Netopýři obsadili po vojácích pevnosti Dobrošov a Josefov. Jsou to evropsky významná zimoviště

11. únor 2020

Co víte o netopýrech? Aktuální čínský koronavirus je s největší pravděpodobností spojený právě s netopýry, protože existuje podezření, že se od nich mohl přenést na člověka. Víc nám o těchto pozoruhodných zvířatech určitě poví přírodovědec Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové. 

Vy víte o netopýrech skoro všechno. Také jste slyšel, že se koronavirus přenesl do lidské populace možná z netopýrů?
Nejen že jsem to slyšel, ale i četl. Všechny údaje o tom se zdají se být naprosto zjevné a jasné. Ten kořen jsou netopýři, ale netopýři samotní by v tomto případě nestačili. Viry jako takové jsou velmi zajímavé formy života. My, stejně jako ostatní zvířata, máme spoustu svých virů, které už ale dávno neškodí. Za mnoho milionů let společné existence jsme si je v podstatě ochočili a žijeme s nimi, aniž bychom si jich všimli. Problémem jsou viry, které přijdou od jiných organismů, které se do nás mohou dostat nejrůznějšími cestami, nejčastěji konzumací. Ale samozřejmě může to být i jiným typem kontaktu s těmito zvířaty.

Mgr. Josef Hotový ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak to tedy bylo v Číně?
Zdá se, že v Číně se stala ta věc, že v jeskyni, kde žije mnoho milionů netopýrů, jeden had sežral netopýra a tohoto hada následně ulovili místní lidé a snědli ho. A problém byl na světě.

Netopýři nejsou přenašeči nemocí. Důležitá je cesta přes mezihostitele. Teprve pak se pro nás stává jejich virus nebezpečným.
Mgr. Josef Hotový, zoolog

Tam je ještě jedna důležitá věc, že asi toho hada špatně tepelně upravili.
Je to pravděpodobné, protože dokonalou tepelnou úpravou se likviduje virová DNA, takže viry přestávají být nebezpečné. Dokonale tepelně upraveného živočicha můžeme konzumovat bez jakéhokoliv rizika i v tomto případě.

Čtěte také

Takže netopýři jsou velkými přenašeči virů a různých onemocnění?
Nejsou. Dokonce i u místních lidí, kteří do jeskyní pravidelně chodí sbírat netopýří trus, bylo zjišťováno, nakolik ty viry mají a je to pouze asi u 6 procent jedinců. Kdyby byli netopýři významnými přenašeči, tak ho budou mít prakticky všichni, kteří do těch jeskyní chodí. Tím, že to ti lidé mají jen velmi vzácně, se ukazuje, že netopýři zjevně přenašeči nejsou. A co je důležité, žádný z těchto lidí, který s netopýry pravidelně do kontaktu přichází, není nemocný tímto koronavirem. Důležitá byla ona cesta přes mezihostitele, v tomto případě hada, ale mohl to být jakýkoliv jiný živočich. Před lety jsme zaregistrovali epidemii viru SARS, kde byla cesta podobná, prapůvodcem sice byl netopýr, ale toho v tomto případě sežrala cibetka, šelmička podobná trochu naší kočce. Až potom se stal netopýří virus pro nás nebezpečný.

Netopýři jsou pozoruhodní tvorové, od kterých se můžeme mnoho naučit

Je to tedy podobné jako s ptačí chřipkou?
Ano. Obecně viry, dokud jsou ve svém vlastním hostiteli, tak problémy nedělají. Jakmile se dostanou na někoho jiného, problém je na světě. Většina chřipek, které my řešíme, jsou chřipky původem ptačí. Nejčastějším zdrojem jsou kachny, které žijí společně s prasaty na čínských rýžových polích. A uhynulou kachnu prasátko prostě sní a následně je také prase snědeno a problém je na cestě. A tím, že tyto chřipky vznikají opakovaně a pokaždé trošku jinak, proto onemocníme chřipkami poměrně významně. Protože si vybudujeme imunitu na chřipku z loňského roku, ale ta letošní je trošičku jiná. Protože se jiný typ chřipkového viru s jiným typem prasečího viru daly dohromady a nová chřipka nebezpečná pro člověka je na světě.

Netopýři jsou pozoruhodní tvorové, od kterých se můžeme mnoho naučit

Obecně tedy netopýři nejsou přenašeči žádných chorob, jako je třeba vzteklina?
Nejsou významnými přenašeči, je to jen ve velmi malém procentu, přesněji řečeno v podmínkách mírného pásma. V tropech je to trošku větší problém. Tam jsou důležité místní tropické podmínky. Zatímco u nás nejsou netopýři tak početní a podmínky pro šíření nemocí obecně v našich podmínkách nejsou až tak dobré. Podmínky tropických jeskyní, kde je vysoká vzdušná vlhkost a netopýrů jsou tam miliony jedinců, u nás jde většinou o stovky, maximálně tisíce, tak je to prostředí z pohledu existence a šíření chorob mnohem nebezpečnější. A zatímco u nás do jeskyní za netopýry chodíme prakticky bez rizika, tak v tropech bych si totéž rozhodně bez nějaké roušky či jiné ochrany netroufl.

Čtěte také

Vy jste tedy od netopýra nikdy nic nechytil. A pokousal vás někdy?
Nikdy jsem nic nechytil. A pokousán jsem byl mnohokrát. Koušou, když je berete do ruky. Ale stejně tak koušou jakákoliv jiná zvířata, s kterými manipulujete proti jejich vůli a bez jejich souhlasu.

Kolik vůbec máme u nás druhů netopýrů?
V České republice bylo do dnešního dne zaznamenáno 27 druhů netopýrů, běžnějších je asi 23, 24 z nich.

