pomohl od bolesti, a já ti povím, jaký jsi zvěrolékař

10. únor 2018 09:05

Parafráze známého rčení se velmi dobře hodí k veterináři Lukáši Pavlačíkovi ze Safari Parku Dvůr Králové. Právě tam se teď vydáme. Naposledy potřebovala pomoc doktora Pavlačíka sloní samice Saly. Ošetření, které mělo zabránit štěpení klů, trvalo necelé dvě hodiny. O co přesně šlo a jaký měl veterinární zákrok průběh, zjišťovala redaktorka Dana Voňková.

Slon africký je největší suchozemský savec, dorůstá až do výšky 4 metrů.

Na konci chobotu má dva citlivé „prstíky", které slouží k dýchání, čichání, pití, sprchování a podávání potravy. Dalším výrazným znakem jsou obrovské silně prokrvené ušní boltce, pomocí kterých odčerpává přebytečné teplo.

Samec i samice mají kly. Ty rostou slonům celý život. Největší kly, jaké byly u slona zjištěny, měřily více než 3 metry a vážily přes 100 kg.

Sloni mají velmi jemný čich a dobrý sluch. Vnímají pro lidi i neslyšitelné infrazvuky a mohou se navzájem dorozumívat na velké vzdálenosti. Navíc sluchem zaznamenají také otřesy půdy a dokonce i změny atmosférického tlaku.

Sloni se potřebují dorozumívat hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe členové stáda navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas, který se dříve považoval za kručení v břiše, ale dnes se ví, že ho slon vydává kloktáním v chobotu. Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.

Mladí samci se při bojových hrách staví proti sobě a zamávají choboty. Pak se proti sobě rozeběhnou a začnou se choboty přetlačovat. Když se ani jednomu nepodaří druhého přetlačit, vrátí se oba zpět na původní místo a souboj začnou znovu.

Dominantní jedinec si ve skupině zjednává pořádek jen zatočením chobotu nebo zvířením prachu. Někdy je při tom slyšet i sloní troubení.

Ošetření slonice Saly
autoři: Milan Baják , DV
Spustit audio

Související