Objevte krásu zvířecích kostí na největší veřejně přístupné sbírce koster zvířat z celého světa

5. květen 2018 10:40

Expozice má název Umění pod kůži aneb krása kosti a patří k nejzajímavějším novinkám letošní sezóny. Najdete ji v prostorách správní vily a obsahuje 330 kosterních exponátů. Valná část z nich tvoří soukromou sbírku ředitele královédvorského safari parku Přemysla Rabase, za kterým se vypravila redaktorka Dana Voňková.

Výstava nabízí ucelený průřez zoologickým systémem obratlovců. „Mezi nejcennější vystavené předměty patří nepochybně kostra ptakopyska podivného, tasmánského čerta nebo samice Nabiré, jednoho z posledních nosorožců bílých severních na světě," říká ředitel safari parku Přemysl Rabas.

Ve sbírce tedy máte možnost vidět také kostru velmi zvláštního zvířete - ptakopyska. Pojďme si doplnit školní vědomosti a řekněme si, že ptakopysk je noční a obojživelný živočich, obývá malé řeky od chladných tasmánských vysočin a Australských Alp až po tropické deštné pralesy pobřežního Queenslandu.

Ve vnitrozemí není jejich výskyt příliš dobře znám. V Jižní Austrálii už vyhynul.

Ptakopysk podivný je výtečný plavec, všechny čtyři nohy má opatřeny plovacími blánami. Když plave, od ostatních australských savců ho lze rozeznat podle toho, že nad hladinou nejsou vidět uši. Při plavání má oči pevně zavřené a plně se spoléhá na zbylé smysly. Ocas a zadní nohy mu slouží pouze ke kormidlování.

Expozice Umění pod kůži aneb krása kosti v Safari Parku Dvůr Králové

Ptakopysk se ve volné přírodě dožívá věku 16 let, v zajetí se však nepodařilo chovat ptakopyska déle než 6 let. První exemplář ptakopyska byl chycen v roce 1797 v řece u Sydney. Vědecky popsán byl o rok později v Anglii - původně byl považován za „falzifikát".

Mladí ptakopyskové mají trojhroté stoličky, dospělý jedinec zuby nemá. Ptakopysk má nezvyklé rozestavení kostí v ramenním kostním pletenci, včetně jeho „meziklíční" kosti, která je běžná spíše pro plazy či obojživelníky a u žádného jiného savce ji nenajdeme. S plazy má ještě další společný znak, podobné držení těla. Nohy má po straně těla, nikoliv pod ním.

Samci ptakopyska mají jedovaté ostruhy na zadních nohách, dlouhé až 1,5 cm. Ostruhy používají v územních bitvách a bojích proti svým sokům. Jed není pro člověka smrtelný, ale způsobuje nesnesitelnou bolest a otoky, které mohou trvat i několik měsíců.

Expozice Umění pod kůži aneb krása kosti v Safari Parku Dvůr Králové

Krmí se převážně červy a larvami hmyzu, blešivcem a sladkovodními raky, které vydoluje z říčního dna zobákem, nebo je chytne při plavání. Jeho zobák je velmi citlivý, je schopen najít kořist na základě rozpoznání slabého elektrického pole, které vysílá každý živočich. Tento smysl má ptakopysk nejvyvinutější ze všech savců.

Ptakopysk snáší vejce, které se podobají kožovitým zárodkům hadů a ještěrů. Mláďata sají mléko z břicha matek.

Mimo jednotlivých koster nebo jejich částí přináší návštěva expozice pohled rovněž na konkrétní obrazy z divočiny, jako je například soubor mrchožroutů hodujících na uhynulém slonovi. Zajímavými exempláři jsou také části koster primátů, z nichž některé afričtí domorodci upravili do rozmanitých podob jako své fetiše.

Expozice Umění pod kůží aneb krása kosti v Safari Parku Dvůr Králové je přístupná každý den od 9 hodin.

autoři: Milan Baják , DV
Spustit audio

Související