Plísní v bytě se zbavte. Vysoké koncentrace spor v ovzduší mohou poškozovat zdraví

13. březen 2018

Ing. Lucie Dohnalová hovoří v naší radioporadně na téma: Co jsou to plísně? Jejich zdravotní rizika a jak na plísně vyzrát.

Plísně jsou mikroskopické houby, které rostou všude tam, kde je dostatek vlhkosti. Ve venkovním prostředí rostou nejčastěji na rostlinném opadu a v půdě. Mohou růst v širokém rozmezí teplot, většinou rostou dobře při teplotě kolem 25 °C. Proto se plísním nejvíce daří v přírodě od jara do podzimu a po celý rok v domech s vlhkými zdmi. Na zdech jsou živinami pro plísně mikročástečky organické hmoty z ovzduší.

Plísně však dokáží růst a rozmnožovat se i při teplotách pod 10 °C, známe je rostoucí např. i na potravinách v lednici. Takže mohou růst i na zdech bytů. ve kterých se příliš netopí.

Plísní v bytech se dobré se zbavit

Plísně se rozmnožují rozrůstáním mycelia a sporami. Spory jsou rozmnožovací útvary plísní. Po dopadu spory na vlhké místo s živinami začne spora plísně klíčit, poté roste a vytváří reprodukční orgány. Z nich jsou do okolního prostředí uvolňovány zralé spory. Ty jsou velmi malé a lehké a tak jsou unášeny vzduchem na velké vzdálenosti.

Vysoké koncentrace spor plísní v ovzduší jsou pro zdraví člověka nebezpečné, protože může dojít ke vzniku alergického onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie ovlivňuje průběh řady infekčních onemocnění.

Obecně lze říci, že alergici jsou k infekcím vnímavější a infekce u nich mohou mít těžší průběh.

Plísně mohou poškozovat zdraví člověka i jinými způsoby. Při růstu produkují těkavé organické látky, některé z nich člověk vnímá jako plísňový zápach. Tyto látky mohou poškozovat sliznice dýchacích cest, dráždí oči, v nose a krku, způsobují bolesti hlavy a podráždění pokožky.

Plísní v bytech se dobré se zbavit

Některé druhy plísní mohou způsobit i velmi závažná onemocnění, např. po vdechnutí spor patogenních druhů plísní mohou v tělních orgánech spory vyklíčit a růst, což se projeví orgánovými mykózami. Rozvoj těchto patogenních druhů může vyvolávat i na povrchu těla různá kožní onemocnění, záněty oční rohovky a další.

Viditelné nárůsty plísní různého zbarvení na zdech nebo i předmětech jsou husté porosty těchto mikroskopických hub a jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spor plísní v ovzduší, která i mnohonásobně převyšuje jejich koncentrace ve venkovním prostředí.

Vlhkost na površích je základní podmínkou pro růst plísní v interiéru

V současné době se plísně v bytech vyskytují nejčastěji v důsledku nevhodného užívání bytu (nedostatečné větrání a nedostatečné vytápění) po instalaci nových těsných oken. Nová těsná okna neumožňují výměnu vlhkého vzduchu z místnosti za méně vlhký venkovní vzduch škvírami a netěsnostmi kolem okenních rámů. Neodvětraná vodní pára z ovzduší kondenzuje a vsakuje se do zdí bytů.

Plísní v bytech se dobré se zbavit

Riziko výskytu plísní v bytech se zvyšuje:
- v místech, kde je snížená tepelněizolační schopnost části obvodové konstrukce (tepelný most). K tomu dochází v nezateplených nebo nevhodně zateplených objektech.
- v bytech, ve kterých se suší prádlo či provádějí jiné činnosti spojené s odpařováním vody (pěstování květin, chování rybiček v akváriích atd.).
- v malých bytech, které užívá více osob.

Základním hygienickým doporučením je, aby se ve vnitřním prostředí člověka nevyskytovaly nárůsty plísní na površích. To znamená odstranění stavební závady nebo změna užívání bytu, nejčastěji víc větrat.

Ing. Lucie Dohnalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Nárůsty stávajících plísní je nutné odstranit. K tomu se používají dezinfekční přípravky. Dezinfekce míst napadených plísněmi se vždy provádí mokrou cestou tak, aby se spory plísní nemohly uvolňovat do ovzduší.

Dezinfekci je vhodné provádět při otevřeném okně, není-li to možné, tak ihned po ní je nutné místnost vyvětrat.

autoři: Milan Baják , Blanka Malá
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.