Já si pamatuji maximálně netopýra ušatého.
Ten je takový asi nejznámější, v přírodovědných knihách asi nejčastěji zmiňovaný druh netopýra. I jejich velikost se docela liší. Náš nejmenší váží jen 3,5 gramů a největší potom desetkrát tolik. Tato jejich velikostní pestrost je důležitá, ale i celková pestrost je důležitá proto, aby jich mohlo být hodně. Protože kdyby byli všichni stejní, tak by si vzájemně konkurovali, vadili a překáželi. Tím, že je každý druh trošku jiný, tak jich na poměrně malém území jako je Česká republika může žít hodně. Je to nejpočetnější skupina savců na našem území. Máme u nás necelých sto druhů savců a z toho je 27 netopýrů, takže čtvrtina.

Mgr. Josef Hotový ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Oni žijí ve velkých koloniích?
Mohou a nemusí. Samci jsou samotářští, samice jsou společenské. Ale je to spíše z donucení a z důvodu místních nepříliš příznivých podmínek. Jejich jediné mládě, které porodí během kalendářního roku, se narodí bez chlupů a zejména za nocí, kdy je samička musí opouštět, aby se nakrmila, tak by snadno mohlo prochladnout. Takže netopýři fungují v systému školek, kdy nikdy nejsou úplně sami. Část samiček s nimi zůstává a stará se nejen o svá mláďata, ale i o ta, která tam zanechaly ostatní samičky. A během noci se střídají. Takže díky tomu během prvních dnů, kdy jsou mláďata nejzranitelnější a nejsnáze prochladnou, bez větších problémů u nás přežívají.

Největší netopýří lokalita u nás v Královéhradeckém kraji je na Dobrošově?
Je to zimní úkryt. Jsou to pevnosti Dobrošov a Josefov. To je takový možná až historický paradox, že dvě největší pevnosti, které u nás kdy byly vybudovány, nikdy nesloužily svému původnímu účelu pro vojenské účely, ale jejich jediným z mého pohledu smysluplným využitím je, že poté, co byly opuštěny nejrůznějšími minulými vojsky, dnes slouží jako významná zimoviště netopýrů.

V zimě netopýři hibernují. Vypnou vše a šetří energií, aby vydrželi pět měsíců bez potravy. Co mohou, tak v těle zastaví.
Mgr. Josef Hotový, zoolog

Dobrošov se teď ovšem opravuje a rekonstruuje. Nevadí to těm netopýrům, je všechno v pořádku?
My je chodíme kontrolovat. Je to v podstatě jedna z podmínek. Jde o vyhlášenou evropsky významnou lokalitu pro netopýry, takže je naší povinností to kontrolovat. A potěšující pro nás bylo, že počty v loňském a letošním roce jsou naprosto stejné. Čili probíhající rekonstrukce je nijak neomezila. Je to dáno i tím, že během zimy, kdy jsou netopýři nejzranitelnější, musí být práce přerušeny.

Netopýři jsou pozoruhodní tvorové, od kterých se můžeme mnoho naučit

Netopýři jsou v zimním spánku a hibernují. Co to vlastně znamená?
Znamená to, že jedou v minimalistickém režimu. Vypnuli všechno, co mohli vypnout, aby vydrželi pět měsíců bez potravy. Veškeré životní děje jsou extrémně zpomalené, takřka nedýchají, jen velmi pomalu. A vše ostatní, co se mohlo v těle zastavit, tak se zastavilo.

Tedy, kdybychom teď třeba někde na chalupě uviděli zavěšeného netopýra, tak ho nebudit a nechat být.
Rozhodně nebudit, protože každé probuzení je stojí spoustu energie. V podstatě to, co by mu stačilo na 3 až 5 dní hibernace, tak potom spotřebuje během několika málo hodin.

Čtěte také

Netopýr také používá ultrazvuk, je to tak?
Ano, to je něco, co nikdy neuslyšíme, pokud nemáme speciální přístroj, který nám umožní tyto zvuky slyšet. Je to zvuk, který netopýři používají proto, aby zjistili, co je kolem nich.

Taková létající ponorka.
Přesně tak, ale nejen ponorky mají tato zařízení. I dnešní moderní letadla vlastně fungují na úplně stejném principu. Také vydávají ultrazvukové signály, aby se zjistilo, jestli se neblíží jiný letoun. Tento princip jsme okoukali právě od netopýrů a velryb.

A my ten zvuk tedy neslyšíme. Jen když je mnohonásobně zesílený?
Je to zvuk převedený, nikoliv zesílený. Převedený zvuk sám o sobě je velmi silný, jeho hlasitost se pohybuje kolem 80 decibelů, což je hlasitost málem tovární haly. Tedy zvuk je silný, ale vysoké frekvence naše ucho není schopné zaznamenat, prostě na to nemáme vhodné buňky.

Tichá noc vlastně neexistuje. Kdybychom byli schopni slyšet ultrazvuky jako netopýři, tak zjistíme, že je velmi hlučno.
Mgr. Josef Hotový, zoolog

Vy jste mi také říkal krásnou myšlenku a představu o naší tiché noci. Ale ta vlastně vůbec neexistuje. My to prostě jen neslyšíme.
Ano, tichá noc je to pro nás. Ale kdybychom byli schopni slyšet ultrazvuky, tak zjistíme, že je velmi hlučno, zejména kolem vod, kde netopýři nejčastěji loví.

Jakub Schmidt a Mgr. Josef Hotový ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl dnes přírodovědec Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nechme netopýry už spát. Kdy se vůbec probouzejí?
Probouzejí se kolem poloviny března, k druhé polovině března.

Tak se třeba potom zase sejdeme. Moc děkuji za rozhovor, na shledanou.
Děkuji za pozvání a hezký den.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související