Pití v létě! Půllitr piva jako krajíc chleba. A rozlišujte mezi šťávou, džusem, nektarem a limonádou

1. srpen 2019

Je léto, chvílemi i tropické teploty, a tak více než kdy jindy sáhneme po něčem k pití. Samozřejmě nejlepší z pohledu zdraví by měla být čistá pitná voda. Jenže tu není každý, ať už z jakéhokoli důvodu, ochoten pít.

Ing. Hana Střítecká z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ředitelka spolku Fér potravina, v naší radioporadně tentokrát na téma: nápoje a letní osvěžení.

Jsou pro nás opravdu bio jogurty to pravé? Zkuste se zeptat aplikace FÉR POTRAVINA

Jogurt, fíky, ostružiny, rybíz

Ing. Hana Střítecká, Ph.D, ředitelka spolku Fér potravina, v naší radioporadně na téma: BIO výrobky - jsou pro nás opravdu to pravé? Zaměřeno na jogurtové výrobky. Aplikace FÉR POTRAVINA.

Většina z nás příliš nerozlišuje mezi šťávou, džusem, nektarem, limonádou. V jednom musí být pouze ovoce, jinde to může být jen obarvená, doslazená voda. Jak to poznáme?

Pokud chceme, aby byl výrobek byl jen z ovoce nebo zeleniny musíme hledat 100 % džus nebo mošt. Zde se liší už jen tím, zda jsou rovnou z lisované šťávy nebo z koncentrátu - tzn. vysušení šťávy a pak po převozu do zpracovatelského závodu znovu doředění vodou do původní „hustoty". V každém případě tato informace musí být zřetelně uvedena na obalu.

FÉR potravina, to jsou podrobné a aktualizované informace o potravinách, výživě a zdravém životním stylu.

Ještě se můžeme setkat s čerstvou (fresh) ovocnou nebo zeleninovou šťávou. Dříve platilo, že může být šetrně ošetřena - tzv. paskalizací (vysokým tlakem, nízkou teplotou), nově lze takto označit opravdu jen šťávy, které nebyly vystaveny žádnému dalšímu ošetření.

Letní pití! Rozlišujte mezi šťávou, džusem, nektarem a limonádou (ilustrační foto)

Pak tu máme nektary, což jsou 25 až 50 procentní ovocné šťávy (podle druhu ovoce) doplněné vodou, ale i cukrem nebo jinou sladivou složkou.

Horší už to pak je s ledovými čaji nebo „limonádou", respektivě obecně čímkoli, co je označeno pouze jako nápoj.

Ing. Hana Střítecká ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ve většině ledových čajů nenajdeme více než 0,06 až 0,4 % extraktu z čaje, navíc neznáme žádné bližší informace o kvalitě daného čaje, ze kterého je extrakt udělán. Pokud má mít ledový čaj nějakou ovocnou příchuť - broskvovou, jahodovou, citronovou, borůvkovou - najdeme tu ovocnou šťávu, která je opět ve velmi malém množství od 0,1 % do 4 %, přičemž vyšší hodnota je jen ve velmi kvalitních ledových čajích.

Jak to, že má takový nápoj vůbec nějakou chuť?

Vysvětlením je samozřejmě přidání aroma, které "nesmí" chybět v téměř žádném ledovém čaji. Výhodou je, když je dané aroma alespoň přírodní. Jako sladidlo se používá cukr, glukozový, glukózo - fruktózový sirup, steviosid (E 960 - výtažek ze stévie), sukralóza (E 955) nebo zcela umělá sladidla typu Acesulfan (E950) nebo aspartam (E951). Ale naštěstí se najdou se už i zcela neoslazené čaje.

Ledový čaj (ilustrační foto)

U ovocných nápojů nebo „nějak chutnajících" limonád je to bohužel obdobné - podíl ovocné šťávy je velmi nízký nebo vůbec žádný. Základ je z některé z výše uvedených „sladidel" a přidané barvivo a povětšinou umělá příchuť. Ale i zde se samozřejmě najdou výjimky.

Rada zní: ČTĚTE ETIKETY POTRAVIN

Pokud je ale nepřečtete nebo jim úplně nerozumíte i zde u nápojů může pomoci aplikace FÉR potravina. Aplikace FÉR potravina je ke stažení zdarma v Google Play nebo App store.

Nechceme být ‚popelnicí Evropy‘. Fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?

Dvojí kvalita potravin. Nechceme být popelnicí Evropy

Ing. Hana Střítecká hostem v naší radioporadně. Téma: fér potravina a dvojí kvalita potravin. Jak se nenechat napálit?

Pokud bychom zůstali u nápojů zcela obecně, tak je zde novinka u nápojů alkoholických - musí se na nich značit energetická hodnota, protože třeba takové pivo může být docela dobrý zdroj energie.

Pro milovníky čísel: 100 ml poctivé Plzně 178 kJ, bílé víno 280 kJ, cider zhruba 200 a poměrně oblíbený Aperrol spritz až 360 kJ. Přeci jen jsme národ pivařů, takže zjednodušeně co půl litr, to krajíc chleba. Jak velkou část bochníku kdo sní, to ať už si spočte každý sám.

Celou radioporadnu s Ing. Hanou Stříteckou si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související